Vyberte kategorii

Vybrané dotazy
Dům a byt
Legislativa
Obce a veřejný prostor
Odpadní vody
Příklady z ČR a zahraničí
Zahrada
Změna klimatu

Obce a veřejný prostor

Vzhledem k tomu, že dešťové zahrady akumulují jen mělkou vrstvu vody, nejsou třeba žádná dodatečná opatření.


Řešením by bylo zrušení výjimek ze zpoplatnění a ekonomicky motivovat k jiným řešení.


Při zasakování dešťových vod samozřejmě může problém s vozovkou nastat, ale nemusí, stejně tak je možné, že bude třeba častější údržba. Na druhou stranu je cenou za toto riziko přínos v podobě ekosystémových služeb stromů. Nástrojem pro město, jak MZI prosadit, je vznik a uplatňování koncepčních dokumentů.


Hlavním smyslem propustného chodníku i například průlehu je předčištění a následné odvedení vody buď do retenčního nebo vsakovacího prostoru. Kromě toho by domy měly být opatřeny hydroizolací. Předejít situaci podmáčeného domu a sklepů by měla zajisti dokumentace – především hydrogeologické průzkumy a simulace pohybu vody v půdním prostředí. Kromě toho základním principem MZI je vodu zdržet a také odvést v požadovaném čase (většinou 2 dny).


Záleží na velikosti transpirační plochy, velikosti koruny, klimatických podmínkách a dalších. Podstatnější ale je, jak velký kořenový prostor strom potřebuje, aby při srážce poskytl také vodohospodářskou službu a využil vodu ke své závlaze.

Dostupné práce na efektivitu a velikost prokořenitelného prostoru jsou například od Nina Bassuk.


Projektant by měl v rámci projednání upozornit na úskalí a na provozní požadavky konkrétního opatření. S dotacemi na provoz se nepočítá. Provozní náklady by mělo hradit město/obce či vlastník.


Certifikace LEED, BREEAM i SBTool řeší hospodaření s dešťovou vodou, většinou v rámci kategorie týkající se pozemku nebo ekologie (např. u LEED v rámci kategorie Sustainable Sites je kredit Rainwater management: https://www.usgbc.org/credits/new-construction-core-and-shell-schools-new-construction-retail-new-construction-data-cent-3?return=/credits/New%20Construction/v4.1 )


Zde je odkaz na definici “suitably qualified ecologist” dle certifikace BREEAM : požaduje vysokoškolský titul a zkušenosti v oboru. https://www.breeam.com/BREEAM2011SchemeDocument/Content/11_landuse/le02.htm


  • Björn Büter bueter(at)geo-net.de
  • ASMUS_green (Ausbreitungs- und Strömungs-Modell für Urbane Strukturen und Begrünung / model šíření a proudění pro městské stavby a zeleň)
  • Jana Caase caase(at)geo-net.de
  • https://www.hcu-hamburg.de/research/forschungsgruppen/reap/reap-projekte/bluegreenstreets/

Německá legislativa právě prochází změnou a má za cíl definovat nové standardy. Financována je z ministerstva pro výzkum. Zatím modrozelená řešíní realizují jednotlivá města.


Pro zálivku šedou vodou zatím nemá česká legislativa pravidla a jen pomalu se do ní dostává. Proto je zatím realizováno několik projektů, kde se se ŠV splachuje.


Použití štěrkového trávníku má svá omezení – nehodí se pro dlouhodobé parkování vozidel nebo pro frekventované komunikace, rovněž vyžadují údržbu. Naopak oproti mlatové cestě dobře zasakují, nezanáší se a mají výhodu zeleně.


Rozpětí je cca 700 – 1400 Kč/m2, záleží na mocnosti vrstev, dostupnosti materiálu a ceny práce.


Na jílovitých půdách je důležitá možnost regulace průtoku. Je možné použít štěrbinové jezy a otvory pro řízení průtoku, které umožňují nastavit hodnotu průtoku až na 0,1 l/s. Poslední regulační prvek je umístěn ještě před napojením na kanalizaci.


Urbanizace vedla a vede ke změně odtokových podmínek srážkové vody. V rámci urbanizovaných celků stále dochází ke zvyšování množství zpevněných ploch, což vede ke zvýšení objemu a rychlosti odtoku srážkové vody do jednotné kanalizační sítě. Stále méně vody má možnost se přirozeně vsakovat a odpařovat, což na jedné straně narušuje přirozený koloběh vody (narušení malého vodního cyklu, lokální pokles hladiny spodní vody) a na straně druhé dochází k přetížení kanalizace a čistíren odpadních vod, ze kterých se dostává stále více nevyčištěné vody do povrchových vod. Kvůli rychlému odtoku srážkových vod ze zpevněných ploch do kanalizace, potoků, řek či moře je také zvýšené riziko povodní.


Propustný asfalt funguje dobře i v chladnějším klimatu. Důležitý je dostateční prostor na zasakování v podkladové vrstvě. Jako propustný homogenní povrch je také možné použít kamenivo spojené pryskyřicí na podkladu hrubého štěrku.


Pro správné vsakovací podmínky u propustné dlažby je důležitý podklad a široké spáry (cca 6 mm). Podklad tvoří cca 50 mm štěrku pod betonovými kostkami a další podkladová vrstva z hrubého štěrku (cca 4-20 mm).


Dešťová zahrada by měla být navržena s ohledem na údržbu. Obecně u lučních druhů je potřeba vegetaci posekat 1-2x za rok, odstraňovat případné nánosy bahna, konstrolovat zařízení nátoku a odtoku společně s regulačními prvky.


Ano, to je velice důležité. Navržené přepady většinou kopírují trasu řízených toků do dalších částí systému.


Samostatné studie zatím podporované nejsou, ale počítá se s nimi v rámci připravovaného programu OPŽP 2021+


Možnosti jak odstranit znečištění tohoto typu jsou v podstatě dvě. Jednou je přečištění pomocí membránové filtrace nebo iontoměničů, ale toto řešení je finančně náročné. Druhou možností je použít jinou vhodnou alternativu zimní údržby.

Vliv solí na vegetaci se nyní sleduje a vedou se o něm diskuze.


V současné době není znám žádný systém, který by se používal k odsolení dešťových vod z komunikací. Neřeší se to ani na vesnicích a ani u dálnic. Problém je v tom, že neexistuje účinné zařízení, které by dokázalo zbavit vody chloridu. Existují zařízení membránové filtry, ale ty jsou drahé a pro tento účel se to nepoužívá.

Bylo by potřeba zjistit škodlivé účinky soli na rostliny, které tím chcete zalévat.

Zatím se tyto vody zasakují.


Je třeba mít zpracovanou projektovou dokumentaci, kterou předložíte stavebnímu úřadu (stavební povolení / ohlášení).

To vám povolí stavbu. Určitě se podívejte na běžící projekty, které Vám mohou velkou část nákladu zaplatit.

Pokud budete zadrženou vodu využívat pouze na zálivku tak si nemyslím, že byste měli osazené měřidlo do kanalizace. Dojde, ale ke změně ve smlouvě, kde budete mít ponížené platby za DV.

Vodoměr by byl osazený v případě, že byste dešťové vody využívali v budově například k splachování WC.


Podmínka nakládání s dešťovou vodou vyplývá z níže uvedených předpisů. Pokusíme se uvést, jak tyto předpisy na sebe navazují:

  1. Stavební zákon č. 183/2006 Sb., v platném znění (stavební zákon): Podle § 110 odst. 5 stavebního zákona obsahové náležitosti žádosti o stavební povolení a rozsah a obsah projektové dokumentace stanoví prováděcí právní předpis, kterým je vyhláška o dokumentaci staveb č. 499/2006 Sb., v platném znění.
  2. Vyhláška o dokumentaci staveb č. 499/2006 Sb., v platném znění: Podle § 2 vyhlášky o dokumentaci staveb rozsah a obsah projektové dokumentace pro ohlášení stavby uvedené v § 104 odst. 1 písm. a) až e) stavebního zákona nebo pro vydání stavebního povolení je stanoven v příloze č. 5 k této vyhlášce.

V příloze č. 5 k vyhlášce o dokumentaci staveb je pod bodem „A.3 Údaje o území“ bod f), podle kterého se do projektové dokumentace musí uvést údaje o dodržení obecných požadavků na využití území. Toto je řešeno ve vyhlášce o obecných požadavcích na využívání území č. 501/2006 Sb., v platném znění:

V § 20 odst. 5 vyhlášky o obecných požadavcích na využívání území se uvádí, že se stavební pozemek vždy vymezuje tak, aby na něm bylo vyřešeno mj. vsakování nebo odvádění srážkových vod ze zastavěných ploch nebo zpevněných ploch, pokud se neplánuje jejich jiné využití; přitom musí být řešeno

  1. přednostně jejich vsakování, v případě jejich možného smísení se závadnými látkami umístění zařízení k jejich zachycení, není-li možné vsakování,
  2. jejich zadržování a regulované odvádění oddílnou kanalizací k odvádění srážkových vod do vod povrchových, v případě jejich možného smísení se závadnými látkami umístění zařízení k jejich zachycení, nebo
  3. není-li možné oddělené odvádění do vod povrchových, pak jejich regulované vypouštění do jednotné kanalizace.

(Podle § 26 zmíněné vyhlášky je za podmínek stanovených v § 169 stavebního zákona z ustanovení § 20 odst. 5 vyhlášky možná výjimka.)

Podle § 21 odst. 3 vyhlášky o obecných požadavcích na využívání území vsakování dešťových vod na pozemcích staveb pro bydlení (jak uvádí § 20 odst. 5 této vyhlášky) je splněno, jestliže poměr výměry části pozemku schopné vsakování dešťové vody k celkové výměře pozemku činí v případě a) samostatně stojícího rodinného domu a stavby pro rodinnou rekreaci nejméně 0,4, b) řadového rodinného domu a bytového domu 0,3.

V příloze č. 5 o dokumentaci staveb je pod bodem „A.4 – Údaje o stavbě“ bod e), podle kterého se do projektové dokumentace uvádí údaje o dodržení technických požadavků na stavby. Toto je řešeno ve vyhlášce o technických požadavcích na stavby č. 268/2009 Sb., v platném znění:

Stavby, z nichž odtékají povrchové vody, vzniklé dopadem atmosférických srážek (dále jen „srážkové vody“), musí mít podle § 6 odst. 4 vyhlášky o technických požadavcích na stavby zajištěno jejich odvádění, pokud nejsou srážkové vody zadržovány pro další využití. Znečištění těchto vod závadnými látkami nebo jejich nadměrné množství se řeší vhodnými technickými opatřeními. Odvádění srážkových vod se zajišťuje přednostně zasakováním. Není-li možné zasakování, zajišťuje se jejich odvádění do povrchových vod; pokud nelze srážkové vody odvádět samostatně, odvádí se jednotnou kanalizací.

V příloze č. 5 o dokumentaci staveb je bod „B.3 – Připojení na technickou infrastrukturu“, podle kterého se do projektové dokumentace uvádí i výpočtové množství dešťových od a způsob s jejich nakládáním.

Napojení stavby na technickou infrastrukturu se pak zakresluje do situačního výkresu. Nejde tedy o dvojí rozvod vody v domě, ale o nakládání s dešťovou vodou obecně – především o způsob její nezávadné likvidace (vsakem, napojením na kanalizaci apod.).

Pokud si stavebník zvolí navíc i rozvody pro dešťovou vodu přímo v domě, jde pouze o jeho rozhodnutí. Vím, že jde o problematiku složitou, ale každý autorizovaný projektant, který projektovou dokumentaci na stavby rodinného domu zpracovává, si s takovou záležitostí jako je nakládání s dešťovými vodami u novostavby rodinného domu obvykle snadno poradí.

Několik praktických informací k tématu naleznete zde:

https://www.pocitamesvodou.cz/stavim-renovuji-dum-renovuji-zahradu-ktera-opatreni-hospodareni-s-destovou-vodou-jsou-pro-me-nejvhodnejsi/

 


Podle § 20 odst. 6 zák. č. 274/2001 Sb. o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu se povinnost platit za odvádění srážkových vod nevztahuje na plochy dálnic, silnic, místních komunikací a účelových komunikací veřejně přístupných, vlastníky drah celostátních a drah regionálních včetně pevných zařízení potřebných pro přímé zajištění bezpečnosti a plynulosti drážní dopravy, zoologické zahrady a plochy nemovitostí určených k trvalému bydlení a na domácnosti. Z uvedeného zákonného ustanovení tedy vyplývá, že občané, kteří v nemovitosti bydlí a nepodnikají v ní, jsou osvobozeni od úplaty srážkových vod a tato povinnost se vztahuje pouze na právnické osoby a fyzické osoby – podnikatele, kteří v nemovitostech podnikají. Na základě shora uvedeného paragrafu jsou občané ze zákona osvobozeni od úplaty za odvod srážkových vod. Nicméně v praxi bychom tedy měli odvádět méně peněz za stočné pitné vody pokud používáme dešťovou, ale na druhé straně, místní společnosti provozující systém vodovodů a kanalizací zcela určitě při realizaci druhého potrubí na vodu užitkovou nainstalují druhý vodoměr, který bude zjišťovat množství odebrané dešťové vody, na základě které bude připočteno množství stočného za odpadní vodu. Tento krok je logický a je výhodnější než dodatečný přepočet.


Základním principem hospodaření s dešťovou vodou je to, aby voda, která naprší a nasněží, zůstala tam, kde spadne. Bylo by totiž vyloženě špatně, kdyby se voda ze střechy domu svedla okapy do splaškové kanalizace. Tento princip by se měl odrazit i na získání stavebního povolení. Správně by měl místní stavební úřad přímo uložit povinnost vypořádat se s dešťovou vodou na vlastním pozemku. Optimálním řešením je dešťovou vodu svádět do obrovské jámy naplněné štěrkem, kde se může postupně vsakovat do okolí. A když je vody opravdu hodně a nestačí se vsáknout, tak z této jámy vyteče a rozlije se po terénu. Další možnost je dešťovou vodu akumulovat. Maximalistickým řešením je propojení jímky či akumulační nádoby s domácí vodárnou, která umožní čerpat vodu otočením kohoutku, a která může být napojena na rozvod užitkové vody po domě pro splachování záchodů a dokonce i pro praní. Nicméně i tento způsob akumulace může být pro někoho nepohodlným a proto spousta z nás tento způsob využije pouze pro případné využívání dešťové vody na zahradě – zejména k zalévání a mytí aut. Celé řešení je na věky (když nepočítám čerpadlo, které asi na věky nevydrží) a vložené investice se vrátí za cca 5 let.

Pouze v případě, že je podloží nepropustné a vsakování neumožní, je možné dešťovou vodu s povolením příslušného vodohospodářského úřadu nechat vtékat do veřejné kanalizace. Nicméně hledají se různé další možnosti, které by dešťovou vodu umožnili vsáknout i v jiné oblasti než jen na našem pozemku.

Další informace je možné nalézt např. v tomto článku:

https://www.pocitamesvodou.cz/stavim-renovuji-dum-renovuji-zahradu-ktera-opatreni-hospodareni-s-destovou-vodou-jsou-pro-me-nejvhodnejsi/


Principem decentralizovaného systému odvodnění je snaha o zadržení dešťové vody v místě spadu,  tedy zasakování nebo využívání dešťové vody na pozemku, nikoli její odvedení pryč.