Hospodaření s dešťovými vodami v krajině a zastavěných oblastech

JAK SPRÁVNĚ HOSPODAŘIT S DEŠŤOVOU VODOU?

Zasakování dešťové vody

Zasakováním, například pomocí zasakovací rýhy, zasakovacího průlehu nebo zasakovací šachty, obnovujeme spodní vodu a podporujeme odpařování, čímž předcházíme suchu.

Zelená střecha

Zelená střecha neboli vegetační střecha je schopná mnoho vody zadržet a odparem ochlazovat okolí. Kromě toho zelená střecha spotřebovává CO2, filtruje škodlivé látky ze vzduchu a poskytuje životní prostor pro rostliny i zvířata.

Propustné povrchy

Propustné povrchy snižují teplotu okolí, zpomalují odtok vody a podporují odpařování (např. trávník, štěrk, vegetační tvárnice, dřevěné rošty, dlažba porézní nebo se zatravněnými spárami). Plnohodnotné zelené plochy navíc výrazně snižují prašnost a hluk.

Více informací 

Mapa přírodě blízkých příkladů hospodaření s dešťovou vodou

Vycentrovat mapu
ČísloDruh příkladuNázev příkladuKrátký popisRok realizaceRealizátor - jménoAdresaMěstoPSČStátGPS souřadnicePřibližná cena stavby
1Pasivní důmCentrum Veronica HostětínPasivní dům s přírodní zahradou slouží jako ekologické vzdělávací a ubytovací středisko. Stavbu lze navštívit, můžete si vyzkoušet bydlení v pasivním domě nebo si objednat exkurzi. Využití dešťové vody pro splachování a úklid.2006ZO ČSOP VeronicaHostětín 86Bojkovice687 71ČR49°3′1.84"N; 17°52′44.16"E24 mil.,- Kč
2Parkoviště parkové na ul. Dvorská, BlanskoZáměrem projektu Parkového parkoviště Dvorská bylo:
· posílit parkový charakter veřejného prostranství, jakožto významný prvek klidovosti území a zachování čistoty životního prostředí – za tímto účelem bylo vysazeno přes 30 nových stromů ošetřeno 20 stávajících stromů,
· posílit stávající komunikační vazby – byly stabilizovány původní šlapákové cesty
· posílit využitelnost veřejného prostranství ve vazbě na chybějící prvky v navazujícím a blízkém okolí, zvláště pak eliminovat kritický deficit ploch pro dopravu v klidu
· využít přirozenou kumulaci obyvatel v typických místech veřejného prostranství k posílení jejich informovanosti – informační cedule
· stabilizovat zázemí pro výběh domácího zvířectva
· zlepšit využití čekací doby na zastávce autobusu pro malé děti – pryžové špalíky
· v klidovém místě vytvořit zajímavé zázemí pro odpočinek všech občanů nevyjímaje seniory a děti – založené lapidárium, osazeny lavičky .
2009Město Blanskonám. Svobody 32/3Blansko678 01ČR49°22'1.783"N, 16°39'9.285"E6,5 mil. Kč
3Vsakovací parkovištěParkoviště na ul. Edvarda Beneše, BlanskoPo lepším parkování u hlavního vlakového nádraží volali zejména ti, kteří z okolních obcí dojíždí vlakem za prací do Brna nebo Adamova už dlouho. Situace v tomto místě byla nepřehledná. Stávající parkovací kapacita u přestupního uzlu IDOS byla nevyhovující. Oficiálních parkovacích míst v lokalitě bylo, mimo pozemky u budov ČD, cca 60, avšak ve všech plochách lokality parkovalo až 160 vozidel, včetně 30 míst u ČD a 20 míst v kolmých stáních u sázkové kanceláře. Projekt řešil návrh nového parkoviště o 204 stáních, které nahradí stávající jednosměrné komunikace, podél kterých docházelo k živelnému a nelegálnímu parkování aut v zelených pásech. Parkoviště u nádraží plní funkci záchytného parkoviště pro návštěvníky města, a mimopracovní dobu klidovou zónu podél řeky Svitavy. Odvod srážkových vod je řešen z cca 80% vsakem, rozhodnutí o tomto způsobu odvodu srážkových vod bylo učiněno na základě hydrogeologického posouzení. 2014Město Blanskonám. Svobody 32/3Blansko678 01ČR49°21'7.031"N, 16°38'55.612"E16,5 mil. Kč
4Otevřena zahradaBrno - Vzdělávací a poradenské centrumNadace Partnerství je vlastníkem areálu Údolní od roku 2006. Součástí vize Otevřené zahrady od začátku byla uhlíkově neutrální energetická bilance celého provozu (tzv. zero carbon). Tato vize se stává skutečností, a proto dnes může Otevřená zahrada sloužit mimo jiné jako praktický příklad a inspirace pro ekologicky šetrnou přestavbu městských částí i administrativních areálů.2012Nadace PartnerstvíÚdolní 33Brno60200ČR49°11'51.728"N, 16°35'55.566"E50 mil Kč bez DPH
5Vsakovací průlehy s rýhouMěstský dům kultury v KarvinéStavební úpravy vnitroareálových rozvodů stávající kanalizace Městského domu kultury v Karviné-Novém Městě. Bylo provedeno odvodnění terénu přes lokální retence - zasakovací průlehy s retenčními příkopy. Na odtoku z retenčního příkopu je umístěn v šachtě regulátor odtoku - škrtící clona s bezpečnostním přelivem. Vody jsou odvedeny do zrekonstruované kanalizace DN 200. 2006Investor: statutární město Karviná Fryštátská 72/1Karviná-Fryštát733 24 ČR49°51'45.75"N, 18°32'17.26"E6,8 mil. Kč
6Zasakovací plochyMcDonald`s ČR, spol. s r.o.Zeleň v okolí vhodná pro zasakování dešťových vod. Čechtice257 65ČR49.6586342N, 15.1189939E
7Vodní plochyBusiness Complex TITANIUMVnitroblok propojující obě budovy představuje otevřenou parkovou odpočinkovou zónu s designovým bazénem a vodními fontánami o ploše 3.000 m2. 2013JRA Estate, a.s.Nové sady 996/25Brno602 00ČR49.1877792N, 16.6065839E
8Zasakovací plochyNH COLLECTION OLOMOUC CONGRESSŘada zasakovacích ploch v okolí hotelu(v zahradě) i u parkovacích míst.2010HOTELPARK STADION a.s.Legionářská 1311 / 21Olomouc77900ČR49°36’4.381″N, 17°14’47.637″E
9Akumulace děšťové vody a vegetační střechyLandek Ostrava-bydlení v příroděDeveloperský projekt bydlení v Ostravě pro 26 domů řeší nakládání s DV pomocí vegetačních střech extenzivních s nízkou vegetací (suchomilní rostliny), odtok z teras bude řešen spárami v prknech a pro akumulaci DV jsou vybudovány retenční nádrže.JTA – Holding, spol. s r.o.Petřkovická č. pop. 861/5Ostrava - Petřkovice725 29ČR49.8648075N, 18.2538019E
10Zelená střechaCity Green CourtBudova City Green Court aplikovala jako vůbec první projekt v České republice řadu inovativních zelených řešení, stavebních prvků a inovací, které mají pozitivní vliv na samotný projekt i jeho okolí. Příkladem je sofistikovaný systém osvětlení využívající obsazenosti a senzorů denního světla, zelená střecha, vysoce efektivní zavlažovací systém či působivé uzavřené atrium s využitím přirozeného větrání. Budova byla navržena tak, aby spotřebovávala o 56 procent méně energie než budovy postavené pro splnění českého stavebního zákona. Je to jediná budova na českém trhu, která se může pochlubit kombinací certifikátu LEED Platinum Core&Shell a LEED Platinum Commercial Interiors.2012SKANSKA a.s.Křižíkova 682/34aPraha 8 - Karlín186 00ČR50.0507703N, 14.4349794E
11Vodní prvkyMalešický parkCílem obnovy parku byl vznik moderního rekreačního centra plného zeleně. Zahrnovala rekonstrukce cest, instalaci závlahového systému, vsazení laviček, vybudování dětských hřišť a sociálních zařízení a vymezení ploch pro volné pobíhání psů. Během obnovy mělo být vysazeno 366 nových stromů. Součástí parku se měl stát vodní prvek s vodní kaskádou, okruh pro cyklisty, dětské hřiště s úpravou umožňující pohyb tělesně postižených, cvičební seniorpark či posilovací hříště pro vozíčkáře a promenáda.2013MěÚ Praha 10Vršovická 68Praha 10 - Vršovice101 38ČR50.0849036N, 14.4988442E
12Vodní důmVodní dům u obce Hulice na Benešovsku (interaktivní návštěvnické centrum)Na dvoře centra pak (nejen pro děti) čeká umělý vodopád a soustava čerpadel, lopatkových mlýnků a dalších mechanických atrakcí, které mohou samy děti pohánět vlastními silami. Při okružní procházce vnějším areálem návštěvníci uvidí umělý suchý poldr, přirozené meandry umělého potůčku, malou vodní nádrž s živými rybami nebo hadcovou skalku – ukázku národní přírodní památky s rostlinným společenstvím, které lze nalézt pouze a jen na podloží horniny zvané hadec, která je v naší zemi poměrně vzácná a živočichové a rostliny na ní žijící tvoří originální biotop.2016Český svaz ochránců přírody VlašimPláteníkova 264Vlašim258 01ČR49.7210008N, 15.0848144E60 mil. Kč
13Vodní a zelené plochySpielberk Office Centre - BrnoJedná se o jednu z nejmodernějších zelených budov v Evropě. Mezi hlavní stavební materiály, se kterými se zde setkáme jsou sklo, holandské cihly, dřevo nebo kámen. Jejich použití příjemně oživuje zeleň. Nejatraktivněji jsou řešeny zahrady na střeše realizované firmou ZAHRADA Olomouc s.r.o. Střechy jsou velmi pestré díky použití různých druhů rostlin a zelených záhonů. Celková plocha záhonů je 590 m2, spotřebovalo se až 140 m3 speciálního extenzivního substrátu, neboť průměrná výška substrátů činila 15 cm. Před samotnou výsadbou bylo nutné položit separační ochrannou rohož, hydroakumulační vrstvu z nopkových panelů, použití filtrační vrstvy nebo zajistit dopravu substrátu na střechu. V posledním bodě, tedy dopravě substrátu, se objevily komplikace. K jeho dopravě sloužila soustava hadic z hydraulicky ovládané cisterny. Při plném naložení cisteren byl problém s jejich hmotnosti při dopravě na komunikacích. Nakonec byla cisterna přistavěna nad podzemní garáže, kde ji bylo možné přistavět přímo k ploše záhonu.Spielberk Office Centre Holandská 8Brno639 00ČR49.1813453N, 16.6058200E
14Vodní prvkyStudna na dětském hřišti v JičíněVodní prvky na dětském hřišti v Jičíně. Mají tam studnu, pumpu, soustavu koryt a vodopádů s klapkama, archimédův šroub, vodní mlýnek, atd.MěÚ JičínŽižkovo náměstí 18Jičín 1506 01ČR50°26'10.510"N, 15°21'12.990"E
15Akumulace děšťové vodyÚstí nad Labem – Habrovice Dešťová voda je svedena do vsakovací jímky umístěné na pozemku každého domu.TRADE PANAD s.r.o.28. října 3117/61Ostrava702 00ČR50.7020975N, 14.0031103E
16Akumulace děšťové vodyNa zeleném vršku Rodinné domy v přírodním parku VelkopopovickoProjekt 19 rodinných domů v blízkosti Prahy Velké Popovice má hospodaření s dešťovou vodou řešenou pomocí nádrže u každého RD, ze které může být použita např. na zalévání.2008PROCTUS INVEST s.r.o. Masarykovo nábřeží 2Praha 2120 00ČR49.9126561N, 14.6399619E
17Akumulace dešťové vodyProjekt 4BlockPředností projektu 4Block je důraz na ekologii. Projekt bude vybaven zavlažováním zahrady ze zásobníku dešťové vody na střechách, v garážích domu bude možnost nabytí elektromobilu a tepelná čerpadla integrovaná do vzduchotechniky zajistí mechanickou výměnu vzduchu v bytech s rekuperací vzduchu.2017CRESTYL real estate s.r.o.Voctářová 2449/5Praha 8 180 00ČR50.1056753N, 14.4702506E
18JezírkoŠkolní jezírko - dešťová voda v zahraděNázorné a efektivní využití dešťové vody v areálu školy.2014Základní škola Jílové u PrahyKomenského 365Jílové u Prahy254 01ČR49.8973336N, 14.4997719E42.600,- Kč
19Akumulace děšťové vodyDešťovka pro táborovou základnuV rámci projektu byly na Posekanci nainstalovány čtyři nádrže na zadržování dešťové vody a informační cedule. 2015Junák - svaz skautů a skautek ČR, středisko Liliový kruh LitomyšlStrakovská 1027Litomyšl570 01ČR49.8659097N, 16.3225725E33.800,- Kč
20Využití šedé vodyBotanica K (3, 4)Jedinečný bytový dům, který využívá systém pro hospodaření se šedou vodou. To znamená, že voda z umyvadel, van a sprch bude po přečištění využívána pro splachování toalet. Díky tomuto řešení mohou noví obyvatelé bytového domu uspořit až 6 000 litrů pitné vody denně. Roční úspora na vodném a stočném by měla být cca 168 300 Kč na projekt. Kromě vyšší šetrnosti k životnímu prostředí a zmíněným finančním úsporám projektem developer přispívá také k vyšší soběstačnosti budov. 2015Skanska Reality a.s.PekařskáPraha 5 – Jinonice15000ČR50.0558978N, 14.3473639E
21Akumulace děšťové vodyBytový dům Rarach projektu U cukrovaru v Praze Bytový dům je naplánován v nízkoenergetickém standardu s průkazem energetické náročnosti budovy B – velmi úsporná. To v tomto případě znamená důkladné zateplení obvodového pláště budovy, kvalitní okna a solární panely pro dohřev teplé užitkové vody a HDV je zde řešeno podzemní nádrží.2015Skanska Reality a.s.DolnocholupickáPraha - Modřany143 00ČR49.9993564N, 14.4143986E
22Akumulace děšťové vody Rohan cityNově vznikající projekt na Praze 8 počítá s úsporou dešťové vody pro zavlažování zahrady DV ze zabudované retenční nádrže. Zeleň v okoli. 2016Sekyra Group, a.s.Praha 8180 00ČR50.0936894N, 14.4461778E
23Zahrada, jezírko, vsakování DVKomunitní zahrada SuchdolZahrada, která slouží žákům základní školy M. Aleše, ale zároveň ostatním obyvatelům či návštěvníkům městské části Suchdol, v sobě spojuje několik funkcí. Je místem pro odpočinek a relaxaci, herním hřištěm pro děti a mládež a zároveň se jedná o pokusný systém vsakování dešťové vody. DV voda je vedena otevřenými koryty s různými materiály do přírodního jezírka.2015MěÚ SuchdolSuchdolské náměstí 734/3Praha - Suchdol16500ČR50°8'19.948"N, 14°22'50.008"E
24Retenční nádrž s vsakovacími blokyObchodní centrum OtrokoviceObchodní centrum z roku 2013 má DV řešenou pomocí dvou retenčních nádrží s vsakovacími bloky.2013soukromá osoba KauflandDr. E. Beneše 1914Otrokovice765 02ČR49°12'1.060"N, 17°32'5.669"E
25Využití dešťové vodyTovárna v LanškrouněSvedená dešťová voda se může využít ke splachování toalet pro 400 zaměstnanců nebo jí chladit hydraulické lisy. MěÚ Lanškrounnám. J. M. Marků 12Lanškroun563 01ČR49.9123339N, 16.6124933E
26JezírkoJezírko v zahradě Montessori školyNa zahradě Montessori školy bylo vlastními silami žáků vybudováno okrasné jezírko. Popudem pro vybudování jezírka byla krom okrasných funkcí i snaha o demonstraci užitečnosti vody v krajině. Jezírko zadržuje vodu ze zahrady Montessory školy, stéká do něj voda ze střechy zahradního pavilonu a snižuje se jím odtok srážkových vod do Libušského potoka. Vodu z jezírka hodlají děti používat na zahradě pro zálivku rostlin a vrbového tunelu. Současně připravují experimentální koryto, kde s pomocí ruční pumpy budou vodu z jezírka pouštět z umělého svahu po různých površích a sledovat rychlost jejího toku a vsakování. Přípravy realizace se účastnili i odborníci z Koniklece, jako konzultanti dětí z Montessori školy. Děti si pod vedením učitelek a konzultantů jezírko sami vyprojektovaly a zrealizovaly. Překvapila nás míra jejich samostatnosti a smyslu pro dotažení věci do konce.2015ZŠ Na BeránkuPertoldova 3373/51Praha 12 - Modřany143 00ČR50°0'4.598"N, 14°26'3.367"E30 - 50 tis. kč
27Akumulace dešťové vodyPodzemní nádrž na dešťovou vodu V areálu zahradnického učiliště pro žáky s vice vadami byla vybudována podzemní nádrž o objemu 5 m3, ve které je shromažďována dešťová voda ze střechy učiliště. Dešťová voda je využívána pro manuální zalévání záhonů a pro automatickou závlahu vertikální zahrady. Proto jsou v nádrži umístěna dvě čerpadla. První z nich zajišťuje přívod vody ke dvou odběrným místům pro zalévání na pozemku učiliště a musí tedy udržovat stálý tlak v rozvodu. Druhé čerpadlo je napojeno na automatický závlahový systém vertikální zahrady a je řízeno čidly vlhkosti a teploty ve vertikální zahradě. Bezpečnostní přepad z nádrže je zaústěn do vsakovacího zařízení na pozemku učiliště. 201401/71 ZO ČSOP KONIKLECVlkova 2725/34Praha 3130 00ČR49°59'20.073"N, 14°24'42.216"E350 tis. Kč
28Zelená střechaATREA s.r.o. v Jablonci nad NisouBudova má rekuperační vytápění, zelenou střechu, je opláštěná nízkoenergetickými panely RUUKKI ENERGY, kde se klade vysoký důraz na způsob montáže. Tento průmyslový objekt se přibližuje parametrům nízkoenergetické stavby.2013ATREA s.r.o. v Jablonci nad NisouNa Hutích 2962/44Jablonec nad Nisou466 57ČR50°43'0.905"N, 15°11'13.817"E
29Propustné povrchyProstranství před penzionam ve ValticíchDvorek před penzionem využívaný zejména hosty je sice malý, ale velice příjemný také díky tomu, že většina plochy dvorku je trávníkem. Nepropustných povrchů, které se v létě rozpálí a nepříjemně sálají je zde minimum: Úzká vydlážděná cestička od branky k hlavnímu vchodu a od vchodu na parkoviště. Méně frekventovaná cestička mezi hlavním vchodem a vchodem pro personál je vydlážděna pouze jednotlivými kameny v trávě. Parkoviště, které zabírá asi polovinu pozemku, také není vyasfaltované, jak je současnou běžnou praxí, ale pouze vysypané štěrkem. Parkoviště před penziony nebo malými hotely nejsou tak frekventovaná, jako zcela veřejná parkoviště, takže tento druh povrchu stačí. Navíc je toto řešení levnější, než asfalt nebo dlažba a odpadá nutnost zbudování odvodnění, jelikož dešťová voda se zasakuje přímo na parkovišti. Kopečná 984Valtice691 42 ČR48.7402044N, 16.7534181EÚspora 20-30 tis. oproti běžnému řešení.
30Retenční nádrže, zelená střechaBudova DeltaBudova Delta je jednou z mnoha kancelářských budov rozsáhlého komplexu v Praze v Michli. Kancelářské komplexy bývají k vodnímu režimu města velmi nepříznivé, jelikož u tohoto druhu zástavby vznikají obrovské plochy, odkud se veškerá dešťová voda rychle odvádí, takže se tu nezasakuje ani neodpařuje. Kancelářské budovy jsou často velmi rozsáhlé a bývají obklopeny širokými silnicemi kvůli množství lidí, kteří sem přijíždí a odjíždí. A navíc z užitného hlediska není třeba, aby byly obklopeny zelení, jak tomu bývá například u bytové zástavby.
Budova Delta však ukazuje, že to jde i jinak. Získala certifikát udržitelnosti BREEAM na úrovni Very Good a hospodaření s dešťovou vodou je jedno z hledisek udržitelnosti, kterým si toto hodnocení rozhodně zaslouží.
Část střechy budovy je pokryta ozeleněnou střešní terasou, kam mohou chodit všichni uživatelé budovy. Zelení je sice pokryta jen asi třetina střechy, zato se však jedná o zeleň intenzivní – je tvořena zejména keři. Část dešťové vody dopadající na střechu tedy „zalévá“ zeleň a je následně jejím prostřednictvím transportována zpět do ovzduší.
Voda, která ze střech odtéká, je svedena potrubím dolů. Zde pak tvoří zajímavý vodní prvek: Z markýzy nad vchodem padá vodopádem do retenční nádrže. Tato nádrž je vysypána valouny a její součástí jsou stromy a rostliny, takže velmi pěkně dotváří prostranství před vchodem za sucha i za deště, kdy se stává vodním prvkem. Při naplnění této nádrže voda odtéká přepadem do další nádrže, která je také vysypaná valouny a je komponována jako říční delta. Tyto otevřené retenční nádrže umožňují odpařování zadržované vody do okolí, což podpoří přirozený vodní režim krajiny. I tyto nádrže jsou samozřejmě napojeny na dešťovou kanalizaci, ale voda je z nich upouštěna jen pomalu, což pomáhá předcházet přetížení kanalizace a rozvodňování řek.
2015 BBC-Building Delta, a.s., developer Passerinvest groupZa Brumlovkou 1559/5Praha 4140 00ČR50.0476567N, 14.4576264E1,3 mld. Kč
31Retenční nádržRetenční nádrž Červený MlýnNádrž leží na místě bývalého rybníka nad Červeným mlýnem, pod dálniční křižovatkou ulic Sportovní a Porgesova. Nedaleko odtud se nachází napojení kanalizačního přivaděče C08 na kmenovou stoku C. Přivaděč C08 sbírá splaškové a dešťové vody z oblasti Lesné. Aby při deštích nedocházelo k přetížení kmenové stoky C a následně i brněnské ČOV, je před tímto napojením umístěna odlehčovací komora. Když se při dešti zvýší průtok v přivaděči C08 nad určitou mez, zajistí odlehčovací komora odtok přebytečné vody do retenční nádrže Červený Mlýn. Do kmenové stoky C tak přitéká voda s omezeným průtokem.
Voda z retenční nádrže je do kmenové stoky vypouštěna škrceně a při běžných deštích s určitou prodlevou. Navíc se část vody před odtokem do stoky vsákne či odpaří.
Negativním aspektem je samozřejmě fakt, že s dešťovou vodou se do nádrže dostávají a následně se vsakují také splašky, ač značně naředěné.
Do nádrže je svedená také dešťová voda z okolních komunikací. Tato voda se zde odpařuje a vsakuje namísto jejího odvodu stokami přes čistírnu do řeky. Nádrž je tedy prospěšná i při menších deštích, kdy není třeba do ní odlehčovat přivaděč C08.
CimburkovaBrno612 00ČR49.2178400N, 16.6046822E
32Využívání dešťové vodyRodinný dům ve VonoklasechDům je umístěn v malé vesnici v CHKO Český kras s oslnivým výhledem do krajiny. Technické řešení domu reaguje na jeho umístění ve vzácné a krásné přírodě zejména tím, že ve velké míře dodržuje principy udržitelnosti. Dům je dřevostavba s kamenným obkladem vytápěný tepelným čerpadlem země-voda nebo alternativně krbem. Vytápění zefektivňuje také systém rekuperace nepotřebného tepla.
Také hospodaření s vodou je zde řešeno s důmyslem a smyslem pro ekologii a udržitelnost: Veškerá dešťová voda je zachycována v podzemních nádržích a využívá se pro splachování WC, zalévání a napájení jezírka. Splašková voda je biologicky filtrována a používána pro závlahu trávníku.
2011Vonoklasy252 28ČR49.9472747N, 14.2804119E
33Využívání dešťové vody, zelené střechyMain Point KarlínKancelářská budova Main Point Karlín na Rohanském nábřeží je navržena jako velmi šetrná k životnímu prostředí. Získala nejvyšší ocenění v prestižní certifikaci šetrných budov systémem LEED.
Na šetrnost k přírodě bylo dbáno i při návrhu nakládání se srážkovými vodami. Dešťová voda ze střechy je jímána do nádrží a následně je využívána pro zalévání střešních teras a veškeré další zeleně v budově a jejím pozemku. Objem nádrží 60 m3. Voda je filtrována od mechanických nečistot a je zde i zařízení pro odstranění případných bakterií, což je důležité zejména kvůli dlouhodobějšímu skladování vody, aby se voda nekazila: Velké nádrže umožňují skladovat dostatek vody, aby nechyběla v nejsušších obdobích, kdy je také třeba nejvíce zalévat.
Zajímavým přírodním prvkem jsou interiérové vertikální zahrady ve vstupních prostorách budovy. Jsou krásné, výrazně zlepšují mikroklima těchto prostor a podtrhují význam využívání dešťové vody pro zavlažování, protože spotřebují vody hodně.
K nezajímavějším technologiím zajišťujícím šetrnost budovy patří chlazení, které v kancelářských budovách zhltne nejvíce energie. Pro chlazení budovy je totiž využívána vltavská voda z podzemního kanálu, který byl v historii vybudován pro průplach přístavu v Libni a nyní prochází betonovým kanálem pod budovou. V přechodném období (jaro a podzim) předává vltavská voda chlad kapalině, která chladí budovu v režimu free-cooling. V horkém období je chlad z Vltavy využíván pro chlazení kondenzátorů chladící jednotky.
Použité zdroje: http://stavba.tzb-info.cz
https://www.asb-portal.cz
2011Pobřežní 665/21Praha 8186 00ČR50.0933917N, 14.4438572Easi 1 mld. Kč
34Propustné povrchyProstranství před kaplí v DobřichovicíchÚprava povrchu před dobřichovickým kostelem kombinuje zpevněný a nezpevněný povrch. Obdélníky dvou druhů dlažby prostřídané s obdélníky trávy velmi dobře slouží v místě, kde se lidé shromažďují povětšinou jen jednou týdně v neděli před a po mši svaté. Prostranství zůstává propustné pro vodu, ale zároveň vypadá reprezentativně. Když je mokro, není nutno stát v mokré trávě či dokonce v blátě, jak by tomu bylo, kdy zde nebyla žádná dlažba. Dobřichovický zámek (z ulice Za Mlýnem)Dobřichovice252 29ČR49.9258022N, 14.2738533E
35Vertikální zahrada Vertikální zahrada v zahradnickém učilišti v Praze 12Vertikální zahrada je specifický způsob ozelenění fasád domů. Pilotní projet vertikální zahrady byl realizován na budově zahradnického učiliště pro žáky s více vadami. Tato vertikální zahrada je tvořena soustavou geotextilních kapsiček podložených pevnou deskou a zavěšených na samonosné konstrukci (ocelové profily ukotvené v zemi). Kapsičky jsou naplněny anorganickým substrátem (zeolit, drcený keramzit) a do tohoto substrátu jsou sázeny rostliny. Vzhledem ke svislé orientaci takto tvořeného „záhonu“ a jeho umístěním pod přesahem střechy nemohou rostliny dobře využívat vláhu ze srážek. Vertikální zahrada je tedy opatřena automatickým závlahovým systémem. Jedná se trubku s dírkami, procházející kapsičkami a přivádějící rostlinám vodu. Závlahový systém je napojen na podzemní nádrž s dešťovou vodou. Zavlažování je řízeno čidlem vlhkosti umístěným ve vertikální zahradě, které sleduje, zda je vlhkost v zahradě dostatečná. Pro zahradnické učiliště je vertikální zahrada cenným rozšířením pěstebních ploch a také příležitostí pro učně osvojit si péči o tento inovativní druh zeleně. K tomuto využití bylo přihlédnuto i při výběru rostlin, kterými byla zahrada osázena. Do vysoko umístěných kapsiček, ke kterým je třeba lézt po žebříku, byly umístěny rostliny nenáročné na údržbu. U níže situovaných kapsiček se počítá s experimentováním. Zatím zde byly vysazeny různé druhy trvalek s převahou jahodníku. Do budoucna učiliště počítá s pokusy pěstovat na vertikální zahradě různé druhy zeleniny a bylinek. 2016Svobodné zahrady Klus, s.r.o., 01/71 ZO ČSOP KONIKLEC, Odborné učiliště pro žáky s více vadamiK Nouzovu 308Praha 1214300ČR49.9889472N, 14.4117347E80 tis. Kč
36Retence a zasakování dešťové vodyMnichov, čtvrť Messestadt Riem: Retence a vsakování dešťové vody Relativně nová čtvrť na východě Mnichova se vyznačuje velkým množstvím prvků a opatření sloužící k odvodu, retenci a vsaku dešťové vody. Již se satelitního snímku je vidět, že většina domů má vegetační střechy, takže značná část dešťové vody se rovnou využije a odpaří na těchto střechách.(foto 1, 2)
Dále je v zástavbě věnována pozornost tomu, aby parkovací plochy nebyly plně zpevněné: hojně se zde využívají zatravňovací dlaždice nebo obyčejné nevyspárované dlažby s většími mezerami mezi jednotlivými dlaždicemi (foto 2,3)
Díky štěrkopískovému podloží jsou v této lokalitě velmi příznivé podmínky pro zasakování. Dešťová voda ze střech a zpevněných ploch je odváděna do zasakovacích průlehů, zatravněných i štěrkových, a do suchých poldrů. (foto 4, 5)

Nakládání s dešťovou vodou v řadové zástavbě (zpravidla dlouhé úzké domy orientované kolmo k průchozí komunikaci, často s předzahrádkami, bez vnitřních dvorů)
Blok budov, které jsou uspořádány vedle sebe v řadách. Dešťová voda je vedena krytými strouhami, které jsou zapuštěny v přístupových cestách k domům, do vsakovacích průlehů. Vsakovací průlehy tvoří jakýsi pufr (ochranu) mezi přístupovými cestami k domům a soukromými zahradami sousední řady budov.
V letních měsících se rozestaví sudy pro sběr dešťové vody, aby se voda mohla používat na zalévání zahrad.
Protože střechy jsou nakloněny jen na jednu stranu, nebylo potřeba zajišťovat odvod dešťové vody na zadní straně budovy.
Vegetační střechy zadržují část dešťové vody. Během letních měsíců se větší část dešťové vody odpařuje přímo na střeše. Díky tomu dochází ke stabilizaci mikroklimatu a vázání prachových částic ze vzduchu. Zpevněné cesty se odvodňují díky příčnému sklonu přímo do vsakovacích průlehů.
Vsakovací zařízení jsou již v provozu tři roky bez jakýchkoli poruch. Také během zimních měsíců dešťová voda vsakuje do země. Usazování sněhu v průlezích nepřináší žádné problémy. (foto 7,8)
Nakládání s dešťovou vodou v blokové zástavbě (seskupení obytných budov těsně vedle sebe okolo společného dvora, domy stojí přímo u kraje ulice, zpravidla bez předzahrádek)
Blok budovy je uspořádán tak, aby vytvářel dvůr. Dešťová voda ze střešních ploch se odvádí na zadní straně budovy prostřednictvím otevřených nebo zakrytých struh. Ve vnitřním dvoru jsou vybudovány vsakovací průlehy a vsakovací rybníky (nádrže), v nichž se dešťová voda zadržuje a vsakuje se do země. Rybníky jsou osázeny rostlinami a obohacují tak úpravu vnitřních dvorů.
Vícepatrové bytové domy jsou zpravidla ve vlastnictví bytové společnosti nebo společenství vlastníků. Poplatky za odvádění dešťové vody nesou nájemníci nebo jednotliví vlastníci. Snížení poplatků sebou přináší také snížení vedlejších nákladů.

Zdroj informací: ZO ČSOP Koniklec, Sborník Exkurze do Švýcarska 2015,
Mgr. Karolína Klímová, Zkušenosti z exkurze do Švýcarska 2015 (dostupné na www.pocitamesvodou.cz)
Mnichov, Messestadt RiemD48.1312017N, 11.6980733E
37Retenční nádržRetenční nádrž při průmyslových objektech v OberegguV obci Oberegg ve Švýcarsku byla zbudována retenční nádrž pro odvodnění nově vzniklých zpevněných ploch: 1325 m2 skladových a výrobních hal a 1675 m2 parkovišť. Výstavbou zanikla původní louka o výměře 3000 m2.
Podloží je zde takového druhu, že není schopné vsakovat srážkovou vodu nad rámec přirozeného zatížení (typ 0). Není tedy možné využít zasakovací průlehy, šachty a jiné typy koncentrovaného zasakování. Stavba má možnost napojení na dešťovou kanalizaci, ale odváděný objem vody nesmí přesáhnout 9 l/s. Aby toto mohlo být dodrženo, voda se shromažďuje v retenční nádrži a odtud se do dešťové kanalizace upouští škrceně. Bezpečnostní přeliv je zaústěn do jednotné kanalizace.
Retenční nádrž má stupňovitý tvar, který je zajímavý nejen esteticky, ale také z biologického hlediska, protože každá vodní rostlina vyžaduje ke svému optimálnímu rozvoji určitou hloubku vody, takže porost nádrže je různorodý. Stupňovitý tvar však byl zvolen zejména z bezpečnostního důvodu. Dítě, které by do nádrže spadlo, by se zachytilo na místě, kde je voda mělká (dloubka max. 20 cm).
Retenční nádrž se ve své funkci osvědčuje. Vedle běžných opatření k udržování biotopu nevyžaduje žádné další stavební a provozní práce.
V dalším kroku plánuje společnost Krupp Presta AG recyklaci vody pro chlazení.

Zdroj informací: ZO ČSOP Koniklec, Sborník Exkurze do Švýcarska 2014
1999Krupp Presta AGFeldlistrasse 14Oberegg9413CHE47.4239850N, 9.5531475E
38Využívání dešťové vodyHeiden AR – užívání dešťové vody ve školní budověPozemky, na kterých stojí školní budova Wies v Heidenu, sousedí s ochrannou zónou podzemní vody S2, takže není možné dešťovou vodu ze střech a zpevněných ploch jzasakovat.
Dešťová voda ze střechy školy a přilehlé tělocvičny se tedy shromažďuje v nádrži a je pak využívána ve škole ke splachování toalet a pisoárů.
Nejprve voda ze střech ústí do lapače kalů, který je proveden z litého betonu. Z tohoto lapače je přiváděna do podzemní nádrže o objemu 60 m3. Teplota vody je asi 14 °C, takže vznik legionelly je vyloučen (ta se tvoří mezi 20 a 50 °C). Voda z nádrže protéká filtračním zařízením a pomocí čerpadla vytvářejícího optimální tlak zásobuje vodou 22 splachovacích záchodů a 9 pisoárů.
Každoroční údržbové práce zahrnují vyprázdnění lapače kalů a výměnu filtračního zařízení. Jinak tato soustava na užívání dešťové vody nevyžaduje žádnou další údržbu, především proto, že na armaturách a instalacích se neusazuje vápník. Od uvedení do provozu byla potřeba vody na splachování vždy plně pokryta dešťovou vodou. Nainstalovaná přípojka k vodovodní síti pro překlenutí suchých období tak nemusela být ještě nikdy využita.

Zdroj informací: ZO ČSOP Koniklec, Sborník Exkurze do Švýcarska 2014
1995Obec Heiden
Škola Heiden Wies
Obec: Kirchplatz 6
Škola: Wiesstrasse 10a
Heiden AR9410CHE47.4375319N, 9.5370489E
39Retence a zasakování dešťové vodyOstfildern, Čtvrť Scharnhauser ParkScharnhauser park je oblast ekologicky vzorových staveb k bydlení, vhodná zejména pro rodiny. Vzniká zde bydlení pro 9000 lidí a 2500 pracovních míst.
Ekologický přístup je zde aplikován i na odvodnění. Přestože podloží v celé oblasti není propustné, veškerá povrchová voda ze silnic, cest, prostranství, střech a všech ostatních soukromých pozemků se nedostane do kanalizace, ale je zasakována na neobyčejně velké ploše a teprve zbytek vody je odveden do potoků. Voda je odvedena otevřenými příkopy a strouhami do zatravněných průlehů. V těchto průlezích se voda zadržuje, částečně se odpařuje a čistí se při vsakování skrz humusovou vrstvu a skrz štěrkové těleso, které je vloženo pod humusovou vrstvou a jehož mocnost dosahuje až 1,5 m. Tyto příkopy a průlehy se nacházejí na rozlehlých zelených územích městské části, v Baumhainu (stromový hájek), v Landschaftstreppe (tzv. přírodní schody) – jedná se o parkovou plochu procházející od severu na jih celou městskou částí, pozn. překl.) a v parku Holzwiesen.
Průlehy jsou vždy uspořádány kaskádovitě, to znamená, že dochází k přepadu z jednoho průlehu do následujícího. Nakonec je voda přivedena do přírodního vodního recipientu, to znamená do obou potoků na západě a východě od Scharnhauserského Parku. Podkladem pro výpočet množství vody, která je odvedena do potoků, je přitom orná půda. To znamená, že celá městská čtvrť díky zadržování vody v muldách neodvádí do vodního recipientu více vody než nezastavěná plocha orné půdy. Tímto slouží tento systém ochraně vod, protože zabraňuje vysokým povodňovým průtokům a intenzivní erozi. Čistírny odpadních vod nejsou zatěžovány čistou dešťovou vodou. A navíc je v celé městské čtvrti možno se s vodou setkat a zažít ji, čímž zase stoupá kvalita bydlení.

Zdroj informací: ZO ČSOP Koniklec, Sborník Exkurze do Švýcarska 2014
Veronika Kalníková, Zpráva z exkurze do Švýcarska a Německa aneb čím jsme se mohli inspirovat, květen 2014 (dostupné na www.pocitamesvodou.cz)

Ostfildern, ScharnhauserparkDE48.7207369N, 9.2697669E1,5 mld. Euro
40Zasakování dešťové vodyAppenzell - vsakovací průlehy na zbytkové ploše mezi parkovištěm a domyPříklad ze švýcarského města Appenzall ukazuje, že i malé plochy, které by beztak zůstaly nevyužité, lze použít pro vsakování dešťové vody ze střech a silnic.
V malých zbytkových plochách mezi parkovacími stáními a obvodovou zdí byly vybudovány malé vsakovací průlehy, ve kterých se vsakuje voda ze střech a voda z parkovišť. Kvůli špatné propustnosti podloží byla pod průlehy ještě navezena vrstva říčního štěrku. Tak se dosáhne zadržení vody než se stihne vsáknout do špatně propustného podloží. Hloubka vsakovacího průlehu činí maximálně 80 cm. Přívody vody tedy při silných srážkách mohou být zality vzdutou vodou z průlehu.
Přívodní potrubí muselo být vedeno v zemi nad nezámrznou hloubkou. Žádné problémy to však až doposud nezpůsobovalo.

Zdroj informací: ZO ČSOP Koniklec, Sborník Exkurze do Švýcarska 2014
1996Appenzeller KantonalbankBankgasse 2Appenzell9050CHE47.3294178N, 9.4087714E
41Retence dešťové vodyRetenční nádrž psychiatrického centra v Appenzell AusserrhodenV místě psychiatrického centra není možné zasakování z důvodu ochrany podzemní vody a málo propustného podloží. Byl tedy vybudován přírodní retenční průleh s objemem 70-80 m3 pro dešťovou vodu ze čtyř obytných objektů, příjezdové silnice a prostranství před nimi, celková rozloha odvodňovaných ploch je 330 m2. Retenční nádrž je vybavena bezpečnostním přelivem s napojením na kanalizaci, aby byl zajištěn přípustný odtok vody při vydatných srážkách. Generel odvodnění předpokládá, že se odvodňování nemovitostí přebuduje ve střednědobém horizontu na oddílný systém a přeliv z retenční nádrže se připojí na dešťovou kanalizaci.
Stupňovitý tvar je velmi zajímavý z biologického hlediska (každá vodní rostlina vyžaduje ke svému optimálnímu rozvoji určitou hloubku vody) a přispívá rozhodujícím způsobem k bezpečnosti. Malé dítě, které spadne dovnitř, se zachytí na místě, kde je voda mělká (hluboká do 20 cm).

Zdroj informací: ZO ČSOP Koniklec, Sborník Exkurze do Švýcarska 2014
2010Kanton Appenzell Ausserrhoden, Stavební úřad
Psychiatrické centrum Appenzell Ausserrhoden
Investor: Kasernenstrasse
17A
Objekt: Krombach 3
Herisau19102CHE47.3862003N, 9.2644800E
42Retence a využití dešťové vodyJezero s dešťovou vodou v centru BerlínaVětší vodní plochy jsou ve městech zásadním stabilizátorem teploty a producentem vodní páry ve vzduchu. Vodní plocha navíc zdaleka nemusí mít pouze tuto funkci. Kromě toho, že dotváří a zkrášluje město, může být i zásobou účelové vody – poslouží jako požární nádrž, nebo zásobárna užitkové vody. Takový je i příklad umělého jezera v centru Berlína, v sousedství náměstí Postdamer Platz. Rozloha jezera je přibližně 10 000 m2 a hloubka kolísá mezi 100 a 500 mm. Jezero je zásobníkem užitkové vody pro splachování toalet v přilehlých administrativních budovách.
Kvalita vody je sledována a v případě potřeby je voda čištěna. Jezero je vlastně vybudováno na střeše, neboť tato čtvrť Berlína má pod sebou několik podlaží podzemních prostor, kde se nacházejí silniční tunely, metro, podzemní parkoviště, ale i železnice včetně vlakové stanice mezinárodních linek. Pod jezerem je umístěna technická sekce čerpání a filtračních jednotek (Obr. 12), které zadržují řasy, ale i odpadky a drobné předměty, které byly spláchnuty do jezera. Zvláštní dodatečně instalovaný filtr si vyžádaly odpady z nedaleké restaurace McDonald ‘s, se kterými původní projekt nepočítal a které neúměrně zanášely filtrační jednotky.

Zdroj informací: Ondřej Nehasil, Využití adiabatického chlazení (diplomová práce 2012)
TheateruferBerlínDE52.5065289N, 13.3724200E
43Vertikální zahradaVegetační fasáda technické univerzity v BerlíněVegetační fasády výrazně přispívají k vodnímu režimu zastavěné krajiny, jelikož nahrazují zeleň a tedy i vodu v ní obsaženou, o kterou krajina urbanizací přišla.
Vegetační fasádu využívá například fakulta fyziky Humboldtovy univerzity v Berlíně. Rostliny jsou umístěny v masivních truhlících, které jsou zavěšeny na konstrukci předsazené fasády. Mezi obvodovým pláštěm budovy a předsazenou fasádou jsou vybudovány servisní lávky pro technickou údržbu a přístup zahradníka. Zalévání truhlíků je automatizováno, k zálivce se používá akumulovaná dešťová voda ze střech. Rostliny se pnou po fasádě do výšky dvou až tří podlaží nad své stanoviště, kde je umístěn další truhlík.
Propustnost slunečního záření je v létě 15 až 30 %, takže fasáda působí jako kvalitní stínicí prvek. V zimním období, kdy jsou rostliny neolistěné, propouští 75 až 90 % slunečního záření, které je tepelným ziskem budovy.
Vegetační fasáda je velice účinným nástrojem pro snížení tepelné zátěže a je i velmi příjemná pro uživatele. Nepravidelný stín vytvářený rostlinami, který se mírně pohybuje s větrem, je pro člověka podstatně přirozenější a příjemnější než ostré, pravidelné a nehybné stíny žaluzií. Velkou roli zde hraje i chlazení odparem vody, které udržuje listy rostlin chladné. Na místě, kde bychom jinak měli horké venkovní žaluzie, které by sálaly do interiéru, máme totiž chladné listy rostlin, jejichž teplota může být i nižší než teplota uvnitř stíněné budovy.
Vegetační fasády mají i všechny ostatní výhody zeleně vně budovy. Čistí vzduch, omezují hluk, produkují kyslík, atd. Nevýhodou je nutnost předsazené konstrukce, která zvyšuje cenu fasády. Když ovšem uvážíme cenu žaluzií, motorických pohonů, senzorů a řídící techniky, a když vezmeme v potaz výhody vegetace, není cena za předsazenou konstrukci zas tak vysoká.

Zdroj informací: Ondřej Nehasil, Využití adiabatického chlazení (diplomová práce 2012)

Newtonstrasse 15Berlín12489DE52.4330156N, 13.5305414E
44Vertikální zahradaVertikální zahrada BuštěhradVertikální zahrada na objektu Dinex Technologies (Buštěhrad) byla navržena architektem jako součást průčelí. Tato nádherná a impozantní vertikální zahrada má plochu 27 m2 a je orientována směrem na východ. Je tvořena kapsičkami s anorganickým substrátem, ze kterých roste vegetace. Daří se zde zejména zvonkům, bergéniím, heucherám, pažitce i hostě. Panel vertikální zahrady je ukotven ve fasádě, mezera mezi fasádou a panelem je vkusně zakryta oplechováním. Velmi důležitou součástí vertikální zahrady je závlaha, jelikož rostliny rostoucí na svislé ploše nemohou těžit ze srážek a navíc je třeba vydatného hnojení. Závlaha je zde prozatím řešena a pitnou vodou z vodovodního řadu, ale v plánu je zřídit zavlažování vodou dešťovou, nejen kvůli ekologii, ale také proto, že dešťová voda rostlinám lépe svědčí. Je zde použit kapénkový zavlažovací systém, který je tvořen kapkovací trubičkou procházející zahradou, řídící jednotkou a jímkou, odkud se voda do závlahy čerpá a kam se v určitých intervalech přidává hnojivo. Voda, která mezi rostlinami proteče až dolů, se vrací zpět do jímky a je znovu využita. Váš zahradníkLidická 977Buštěhrad27343ČR50.1538139N, 14.1942578E
45JezírkaProsecký potok v parku PodviníPark Podviní je skutečnou oázou Prahy 9. A to také díky vodním tokům Rokytka a Prosecký potok, který je drobným vodním tokem, jakých je v Praze desítky a stejně jako mnohé jiné i on končil až do 90 let minulého století v kanalizaci. Po rekonstrukci parku z let 1997-8 se potůček, dlouhý zhruba pouze 1 km, může ukázat v celé své kráse v podobě kaskády romantických vodních prvků. Potok pramení pod usedlostí Jatelka. Brzy mizí v rouře, aby podtekl pod tratí a opět se vynořuje v severní části parku Podviní. Zde je malá usazovací nádrž, ze které voda už zbavená hrubých nečistot proudí do krásného tzv. Dračího jezírka. Pod ním voda na krátko mizí, aby napájela další jezírko. Z něj pak potok pomalu plyne do posledního rybníčku, pod jehož hrází se zakrátko vlévá do Rokytky. V tomto posledním úseku si můžeme všimnout, jak málo vody stačí pro tak pěkné vodní dílo. V několika místech jsou vytvořeny přechody z velkých kamenných bloků a je zde také několik můstků, takže návštěvníci si mohou potok užít opravdu zblízka. 1998Park Podviní (Kovanecká ulice)Praha - Vysočany19000ČR50.1113667N, 14.4926658E
46Zadržení vody v urbanizované krajiněLochotínský park v PlzniLochotínský park byl založen roku 1833 jako reprezentativní lázeňský park a stal se lázeňským centrem staré Plzně. Park je ve svahu a tak v důsledku špatně řešeného odvodnění a nevhodného nakládáni s dřevinami (smrková monokultura) začalo docházet k silné erozi. Stromy špatně odolávaly vichřicím a dokonce i větším dešťům, které odplavovaly ze svahů další půdu a narušovaly tak stabilitu porostu.
Revitalizace parku která proběhla mezi lety 2014 a 2015 sledovala zejména zpomalení odtoku srážkových vod a přirozenou stabilizaci svahu tak, aby lépe odolával vodní erozi. Zničené stromy a trávník byly nahrazeny tak, aby se zvýšila druhová rozmanitost a porost se tím stal odolnějším. Dešťová voda je zadržována v tůních, aby z ní mohly rostliny, zvířata i návštěvníci parku těžit i v suchých obdobích. Cestičky v parku jsou dlážděné či mlatové, takže relativně dobře propouští vodu.
Obnova parku respektovala romantického ducha, ve kterém park kdysi vznikl, a tak je zde mnoho krásných míst lákajících k posezení: poustevníkova jeskyně, hudební pavilon, Chotkovo sedátko….
2015ARCHITEKTONICKÉ STUDIO HYSEK, s.r.o.Plzeň30100ČR49.7601486N, 13.3627372E29 mil. Kč
47Zelná fasáda a střecha; jezírkoStavba v souladu s přírodouLiko-Noe je kancelářský objekt ve Slavkově u Brna. Tato stavba je zcela unikátní svým maximálním souladem s přírodou. Využívá energie z přírodních zdrojů, čistí a opětovně využívá odpadní i dešťovou vodu a uvádí v život zcela nový pojem: “Přírodní tepelná stabilizace budov". Díky zatravněné fasádě a krásnému jezeru je budova nepřehlédnutelná.
Voda
LIKO-NOE umí zachytit a opakovaně použít veškerou vodu, která je v něm použita. A to jak vodu dešťovou, která je zachycována v retenčním jezírku, tak i vodu odpadní, kterou dokáže díky kořenové čistírně odpadních vod zpracovat. Vyčištěná voda dotuje jezero a je využívána pro závlahu, nebo pro splachování toalet. Jezero je tak zásobárnou vody pro celý firemní areál v době sucha a rovněž může být jezírko využito pro zadržení a akumulaci vody při přívalových deštích.
Stavba je kompletně zahalena v zeleni. Střechu tvoří vegetační souvrství o mocnosti cca 110 mm, které dokáže akumulovat srážkovou vodu v míře až 35 l/m2. Voda, která se ze střechy pozvolna odpařuje, umožňuje střešní plášť velmi efektivně ochladit. I díky tomu teploty v interiéru zřídka kdy přesahují 24 °C. Část střechy je tvořena kořenovou čistírnou, která čistí odpadní vodu a doplňuje s ní celé vodní hospodářství této stavby. Naprostým unikátem je fasádní kořenová čistírna, která je jakousi formou zelené fasády. Fasádní čistírna zajišťuje skvělou kvalitu vyčištěné vody, se kterou je pak možné dále pracovat, vodu znovu využívat a docílit tak maximální hospodárnosti a ohledů k životnímu prostředí. Liko-Noe je stavba, která má na své okolí jednoznačně pozitivní dopad.
Zdravé a příjemné prostředí přirozenou cestou
Nosnou konstrukcí budovy jsou dřevěné panely. Dřevostavby všeobecně trpí špatnou tepelnou stabilitou interiéru, zejména letním přehříváním. Tato nevýhoda byla eliminována právě zelenou fasádou a střechou, které výrazně zvyšují akumulační schopnost konstrukce a odpařování vody z těchto zelených ploch udržuje plášť budovy studený i v tropických dnech. Těsná blízkost jezera ochlazuje vzduch a vytváří zdravé mikroklima. Budova je vybavena tepelným čerpadlem země-voda a rekuperační vzduchotechnickou jednotkou. Aby bylo tepla vždy dostatek, jsou do systému zapojeny solární panely optimalizované na co největší zisky v průběhu zimy.
2014Liko-S a.s.U Splavu 1419Slavkov u Brna684 01ČR49.1448961N, 16.8670125E
48Zelená střecha a využití dešťové vodyCentrum ekologických aktivit SluňákovJak architektonický, tak technologický aspekt této budovy měl za cíl maximálně se přiblížit přírodě. Stavba má tvar části elipsy. Je zakryta pochozí bujnou vegetační střechou, která navazuje na zemní val na vnější straně oblouku stavby. Z této strany se tak jeví jako pouhá terénní vlna a zelená střecha zajišťuje, že také vodní režim krajiny je stavbou narušen jen málo.
Za domem se nachází jímka na dešťovou vodu, kterou zde používají na splachování, zalévání a úklid.
2007Sluňákov – centrum ekologických aktivit města Olomouce, o.p.s.Skrbeňská 669/70Horka nad Moravou783 35ČR49.6414394N, 17.1998758E
49JezírkoUžitečné jezero v Brně v parku Pod PlachtamiÚzemí parku Pod Plachtami přiléhá k panelovému sídlišti Kamenný vrch v Novém Lískovci. Revitalizace této dříve bezprizorní plochy přinesla městu nejen nový park, ale také velkolepý inovativní projekt retence dešťové vody ve městě. Voda ze střech paneláků přilehlého sídliště je podzemním potrubím přivedena do jezera, které zadržuje běžně 630 m3. Maximální kapacita jezera je 890 m3 takže při velkých deštích plní jezero retenční funkci, tolik potřebnou v zastavěném území. O čistotu jezírka se starají pečlivě vybrané rostliny. Pokud by fungování biotopu bylo ohroženo výrazným nedostatkem vody, je možné vodu doplnit z nedalekého vrtu.
Park je zajímavý také díky opravdu pestrému společenstvu rostlin i živočichů.
2012Statutární město Brno, Městská část Brno – Nový LískovecPlachtyBrno-Nový Lískovec634 00ČR49.1774119N, 16.5488261E
50Zelená střechaIntenzivní zelená střecha centra AlgatechV rámci rekonstrukce a dostavby laboratoří Mikrobiologického ústavu AV ČR byla na objektu zřízena intenzivní vegetační střecha o celkové rozloze 650 m2. Intenzivní zelená střecha potřebuje silnou vrstvu vegetačního substrátu (od tloušťky 500 mm výše), takže zde rostou například i vzrostlé keře. Díky tloušťce substrátu a intenzitě zeleně taková střecha absorbuje velké množství vody a snižuje tak odtok vody ze zastavěného území při přívalových deštích. Na objektech Algatech byl velmi dobře využit potenciál intenzivní zeleně na střeše: snížily se zde výrazně nároky na klimatizaci, podařilo se zamaskovat technologické celky umístěné na střeše a vzhledem k tomu, že se jedná o nízkopodlažní stavby, zeleň na střeše je možné obdivovat i ze země. Přístavba přiléhá k vícepodlažní historické budově mlýna a svým splynutím s okolím nechává mlýnu vyniknout. Navíc vegetační střecha na rozdíl od jiných běžných krytin plochých střech nikterak nehyzdí pohled z vyšších pater přilehlého mlýna.2014Mikrobiologický ústav AVČR, v.v.iNovohradská 237, Opatovický mlýnTřeboň379 81ČR48.9878319N, 14.7778875E
51Retenční nádržRetenční nádrž pro skupinu domů v Hasenbühl HeidenS územním rozvojem Hasenbühlu byla požadována centrální retenční nádrž pro všech dvanáct nemovitostí a pro příjezdovou silnici. Stavební projekt předpokládá betonovou retenční nádrž o objemu 35 m3. Aby se zabránilo ucpání odtokového potrubí, nachází se v místě vtoku prohlubeň fungující jako lapač štěrku. Před výtokem je namontováno stavítko, aby bylo možno nastavit přípustné odtékající množství či ho regulovat. Maximální odtok činí 77 l/s.
Namísto stavítka je možné použít vírový ventil. Vírový ventil je zařízení k regulaci odtoků, které se obejde bez pohyblivých částí a pracuje výlučně s účinky proudění. Jeho využití je pro různé průtoky pomocí jednoduché (pozdější) výměny clony.
2009Heller AG & ZüstAGWeidstrasse 3Heiden9410CHE47.446359N, 9.530319E
52Zasakování dešťové vodyZasakování v univerzitním kampusu Brno-BohuniceKampus Masarykovy univerzity je situován v těsném sousedství Fakultní nemocnice s poliklinikou v lokalitě Brno-Bohunice. Na celém území kampusu o rozloze 35 ha jsou důsledně aplikovány principy HDV. Primárním důvodem pro začlenění HDV do systému odvodnění byla omezená kapacita kmenové stoky B, na kterou je území napojeno. Areál má jednotný systém odvodnění s regulovaným přítokem srážkových vod z ploch za uliční čárou a z parkovišť. Dešťové vody spadlé na střechy budov nejsou odvedeny přímo do kanalizace, ale jsou svedeny do retenčních příkopů. Srážkové vody odtékající z nepropustných zpevněných ploch mezi pavilony jsou zaústěny do zasakovacích průlehů s retenčními rýhami. Podobným způsobem je odvodněno i přilehlé parkoviště podél ulice Akademické o celkové rozloze 1,5 ha a areál Moravského zemského archivu v Brně. Objekty decentrálního systému odvodnění v areálu kampusu slouží ke zdržení odtoku během přívalových srážek. Podle intenzity a doby trvání srážky se jednotlivé objekty lokální retence plní nebo prázdní. Při překročení jejich návrhové retenční kapacity sážková voda odtéká bezpečnostními přelivy do kanalizace. Specifický odtok srážkových vod z území je 10 l.s-1.ha-12006Masarykova univerzita, BrnoKamenice 5Brno-Bohunice625 00ČR49.1770675N, 16.5701253E
53Zasakování dešťové vodyZasakování v areálu aquaparku Brno KohoutoviceSituování stavby na pozemku vychází z požadavku návaznosti na stávající komplex Základní školy. Aquapark je umístěn severně od stávající budovy tělocvičny a částečně kopíruje hranici pozemku školního hřiště. Architektonické řešení respektuje ve své nástupní a provozní části kubický objem tělocvičny a halová část bazénů je naopak řešena v protikladu k danému sídlištnímu rastru ve formě amorfního „ležícího pásovce“.
Vody, které odtékají při dešti z komunikací, parkoviště a střechy, jsou odváděny do zatravněných průlehů s retenční rýhou a dále pak do přípojky dešťové kanalizace. Průlehy slouží ke zdržení odtoku přívalových srážek a předčištění dešťových vod spadlých na zpevněné plochy. Podle intenzity a doby trvání srážky se jednotlivé objekty lokální retence plní nebo prázdní. Při překročení jejich návrhové retenční kapacity srážková voda odtéká bezpečnostními přelivy do kanalizace. Tento navržený systém nám dešťové vody nezasakuje do podzemí, ale pozdržuje jejich odtok do stokového systému. Množství odtoku dešťových vod do kanalizace je přirozeně sníženo o výpar. Specifický odtok srážkových vod z území je 10 l. s-1.ha-1.
Funkce systému vsakovací průleh-rýha spočívá v tom, že dešťová voda do retenční rýhy zasakuje prostřednictvím vsakovacího průlehu. Přítok do průlehu je povrchový, nebo svedený potrubím ze střešních odpadů přes šachtu s lapačem splavenin přímo do retenční rýhy. Na odtoku z retenční rýhy je v šachtě regulátor odtoku – škrtící clona s bezpečnostním přelivem. Jakmile je přítok do rýhy větší než dovoluje škrtící clona, začne se rýha plnit. Podle intenzity nebo doby trvání srážky se rýha plní nebo prázdní. Když je objem rýhy naplněn a neustále přitéká větší množství než pouští regulátor odtoku, začne voda přepadat přes bezpečnostní přeliv přímo do kanalizace. Dále je v zatravněném průlehu umístěn další bezpečnostní přeliv, který je navržen pro případy překročení zasakovací kapacity průlehů nebo jejich zneprůtočnění (např. zamrzlý terén). Tento bezpečnostní přeliv nad úrovní hladiny návrhové srážky v zasakovacím průlehu odvede dešťovou vodu přímo do retenční rýhy.
2010MČ Brno - KohoutoviceChalabalova 946/2aBrno - Kohoutovice623 00ČR49.1931997N, 16.5412361E6,5 mil. Kč
54Zasakování dešťové vodyZasakování dešťové vody v hotelu MESSE ve VídniPovrchová voda z příjezdové cesty k hotelu je zasakována v travnatém průlehu o rozloze 260 m2 se štěrkovým obalem. V něm se kromě toho nacházejí dvě vsakovací šachty s adsorpčními filtry s lapačem kalů, do nichž je pod zemí přiváděna dešťová voda, je zde čištěna a následně zasakována.
Systém nebyl napojen na dešťovou kanalizaci, což bylo úředně nařízeno.
2005Universale International Messestraße 2Vídeň1020AU48.2159828N, 16.4051333E
55Zasakování dešťové vody a vegetační střechyZasakování dešťové vody v Quartier vert ve VídniPadající dešťová voda se pod zemí odvádí do zasakovacích příkopů, voda se vsakuje v zasakovacích průlezích podél cest. V oblasti promenády byly založeny dva záhony s rákosem, díky nimž je využití srážkové vody viditelné. Na domech byly zřízeny vegetační střechy. V oblasti obytných domů je velký podíl úrodné půdy, protože pouze malá část nezastavěné plochy je podkopána podzemními garážemi.2011Wohnbauvereinigung für PrivatangestellteLavaterstraße 5Vídeň1020AU48.2258411N, 16.4764453E
56Vertikální zahradaVegetační fasáda na budově městského úřadu ve VídniBudova oddělení MA 48 vídeňského městského úřadu byla směrem do ulice vybavena zelenou fasádou. Na fasádě o celkové ploše 850 m2 bylo rozmístěno celkem 2850 metrů hliníkových truhlíků. Do nich bylo zasazeno přibližně 17000 rostlin, zejména trvalek, travin a bylin: věčně zelené popínavé rostliny, lipnice, šanta, jarní byliny, řebříček, mateřídouška. Zavlažování probíhá prostřednictvím více než 3500 metrů hadic chráněných před UV zářením, z nichž odkapává voda. Rostlinám dodává vodu 12 samostatně ovladatelných přívodních potrubí. Využití vertikálního povrchu budově MA 48 umožňuje plně zužitkovat potenciál pro filtraci prachu a zlepšení kvality vzduchu. Vrstva rostlin chrání budovu před deštěm a větrem a má pozitivní vliv na zvukovou a tepelnou izolaci. Nástavba byla dokončena v roce 2009. Od té doby byla vertikální stěna nepřetržitě monitorována. Tento výzkum přináší informace o vlivu na fyzikální vlastnosti budovy a mikroklimatické poměry fasády, spotřebu vody, vypařování a celkový vývoj vrstev vegetace v průběhu času.2009Einsiedlergasse 2Vídeň1050AU48.1805219N, 16.3532933E
57Vertikální zahradaVegetační fasáda na obytné budově Vertikální konstrukce budovy pochází z 60. let minulého století a při úpravě jí byla věnována zvláštní pozornost. Reliéfní rytmus pilastrů, parapetů a oken zůstal v zásadě nedotčen a je vyztužen ocelovými podpěrami a treláží. Květináče uspořádané střídavě po dvou oknech vytvářejí ve spojení s původní vertikální konstrukcí nový vzorec. Podle toho, kde stojíte a pod jakým úhlem se na budovu díváte, je původní omítka různě viditelná. Pokud stojíte čelem k budově, uvidíte spíše rytmus původní fasády z 60. let, ale pokud změníte úhel pohledu a zejména pokud se na budovu zadíváte zdálky, propojí se přidaná zahradní konstrukce do husté zelené stěny zakrývající původní omítku. Podle výpočtů stavebního inženýra nebylo možné přidat na stávající konstrukci fasády žádnou další zátěž. Bylo však možné postavit novou samostatnou nosnou konstrukci bezprostředně před budovou. Na duté pravoúhlé podpůrné sloupy byly přímo upevněny květináče, které pomohly vyztužit a zpevnit opěrnou konstrukci a zároveň představovaly velké nádoby na květiny a shora poskytovaly stín. Díky rozsáhlé konstrukci pro rostliny se může také réva a další popínavé rostliny rozrůstat na treláži a stoupat od země až do horních pater. Tyto bujně obrostlé treláže vrhají během vegetačního období jara a léta boční stín. Věčně zelená réva skýtá boční stín dokonce i v zimě, i když ne tak intenzivní. Treláže jsou rozloženy tak, aby představovaly maximální možnou oporu pro rostliny a zároveň vytvářely fasádu atraktivní na pohled. Květináče se střídají s upevněnými stínítky a výsledkem je proměnlivá konstelace vytvářející komplexní celkový vzorec fasády začínající nad přízemím. Rostliny, květináče a stínítka poskytují optimální stín a zároveň umožňují otevřený výhled z budovy.2016RATAPLAN - Architektura ZT GmbHGrabnergasse 4-6Vídeň1060AU48.1913508N, 16.3497806E
58Zelená střecha a fasádaZeleň na fasádě a střeše hotelu Stadthalle Stará budova s vnitřním dvorkem, přebudovaná na energeticky nulový dům, byla v části dvorku rozšířena o jednopatrový komplex se zelenou střechou. Na střeše přístavby bylo vytvořeno 145 m2 intenzivní střešní zeleně a 140 m2 extenzivní zeleně. Povrchy střech jsou využívány pro zachycování vody a slouží k ochlazování vnějšího prostoru hotelu. Fasády staré budovy a přístavby jsou kromě toho pokryty zelení ukotvenou na zemi. V rámci přeměny budovy byla také vybudována nádrž na dešťovou vodu s kapacitou 10 000 l. Každý rok je možné díky podlahové ploše staré budovy o rozloze 200 m2 zachytit 200 m3 dešťové vody. Ta je užívána na zavlažování zelené plochy a pro toalety hotelu. V roce 2013 bylo na fasádu butikového hotelu směrem do ulice umístěno 200 m2 zeleně uchycené na zdi. Voda transpiruje hustým, plochým porostem rostlin a na vzduch okolního prostředí má citelný chladivý účinek. V rámci této budovy byla zkombinována řada principů hospodaření s dešťovou vodou, a bylo tak dosaženo maximální možné udržitelnosti celého konceptu.2013Hackengasse 20Vídeň1150AU48.1991933N, 16.3337775E
59Ekologie v urbanistickém konceptuSolarcity LinzLinec, rakouské město nacházející se v úzkém prostoru mezi řekami Travna a Dunaj, bylo nutně třeba rozšířit. Protože je však mezi dvě řeky doslova vměstnáno, nebylo snadné pro takové rozšíření najít vhodný prostor. Plány na výstavbu v zemědělsky a ekologicky významné zátopové oblasti (podél břehů) byly provázeny velkými obavami. V důsledku toho bylo od počátku jasné, že je třeba realizovat architektonicky a ekologicky vysoce kvalitní projekt. Proto byl o vytvoření územního plánu požádán renomovaný rakouský urbanista Roland Rainer. Návrh byl inspirován zelenými zahradními městy s plynulými přechody mezi zahradami, parky a krajinou.
Název Solar City byl zvolen jako symbol jasně odrážející cíle nového rozšíření města. Velké úsilí bylo věnováno zajištění nízké spotřeby fosilních paliv. Nakonec bude v Solar City, rozděleném do pěti centrálních oblastí, žít 25 000 lidí. První fáze projektu je realizována na 32,5 hektarech stavebních parcel a poskytne bydlení 4 500 obyvatelům spolu s potřebným příslušenstvím a 20 hektary parku.
Aby se nenaplnily obavy ochránců přírody, byla přilehlým zátopovým oblastem připsána funkce chráněné krajinné oblasti (Natura 2000). Proto bylo posláním krajinného architekta, aby pro obytné oblasti zvolil takovou podobu, která by zajistila, aby přírodní hodnoty chráněných oblastí nebyly stavebním projektem poškozeny. V projektu je zahrnuta řada rekreačních prvků, jako je přírodní rybník, v němž je možné se koupat, vodní hřiště a velké množství vegetace, která zajistí, aby se obyvatelé drželi blízko zastavěné oblasti. Pokud jde o koncept v oblasti vody, znamenalo to, že bylo třeba zachovat rovnováhu podzemní vody a umožnit, aby nový systém hospodaření s vodou stávající situaci co nejlépe uchoval. Dešťovou vodu z domů do lesů v záplavové oblasti odvádí propracovaný systém malých kanálků na odvádění dešťové vody, biotechnických průlehů, rybníků a potoků. Doplňování podzemní vody a trvalé a dočasné mokřady maximálně zachovávají stávající rovnováhu vodního systému. Uměle vytvořené mokřady a zelené oblasti se zaplnily místní florou a faunou a vzácné druhy se objevují i tam, kde již začíná zastavěná oblast. Podle průzkumů obyvatelé značné množství vegetace a rybník s přitékající dešťovou vodou velmi oceňují. Suché koryto, Aumühl, bylo obnoveno do své původní krásy. V parku a podél potoka Aumühl bylo zasázeno celkem 1 500 nových stromů dále zvyšujících kvalitu zelené plochy.
V rámci pilotního projektu byl vytvořen decentralizovaný systém čištění odpadních vod pro 88 domů a základní školu. Systém slouží jako výzkumné zařízení pro studium různých aspektů decentralizovaného čištění odpadních vod a, pokud je to možné, přispívá ke snaze o případnou změnu platné legislativy. Stejně jako v Nizozemsku, také v Rakousku musí být všechny budovy v městských oblastech napojeny na kanalizaci. Byly instalovány toalety, které oddělují moč a výkaly. Pevná hmota je přeměňována na kompost, zatímco tekutý odpad prochází čištěním přes helofytový filtr. Moč je zachytávána v suterénu pro použití jako hnojivo. Helofytový filtr je součástí parku, ale z bezpečnostních důvodů ho bylo nutné oplotit. Přijetí systému ze strany obyvatel a jeho fungování je monitorováno. Systém jako takový není bezchybný a na uživatele klade určité nároky. Proto není jisté, zda je systém vhodný pro použití ve velkém rozsahu.
Při plánování Solar City v Linci byly v mnoha oblastech realizovány inovativní přístupy. Kromě kvalitní architektury a infrastruktury vstřícné k obyvatelům byla mimořádná důležitost přikládána otázkám energetické účinnosti a udržitelnosti. Obzvláštní důraz byl také kladen na zapojení udržitelného hospodaření s dešťovou vodou do celkového konceptu. V souladu s touto ambiciózní filozofií byl pro Solar City vyvinut takzvaný modifikovaný koncept hospodaření s dešťovou vodou založený na následujících principech:
• S dešťovou vodou se nakládá tam, kde spadne, v převážně povrchovém, decentralizovaném systému, díky němuž je přirozený cyklus dešťové vody viditelný a srozumitelný.
• Odvádění, zachycování a zbavování se dešťové vody je realizováno primárně pomocí koryt, retenčních příkopů a vegetací porostlých průlehů.
• Tyto prvky jsou zahrnuty do uceleného, propojeného systému, který využívá jako recipientu potok Aumühl v jižní části a aluviálních luk v severní části čtvrti.
• Výše uvedené prvky systému hospodaření s dešťovou vodou jsou nedílnou součástí plánování otevřených prostranství.
Jeden z prvků tohoto konceptu představují retenční příkopy a vegetací porostlé průlehy. Jedná se o mělké zatravněné příkopy, které jsou do otevřeného prostranství zapojeny tak harmonicky, jak jen to je možné, a které v případě intenzivních srážkových událostí, jež se statisticky objevují každých pět let, zadrží vodu o maximální hloubce 30 cm. Tato nashromážděná voda odtéká vsakováním do vegetací porostlého povrchu nebo vymezeným drenážním potrubím. Délka trvání takovéto akumulace zpravidla nepřesáhne 12–16 hodin a jak již bylo řečeno, statisticky je tohoto maxima dosaženo jen přibližně každých pět let. Sklon břehů těchto příkopů a průlehů je velmi postupný – není příkřejší než 1:2 – a protože pojmou maximálně 30 cm vody, nejsou příliš hluboké. Kromě toho jsou zarostlé travou a je možné po nich snadno chodit, i když jsou vlhké.
2006Město LinzLinzLinzAU48.2576586N, 14.3607925E
60Ochrana před následky povodníOdvod vody z ulice Wiesenhöfen do zasakovacího průlehu při extrémních deštíchUlice Wiesenhöfen ve Hamburku (městská část Volksdorf) je položena níže, než okolí, a tak zde hrozí záplavy. Běžné srážky jsou odváděny dešťovou kanalizací, dimenzována je na déšť, který statisticky přijde jednou za 10 let. Při přesažení kapacity však hrozí zaplavení ulice a následně podzemních garáží. Pro řešení takovéto krizové situace bylo navrženo řešení, využívající možnost zasakování v přilehlém Ohlendorffova parku. Výškový profil ulice byl mírně upraven tak, aby voda, kterou kanalizace nepojme, odtékala přes přilehlé parkoviště do zasakovacího průlehu zřízeného v parku. Opatření je navrženo tak, aby byla při záplavách hloubka vody max. 10 cm. Vypracovány byly i dendrologické posudky, které povolují zaplavení stromů v parku po dobu trvání do 24 hod, a vizualizace celého území krajinným architektem. Hned po dokončení úprav byla funkčnost systému prověřena přívalovým deštěm.
Velikost území:
- Odvodňovaná plocha cca 18 ha
- Přebudovaný uliční prostor cca 1000 m2
- Nouzový odvod vody o délce cca 120 m
- Zasakovací průleh v parku cca 1500 m2
2016HAMBURG WASSERWiesenhöfenHamburg22359DE53.6479783N, 10.1681678E
61Zelená střechaZelená střecha na budovách Úřadu pro městský rozvoj a životní prostředí v HamburkuNa střechách garáží a podzemních prostor jsou intenzivní zelené střechy založené na 0,5 m substrátu z lávových valounů, které zadržují velké množství vody, ale jsou lehké. Tyto střešní zahrady jsou přístupné veřejnosti a slouží jako rekreační zóna. Na budovách se nacházejí též extenzivní zelené střechy porostlé suchomilnými rostlinami, zejména rozchodníky, které akumulují vodu, dobře se rozmnožují a vydrží extrémní sucho. Extenzivní střechy jsou tlusté 12 cm (vrstvy nad nosnou konstrukcí a tepelnou izolací) a souvrství má následující skladbu:
- izolace zamezující prorůstání kořenů,
- fleece chránícího izolaci,
- 6 cm plastové retenční drenáže s meandrovitými kanálky zpožďujícími odtok vody
- 6 cm speciálního lehkého substrátu (nosné vegetační vrstvy).
Údržba střechy spočívá zejména v odstraňování náletů a provádí se 1 až 2x/rok. Podle měření je v horkých dnech teplota na této střeše o 30ºC nižší než na vedlejší konvenční střeše. Tyto střechy jsou veřejnosti nepřístupné, protože slouží pro podporu biodiverzity, např. zde hnízdí ptáci – my jsme viděli racka na vejcích, a úřad zde chová včely, které sleduje web kamerou.
Dešťová voda ze střech se akumuluje v podzemní nádrži o objemu 150 m3 a slouží jak pro závlahu, tak pro splachování toalet.
Extenzivní zelená střecha: 6 500 m2
Intenzivní zelená střecha: 5 000m2
2013Sprinkenhof AG, Hamburger Immobilienverwaltungsgesellschaft, HamburkNeuenfelder Str. 19Hamburg21109DE53.4977258N, 10.0037003E3,1 mil. Eur
62Zasakování dešťové vodyDětské hřiště v Neugraben-Fischbek v HamburkuDětské hřiště v Neugraben-Fischbek je prvním hřištěm v Německu využívajícím dešťovou vodu. Výjimečné je tím, že plní nejen funkci hřiště, ale je zároveň součástí odvodnění. Část residenční čtvrti včetně školy byla často zaplavována. Důležitou součástí koncepce hřiště proto je povodňový průleh, do něhož při přívalových deštích po oddělení prvního splachu přepadá z šachty srážková voda odtékající z 34 ha povodí. Podél průlehu jsou speciální herní prvky vybízející ke hře s vodou. Voda následně teče do vsakovacího příkopu, kde po vsáknutí přispěje k obnově podzemních vod, využívaných jako voda pitná. Celý cyklus trvá cca 5 let. Souvislosti mezi deštěm, vsakováním a obnovou podzemních vod objasňují informační tabule. Zajímavé je, že hřiště nemá žádný další zdroj vody, protože děti si mají uvědomovat, že voda je vzácná a není vždy k dispozici.2013HAMBURG WASSERNeugraben-FischbekHamburg21147DE53.4741114N, 9.8425464E
63HDV v urbanistickém konceptuŽivot s vodou v nové čtvrti Ørestad v KodaniØrestad je tvořený vodou. Je to nová městská čtvrť nacházející se mezi historickým středem Kodaně a chráněnými loukami na ostrově Amager. Toto umístění se stalo inspirací pro vzhled Ørestadu: modré a zelené město se sofistikovanou dopravní sítí. Před 20 lety byla Kodaň a celé Dánsko v ekonomickém úpadku. Země potřebovala léčebnou kúru, a Ørestad se stal součástí této léčby. Idea, která je za tímto městským rozvojem je, urychlit přechod dánské ekonomiky ze zaměření na průmyslovou výrobu k ekonomice založené na propracovaných a znalost vyžadujících produktech a službách.
Ørestadu se podařilo přilákat množství investorů, a je tedy zatím ve stimulování ekonomického růstu
úspěšný.
Co se týká vody, Ørestad reprezentuje inovativní přístup. Výrazné využití vody pro estetické účely je
pevně spjato s hospodařením s dešťovou vodou. Odtok dešťové vody je hlavní zásobou pro 10 km
kanálů, které tvoří jedinečnou strukturu Ørestadu. Relativně čistý odtok ze střech je do kanálů
odvádět přímo, zatímco méně čistý odtok z dopravních cest je sbírán odděleným systémem. Vyvíjí se
nová čistící technologie filtrace s duálním porézním médiem (Dual Porosity Filtration), která umožní,
aby i tato voda mohla být sváděna do povrchových kanálů.
Ørestad je vybudovaný na bývalé bažině, a od roku 1964, kdy byla země z vody definitivně
vyzvednuta, jsou jeho charakteristickým rysem jezírka, kanály a další vodní plochy. Vodní prvky
v Ørestadu jsou bez zábradlí a podobných omezení, což je příležitost žít s vodou, nikoli
pouze „blízko“ vody.
Dnes jsou kanály Ørestadu zásobovány srážkovou vodou stékající ze střech. Pokud bude nalezena
vhodná technologie, přidá se k ní voda z dopravních cest.
V Ørestadu je odvod dešťové a odpadní vody rozdělen do tří oddělených systémů:

a) Odpadní voda z domácností a komerčních budov je odváděna do kanalizace vedoucí vodu do
čistírny odpadních vod Lynetten. Nikdy se nemíchá s dešťovou vodou.

b) Voda z ne-dopravních oblastí (střechy apod.) je považována za čistou (omezení ve
stavebních pokynech města kontroluje výběr materiálů pro zastřešení, je např. omezeno
používat měď) a je svedena přímo do kanálů Ørestadu.

c) Odtok ze silnic, parkovišť a metra je shromažďován vlastním potrubním systémem, a pokud
se osvědčí vhodná čistící technologie, bude tato voda čištěna a odvedena do kanálů Ørestadu.
Město KodaňØrestadKodaň2300DK55.6287644N, 12.5793031E
64Retence dešťové vodyRetence vody při přívalových deštích na Náměstí svaté Anny v Kodani Náměstí svaté Anny (Sankt Annæ Plads) je nejnižším místem území v blízkosti přístavu a bylo často zaplavováno přívalovými dešti. Navíc se jednalo o místo poměrně nehostinné, s mnoha ploty a zaparkovanými auty. Městský úřad Kodaň se tedy rozhodl toto náměstí využít jak pro protipovodňovou ochranu oblasti, tak proměnit jeho vzhled. Střední část náměstí byla snížena, takže tvoří prostor o objemu 400 m3 (při stoletém dešti), sloužící pro retenci přívalových dešťů, které jsou pak odváděny tunelem do přístavu. I zde je dvojí systém pro odvádění srážkových vod – čisté vody ze střech jsou odváděny přímo do podzemní akumulační nádrže k dalšímu využívání, zatímco u vod z komunikací je nejprve oddělen první splach do jednotné kanalizace a následně jsou zaústěny do přístavu. Snížením počtu přepadů z jednotné kanalizace se značně zlepšila kvalita vody v této části přístavu. Úprava náměstí znamená jeho velké oživení – byl vytvořen prostor pro odpočinek, procházky a je zde méně automobilového provozu. Doba realizace byla neuvěřitelně krátká – podrobný návrh se začal vytvářet v r. 2013, realizace proběhla v letech 2014 až 2015. Největším problémem bylo umístit potrubí odvádějícího vodu do přístavu, tak aby se vměstnalo mezi stávající sítě.2015Město KodaňSankt Annæ PladsKodaň2300DK55.6817094N, 12.5913228E
65Ochrana před následky povodníSíť kanálů jako protipovodňová ochrana v Slusenholmen v KodaniSluseholmen je nově se rozvíjející oblast v chráněném jižním přístavu Kodaně. V letech 2004 – 2007
zde byla zahájena přestavba čtvrti, zahrnující výstavbu 1000 obytných jednotek rozložených na sedmi
ostrovech. Kdysi to byla čtvrť tvořená sily, opuštěnými sklady a sběrnými dvory, dnes je to čtvrť
rozmanitých komerčních a residenčních budov, rozdělených nedokonalou sítí kanálů. V souladu
s pokyny města pro rozvoj nových oblastí jsou sluseholmenské budovy, můstky a chodníky posazeny
2 m nad současnou úrovní hladiny vody, aby byla zajištěna jejich ochrana před měnící se výší hladiny
vody a před přívalovými dešti.
Město KodaňSlusenholmenKodaň2300DK55.6460569N, 12.5504275E
66HDV v urbanistickém konceptuKoncept revitalizace Enghave Brygge počíta s vodouV sousední čtvrti Enghave Brygge je udržitelná krajinná architektura také v srdci komunitního plánování. Podobně jako Sluseholmen je tato čtvrť postavena na směsi půdy vydobyté
z moře a nových, člověkem vytvořených ostrovů, oddělených tenkými kanály. Klíčovou
charakteristikou téhle oblasti je přiznané, viditelné „úložiště“ dešťové vody. Zachycování dešťové
vody z okapů bylo integrováno do návrhu obytných budov; to umožní obyvatelům využívat
recyklovanou vodu ke splachování toalet a při praní. Zatímco většina srážkové vody v Enghave Brygge
bude shromažďována v podzemních nádržích, mimo pohledy a tedy i mimo povědomí, řada opatření
adaptace na klimatickou změnu je vytvořena tak, aby byla viditelná. Až bude hotové „vodní náměstí“ – velký amfiteátr propojený s podzemní nádrží, spojí v sobě jednak opatření, které umožňuje
shromažďovat množství dešťové vody, a zároveň bude rekreační oblastí. Hladina vody v amfiteátru
bude viditelně kolísat, a umožní tak místním pozorovat, že proměnlivé počasí proměňuje fyzickou
podobu vytvořeného prostoru. Vodní náměstí má potenciál stát se oblíbeným místem setkákání
místních i kolemjdoucích.
Město KodaňEnghave BryggeKodaň2300DK55.6546292N, 12.5586678E
67Využívání dešťové vodySplachování dešťovou vodou na horské chatě PrašiváVýstavba veřejných ekologických záchodů na splachování dešťovou vodou na turistické horské chatě Prašivá (706 m n. m.) je jedním z projektů podporujících udržení vody v krajině.
Že se na chatě potýkají s nedostatkem vody, si všimne každý pozorný návštěvník. Již nějakou dobu jim u zrekonstruovaných vnitřních toalet visí nápisy o tom, že při jejich použití a použití umyvadel nemáme plýtvat vodou. V posledních letech se totiž sucho a problémy související s nedostatkem vody nevyhýbají ani horským oblastem, a to i těm nejdeštivějším u nás, Moravskoslezským Beskydům. S rostoucí návštěvností chaty se navíc ukázala nutnost navýšení kapacity sociálních zařízení. A tak se chataři rozhodli pro poměrně elegantní kombinované řešení, vymysleli a navrhli projekt na nové ekologické záchody.
Nové záchody budou v samostatné budově stojící hned vedle chaty (Obr. 2). Napojeny budou na dešťovou vodu sváděnou okapy z rozsáhlé plochy střechy hlavní budovy chaty přes filtrační sací koše do dvou bývalých betonových jímek nacházejících se v její blízkosti. Z jímek se bude poté před další filtry přečerpávat přímo k záchodům. Ty budou napojeny zároveň i na pitnou vodu, pro případ, že by ta dešťová došla. Pitná voda samozřejmě poteče také do kohoutků u umyvadel. Záchody budou nerezové, aby se ne úplně dočištěnou dešťovou vodou nezanášely.
Současně s výstavbou záchodů se pracuje i na nové elektro přípojce, která by měla pomoci kontrolovat přečerpávání vody z jejich hlavního zdroje. Je jím studna pod kopcem, do které stéká voda celkem ze tří pramenišť. Z ní se voda čerpá do nádrže ve svahu nad chatou, z které se pak už samospádem pouští k chatě. Systém byl zastaralý a občas docházelo k situacím, kdy nádrž vyčerpali, voda se nestačila doplnit a v chatě zůstali doslova na suchu. Jindy se naopak nádrž naplnila zbytečně moc a voda z ní pak samovolně odtékala rychle pryč. S realizací jim významně pomohla firma Elvac, která dodala automatizovaný systém vyrovnávání hladin dvou nádrží pomocí ultrazvukového snímače hladiny.
2018Chata PrašiváVyšní Lhoty 200Vyšní Lhoty739 06ČR49.6365669N, 18.4843339E
68Retence dešťové vodyRetenční nádrže v Carlsberg Citykopci). U nově vybudovaných domů je kaskáda nádrží s regulovaným odtokem pro zachycení 10 letého deště. Větší deště jsou odváděny podzemním tunelem. V další části území je pro retenci vody využito zapuštěné dětské hřiště a průlehy. Vsakovat dešťovou vodu v Kodani nelze kvůli jílovému podloží a vysoké hladině podzemní vody; v Carlsberg City je zakázáno i kvůli ochraně podzemní vody, která je zdrojem pro místní pivovar. Relativně čistá voda ze střech je akumulována v podzemní nádrži pod parkem a slouží městu pro závlahu a údržbu.2018HovedstadenKodaň2300DK55.6666658N, 12.5330875E
69Vodní plochaPřipomínka bývalé Mlýnské strouhy v PlzniProjekt si kladl za cíl přivést vodu do tzv. Sadového okruhu (zelený prstenec okolo historického jádra Plzně). Dříve zde protékala Mlýnská strouha, která přiváděla vodu z řeky Radbuzy do Panského mlýna, ta byla však v r. 1923 zasypána kvůli regulaci a přemístění jezu na Radbuze.
Jako jediné místo vhodné pro zbudování vodní plochy jako vzpomínky na Mlýnskou strouhu se ukázalo mělké údolí pod Pražským mostem. Nádrž má objem 2 000 m3, voda je do ní přiváděna podzemním kanálem z řeky Mže a odtéká historickou stokou a městskou kanalizací zpět do Mže.
Zdroj informací: publikace Adaptace na změnu klimatu ve městech (www.dataplan.info)
2008 - 2010PallovaPlzeň30100ČR49.7476497N, 13.3812492E65 mil Kč
70Vodní prvekNové vodní plochy v brněnském parku LužánkyPark Lužánky vznikl už koncem 18. století. Tehdy jím protékala říčka Ponávka, ta však spolu s dalšími brněnskými vodními toky během 19. a 20. zmizela v trubkách.
Park, jehož nynější rozloha je 22 ha, pršel rozsáhlou rekonstrukcí. V rámci rekonstrukce vznikl také nový vodní prvek, který má říčku Ponávku, bývalou součást tohoto parku, připomínat. Je jím umělý potok končící v malém jezírku, odkud je voda přečerpávána zpět na začátek potoka. Délka potůčku je asi 300 m a klikatí se přibližně tak, jako kdysi Ponávka.
2008Veřejná zeleň města Brna p.o.LužáneckáBrno60200ČR49.2071978N, 16.6099106E10,7 mil. Kč
71Revitalizace potokaRevitalizace Rokytky v Praze - ČihadlaKoryto nejdelšího pražského potoka bylo v průběhu minulých dvou století na mnoha místech napřímeno, prohloubeno a opevněno. Revitalizace Rokytky, která proběhla mezi lety 2008 a 2014 si kladla za cíl navrátit korytu přirozený vzhled a fungování alespoň tam, kde to jde.
Největší úpravy proběhly v místech suchého poldru Čihadla, který zde byl zbudován v 80. letech 20. století. Tehdy byla koryta Rokytky, Hostavického a Svépravického potoka napřímena a opevněna, přestože území má sloužit k rozlivu vody. V rámci revitalizace byla zbudována nová mělká meandrující koryta a tůně.
2008hl. m. Praha zastoupené odborem ochrany prostředí MHMPFarskáPraha-Hostavice19800ČR50.0949739N, 14.5591603E17,1 mil. Kč
72Revitalizace potokaRevitalizace Rokytky v Praze - okolí Hořejšího rybníkaKoryto nejdelšího pražského potoka bylo v průběhu minulých dvou století na mnoha místech napřímeno, prohloubeno a opevněno. Revitalizace Rokytky, která proběhla mezi lety 2008 a 2014 si kladla za cíl navrátit korytu přirozený vzhled a fungování alespoň tam, kde to jde. V okolí Hořejšího rybníka, který je bočním rybníkem na Rokytce, byly v rámci revitalizace zlikvidovány již nepotřebné zpevněné části koryta.
Pod Hořejším rybníkem bylo v betonové opevnění maximální míře nahrazeno balvanitou rovnaninou, dno je přírodní s mozaikovitě umístěnými kameny a kamennými prahy.
Nad Hořejším rybníkem byl korytu, napřímenému na začátku 20. století, vrácen meandrující charakter. Bylo toho dosaženo přeložením koryta na sousední louku. V zákrutech meandrů vznikly také malé vodní plochy.
2014hl. m. Praha zastoupené odborem ochrany prostředí MHMPNad PotokemPraha-Hrdlořezy19000ČR50.0995781N, 14.5253542E16,5 mil. Kč
73Propustné povrchyPropustné parkoviště ve Štruncových sadechRevitalizace Štruncových sadů v Plzni na soutoku Mže a Radbuzy zahrnovala též zbudování parkoviště pro 33 aut. Povrch parkoviště tvoří betonové polovegetační tvárnice. O odvod vody se stará hloubkový vsakovací trativod. Hloubka drenáže je asi jeden metr, výplň trativodu je štěrkodrť. Součástí parkoviště jsou též ostrůvky se vzrostlo zelení. Statutární město PlzeňŠtruncovy SadyPlzeň30100ČR49.7509814N, 13.3850425E773 tis. Kč
74Propustné povrchyTrvalkové pásy podél rušných ulic v PrazePodél frekventovaných pražských ulic vznikly pásy záhonů s trvalkami – na Hořejším nábřeží 200 m2 a v Jičínské ulici 260 m2. V Jičínské ulici jsou tyto pásy součástí zcela nového stromořadí, na Hořejším nábřeží již stromy byly a nová vegetace rozšířily jejich malé kořenové mísy o další přírodní plochy. Byla věnována velká pozornost jak výběru subbstarátu v jednotlivých vrstvách (aby záhony nezarůstaly plevelem a aby zároveň všechny rostliny prosperovaly) a také výběru rostlin, aby vegetace byla stabilní. Bylo vysazeno několik typů trvalek – od dlouhověkých tvořících kostru vegetace až po pokryvné trvalky a cibuloviny.
Díky štěrkovému mulči pásy velmi dobře fungují pro odvod vody při nárazových deštích. Rostliny navíc pomáhají zachycovat prach.
2007hl. m. PrahaJičínskáPraha-Vinohrady13000ČR50.0764522N, 14.4612800E2,9 mil. Kč
75Protipovodňový průlehBožkovský ostrov v PlzniBožkovský ostrov (vzniklý mlýnským náhonem) leží v nivě řeky Úslavy. Před revitalizací sloužil ostrov pouze jako účelový sportovní areál. V rámci revitalizace byl zpřístupněn veřejnosti pro širší sportovní a rekreační využití.
A proč ho v naší mapě uvádíme? Novinkou na ostrově je totiž vodní tok spojující náhon s řekou a fungující jako protipovodňová průleh, chránící zástavbu ostrova proti až pětileté povodni. Součástí nové vodoteče jsou též dětské vodní prvky. V rámci tohoto projektu proběhla také revitalizace náhonu a jeho břehových porostů.
CETINA a KENAUR s.r.o.KristinovskáPlzeň-Božkov326 00ČR49.7307997N, 13.4256967E5,45 mol. Kč (protipovodňový průleh)
76Vodní plochaNové rybníky v pražské StromovceMezi lety 2015 a 2017 byly opraveny tři stávající rybníky ve stromovce a Rudolfova štola, kterou jsou napájeny. Další dva nové rybníky o celkové rozloze 13 200 m2 byly zbudovány na místě nejvíce podmáčených luk a koryty propojeny se stávajícími. Mola a nové stezky umožňují návštěvníků vodní plochy si opravdu užít a vnímat je zblízka. „Vodní charakter“ této části Stromovky byl podpořen také tím, že „Dubový pahorek“ nyní opět působí jako ostrov, kterým kdysi skutečně byl.
Vodní plochy se ve velkoměstě budují obtížně, mohou ale lidem i a přírodě výrazně prospět. Nejen rekreačním potenciálem a prostorem pro rozmanité živočichy a rostliny. Odpar vody z vodní hladiny ochlazuje vzduch a zlepšuje tak městské mikroklima.
2017hl. m. PrahaKrálovská oboraPraha-Holešovice17000ČR50.1060772N, 14.4173897E
77Revitalizace potokaRevitalizace Radotínského potokaCílem revitalizace Radotínského potoka byl návrat k přirozenému fungování potoka, které podpoří zadržení vody v krajině.
V katastru obce Tachlovice bylo zrušeno napřímení vodního koryta, čímž se v tomto úseku koryto téměř dvojnásobně prodloužilo. Samozřejmě bylo odstraněno betonové opevnění a nahradily jej meandry. Byla obnovena jedna tůň, čtyři další tůně a jedna vodní nádrž byly vybudovány. Součástí jsou samozřejmě také skluzy a brod. Kromě výrazného zvýšení retenční kapacity území projekt výrazně přispěl k obnovení bývalého biokoridoru.
2018Povodí Vltavy, s.p.Tachlovice25217ČR50.0067797N, 14.2540111E14 mil.Kč
78Revitalizace potokaRvitalizace Litovicko-Šáreckého potoka: Lokalita na ŽežulceV rámci revitalizace Šáreckého potoka na Žežulce byl potoku navrácen do středu louky a byl vymodelován do přirozeně meandrujícího toku s tůněmi, což výrazně podporuje přirozené odtokové poměry lokality. Bylo dbáno na to, aby potok nepodmáčel okolní louku, protože ta je rekreačně využívána.
V rámci revitalizace Šáreckého potoka na Žežulce byl potoku navrácen do středu louky a byl vymodelován do přirozeně meandrujícího toku s tůněmi, což výrazně podporuje přirozené odtokové poměry lokality. Bylo dbáno na to, aby potok nepodmáčel okolní louku, protože ta je rekreačně využívána.
2013hl. m. Praha zastoupené MHMPV Šáreckém údolíPraha 6 164 00ČR50.1178703N, 14.3798656E
79Revitalizace potokaRvitalizace Litovicko-Šáreckého potoka: Lokalita ZlatniceV lokalitě Zlatnice vedl Šárecký potok v opevněném korytě mezi silnicí a rodinnými domy. V rámci revitalizace byl vrácen do nivní louky na druhé straně silnice. Zatímco předtím voda uháněla betonovým a štětovnicovým korytem aniž by z ní okolní příroda mohla těžit, nyní meandruje, teče tedy pomalu a napájí několik tůní. Revitalizace městských potoků mají v maximální možné míře navrátit potokům jejich původní stav a funkci. Hlavním přínosem takových revitalizací je vytvoření přírodě blízkého protipovodňového opatření.
V horní části, nad nádrží Džbán, se tento nazývá Litovickým, mezi Džbánem a soutokem s Vltavou se mu říká Šárecký, podle údolí Šárka, kterým v této své části protéká. Jedná se o jeden z nejvýraznějších vodních toků v Praze, takže ho lidé začali velmi záhy využívat a tedy i přetvářet. V 16. století začal sloužit k zásobování Pražského hradu užitkovou vodou, a aby byl zajištěn dostatečný přísun vody, bylo na něm v Hostivicích vybudováno několik rybníků.
Nivní louky, tolik důležité pro vodní režim krajiny byly postupně čím dál více využívány pro zemědělství a potok byl posouván na jejich okraj. V Ruzyni a Liboci byl potok v 60. letech 20. století opevněn.
2013hl. m. Praha zastoupené MHMPV Šáreckém údolíPraha 6 164 00ČR50.1083242N, 14.3673772E
80Revitalizace potokaRvitalizace Litovicko-Šáreckého potoka: Lokalita JenerálkaV lokalitě pod Jenerálkou se Šárecký potok sám začal z umělého koryta na kraji nivy vracet zpět a tvořit meandry. V rámci revitalizace byl tento proces podpořen a bylo vytvořeno několik tůní. Kruteckému potoku, který se zde do Šáreckého vlévá, bylo též navráceno přirozené meandrující koryto. Při pětileté povodni v roce 2013 se revitalizovaný potok rozlil do okolní nivy a začaly zde přirozené korytotvorné procesy. Revitalizace městských potoků mají v maximální možné míře navrátit potokům jejich původní stav a funkci. Hlavním přínosem takových revitalizací je vytvoření přírodě blízkého protipovodňového opatření.
V horní části, nad nádrží Džbán, se tento nazývá Litovickým, mezi Džbánem a soutokem s Vltavou se mu říká Šárecký, podle údolí Šárka, kterým v této své části protéká. Jedná se o jeden z nejvýraznějších vodních toků v Praze, takže ho lidé začali velmi záhy využívat a tedy i přetvářet. V 16. století začal sloužit k zásobování Pražského hradu užitkovou vodou, a aby byl zajištěn dostatečný přísun vody, bylo na něm v Hostivicích vybudováno několik rybníků.
Nivní louky, tolik důležité pro vodní režim krajiny byly postupně čím dál více využívány pro zemědělství a potok byl posouván na jejich okraj. V Ruzyni a Liboci byl potok v 60. letech 20. století opevněn.
2013hl. m. Praha zastoupené MHMPU VizerkyPraha 6 164 00ČR50.1054994N, 14.3499697E
81
Revitalizace lužního územíObora ObeliskObora Obelisk se rozkládá mezi Dyjí a potokem Trnkomanka, poblíž jejich soutoku a vznikla v roce 2006. Toto území, které historicky i z logiky lokality je lužní krajinou, bylo v 70. letech 20. století vysušeno mimo jiné vybudováním nového koryta řeky Dyje. Zemědělská půda, která tak vznlkla však nebyla příliš úrodná. Projekt Obora Obelisk navrací tomuto území o rozloze 537 ha podobu lužních luk a lesů obnovením přirozeného vodního režimu území - zavodněním původních mrtvých ramen řeky Dyje a vyhloubením tůní. Území tak plní svoji přirozenou funkci suchého poldru, chránícího město Břeclav před povodněmi. V nově vzniklém lužním území našlo domov mnoho živočichů, kteří vyhledávají mokřady a tůně. Území je veřejnosti přístupné pouze jednou cestou vedoucí k památce Obelisk, podle které se jmenuje.2006Ing. František FabičovicLednická 78Břeclav690 06ČR48.8259089N, 16.8017383E
82Zelená fasádaZelená výrobní hala LIKO-VOFirma LIKO S otevřela ve Slavkově u Brna novou průmyslovou (svářecí) halu, která má své stěny i fasádu porostlou trávou a lučním kvítím. Tyto plochy, kromě toho, že jsou krásné, zajišťují tepelnou stabilitu interiéru a plní funkci kořenové čistírny. Přečištěná odpadní voda je pak používána pro závlahu. Také okolí budovy je v maximální možné míře tvořeno propustnými povrchy. 2019LIKO-SU Splavu 1419Slavkov u Brna684 01ČR49.1448369N, 16.8661794E50 mil. Kč
83Využití šedé vodyVyužití šedé vody v paneláku v JiříkověV panelovém domě v děčínském Jiříkově se obyvatele rozhodli přečišťovat ve vlastní čističce šedou vodu a využít ji ke splachování záchodů, zalévání atd. 2019Jiříkov407 53ČR50.9951394N, 14.5690964E
84Zelená střechaZelená střecha na budce zastávky HradčanskáPrahaČR50.0973892N, 14.4044753E
85Zelená střecha a fasádaZelená budova Butterfly v KarlíněKancelářská budova organického tvaru zasazená do příjemného parku tvoří přechod mezi zelení Vítkovského vršku a intenzivně zastavěnou čtvrtí Karlín. Budova aspiruje na získání certifikátu BREEAM Excellent. Z hlediska vodního režimu města je objekt zajímavý hlavně kvůli vertikálním zahradám, které tvoří velkou část její fasády. Zavěšený obvodový plášť má klasickou strukturu – prostřídání prosklených ploch a plných panelů, plné panely jsou však tvořeny vertikálními zahradami, na nichž krásně bují zeleň. Automatická závlaha těchto vertikálních zahrad je propojena s nádržemi na jímání dešťové vody. Kromě estetické funkce mají vertikální zahrady samozřejmě velké přínosy pro vnější i vnitřní mikroklima. Díky odparu vody z rostlin ochlazují v létě vzduch a rostliny produkují kyslík. Pro vnitřní prostředí jsou vertikální zahrady velmi přínosné, neboť mají velkou tepelnou kapacitu a tak pomáhají udržovat stálou vnitřní teplotu. To je významné hlavně v létě, neboť u kancelářských budov je letní přehřívání kritičtější, než potřeba vytápění v zimě (hlavně kvůli velkým tepelným ziskům od kancelářského vybavení a osob, dále také kvůli velkému podílu prosklených ploch). 2018AFI-EUROPEPernerova 691/42Praha-Karlín186 00ČR50.0919686N, 14.4576750E1,1 miliard Kč
86ZeleňRozkvetlá a bující veřejná zeleň v OstravěV Ostravě byla zavedena opatření, omezující sekáni trávníků. Díky tomu se do města narací četní živočichové. Navíc bující trávníky městu dobře slouží ve smyslu zlepšení mikroklimatu: Čím větší je celková plocha listí a jehličí, tím více kyslíku se nám dostane. Nekosené plochy jsou zejména ve větší vzdálenosti od sídlišť, na sídlištích lidé kosení požadují. Na podzim se budou trávníky kosit postupně, aby měl hmyz čas se přesunout. Vzhledem k tomu, jak se opatření v roce 2019 osvědčilo, plánuje se v dalším roce rozšíření těchto ploch.2019Město OstravaOstravaČR49.8346453N, 18.2820442E0 Kč (nebo spíše úspora peněz za sekání)
87Revitalizace krajinyZálučí u BlatničkyÚzemí Zálučí u Blatničky bylo ještě do nedávna celistvým rozsáhlým lánem pole, se všemi typickými neduhy intenzivního zemědělství, z hlediska vody je to hlavně neschopnost takového pole zadržet a vsáknout vodou. V rámci revitalizace bylo území o ploše 65 ha rozděleno na mnoho menších polí, na kterých se hospodaří rozličnými způsoby. Území je rozděleno nově vzniklými novými hrušňovými alejemi, malými sady, vrbovými a trnkovými remízka. Byly vytvořeny meze a polní úhory, zkrátka krajina taková, jaká byla před nástupem intenzivního zemědělství.2015Martin SmetanaZálúčí u Blatničky, okres HodonínBlatnička696 71ČR48.9355094N, 17.5300419E
88Mokrady a tůněPtačí park Josefovské loukyNa řece Metuji u Josefova byl obnoven 100 let starý zavlažovací systém. Do r. 2014 byl systém sofistikovaného zadržování vody na loukách nefunkční a voda pouze odtékala kanály s nefunkčními stavítky pryč. Rekonstrukce zahrnovala zrenovování hlavních stavidel na Metuji, která řízeně posílají vodu do přilehlých luk rozkládajících se mezi Metují a zbytky jejího starého koryta. 10 menších stavítek instalovaných na síti kanálů, kterými jsou louky protkány, pak zajišťuje, aby se voda po loukách správně distribuovala. Bylo zbudováno také více než 20 tůní. Nově vzniklou mokřadní krajinu osídlilo množství vzácných druhů ptáků, např. čírka modrá, bekasina otavní, čejka chocholatá a další.od r. 2011 do teďČeská společnost ornitologická (ČSO), ATELIER FONTES, s.r.o.Josefov696 21ČR50.3443831N, 15.9432464E8 mil. Kč
89Revitalizace potokaBiocentrum Ostrůvek Jedná se o území o rozloze 14,5 v blízkosti Kobylského potoka, které bylo v minulosti vysušeno napřímením koryta potoka a zbudováním sítě kanálů. Koryto potoka bylo znovu prodlouženo a bylo vybudováno množství tůní.
Zemina z vykopaného koryta a tůní byla z většiny použita na val na březích potoka, který ještě více zvyšuje množství zadržené vody v lokalitě.
Vznikly mokřady, které jsou nyní osídleny množstvím mokřadních ptáků a slanomilných rostlin.
06/2014 - 05/2015ATELIER FONTES, s.r.o.Kobylí, okres BřeclavKobylí, okres Břeclav691 10ČR48.9450906N, 16.8968486E12,69 mil. Kč
90Zelená střechaDům s mokřadní střechouVe vnitrobloku v pražské čtvrti Letná byl postaven rodinný dům v pasivním standardu, který nejen že je velmi šetrný k životnímu prostředí, je také zářným příkladem udržitelnosti hned v několika aspektech.
Dům má zelenou střechu, která je koncipována jako mokřad, takže zadržuje výrazně větší množství vody, než běžné (většinou extenzivní) zelené střechy. Oproti obvyklým střechám s asfaltovým, keramickým, plechovým nebo foliovým povrchem, jejichž povrchová teplota v létě stoupá až 80°C, se teploty na této střeše drží okolo 24 °C. Navíc se ze střechy v létě vypařuje voda, a ochlazuje vzduch. Tyto dva aspekty přispívají ke snižování vlivu tepelného ostrova. Mokřadní střecha zahrnuje též kořenovou čistírnu odpadní vody, přečištěná voda se pak využívá na splachování a zalévání.
V domě je osazena vzduchotechnika, která je napojena na zemní výměník, který vzduch přiváděný do interiéru v létě ochlazuje a v zimě předehřívá.
Teplá voda je ohřívána pomocí fototermických panelů na střeše.
2016Michal ŠperlingLetnáPraha 7170 00ČR50.1005439N, 14.4240108E10 mil. Kč
91Zelené střechy a propustné povrchyKomunitní centrum Všichni spoluPři stavbě komunitního centra Všichni spolu v Ostravě Porubě městská část myslela na problematiku tepelného ostrova, který vzniká hlavně přehříváním zpevněných povrchů a střech. Prostor je tedy vybudován tak, aby zde byla i v létě příjemná teplota. Střechy jsou částečně ozeleněny. Pro venkovní plochy byly v maximální možné míře využity propustné povrchy. Součástí centra je také zahrada plná nejrůznějších rostlin. Voda ze střecha z povrchů, která se nevsákne ani neodpaří je sváděna do retenční nádrže a škrceně vypouštěna do potoka.
Budova je vytápěna tepelným čerpadlem a stínění budovy je zajištěno přirozeně – výsadbou stromů a keřů.
2017Statutární město Ostrava - městský obvod PorubaKarla PokornéhoOstrava Poruba708 00ČR49.8388367N, 18.1803150E50 mil. Kč
92Jezírka a tůněZahrada plná tůní u SedlčanV zahradě na samotě u Sedlčan si majitel zbudoval více než 10 jezírek a tůní. Tůně jsou vzájemně propojeny stružkami. Vodu z příjezdové cesty chytá do zasakovacího průlehu (swale). Zahrada tak oplývá zelení a dává příklad všem, kteří řeší na svých podzemích sucho. Velké množství rozmanitých rostlin a drobných živočichů, kteří se na takto upravené zahradě začaly krátko po realizaci zabydlovat ukazuje, jak je zadržení vody v krajině pro přírodu důležité. Lubor KřížekKosova Horaokres Sedlčany262 91ČR49.6605306N, 14.4141611E
93Mokřady a tůněKozmické ptačí loukyKrajina u Kozmic na Opavsku byla v 70. letech 20. století odvodněna a narovnána kvůli zemědělství.
Od roku 2014 je krajině navracen její původní ráz. Byla vybudována řada tůní různých hloubek, sklonu břehů a rozlohy. Tůně jsou pravidelně zaplavovány z potoka Přehyně. Území, které je nyní tvořeno mokřadu a vodními plochami má rozlohu 52 ha. Pomáhá zadržet vodu v době jarního tání a v době povodní. V suchých obdobích pak vodu postupně uvolňuje.
Zahnízdila se zde řada ptáků a tůně osídlily například skokani a ropuchy.
Aby návštěvníci ptáky nerušili, byla zbudována ptačí pozorovatelna.
od 2006 do současnostiIng. Kamil LisalKozmiceokres Opava747 11ČR49.9033097N, 18.1359922E28 mil. Kč
94Revitalizace tokuNová podoba řeky Moravy na jihu OlomouceKoryto řeky Moravy v blízkosti Olomouce bylo upraveno tak, aby mělo větší kapacitu a přeneslo tak větší povodeň. Úprava se týká 1437 m koryta. V některých úsecích byly zvýšeny hráze, jinde byly naopak břehy sníženy, aby se případná povodeň mohla rozlít do nezastavěné krajiny. Břehy jsou tam, kde je to možné, tvarovány pozvolna kaskádovitě, aby poskytovaly lepší možnost pro rozliv vody i v mezích koryta. Na části revitalizovaného úseku bylo vybudováno nové koryto a vznikl tak na řece ostrov. Důsledkem je kromě protipovodňové ochrany také lepší přístup k řece, nejen pro lidi, ale také pro zvířata a poskytuje lepší podmínky pro uchycení rostlin. 2013Povodí Moravy, s.p.Nové Sady, Hodolanyokres Olomouc779 00ČR49.5795400N, 17.2633772E330 mil. Kč
95Rekonstrukce rodinného domuRekonstrukce rodinného domu, která poporuje zadržování vodyPři rekonstrukci rodinného domu se majitelé rozhodli co nejvíce reagovat na klimatické změny, čehož součástí je také hospodaření s vodou. Voda stékající ze střech je zachycována a využívána k závlaze zahrady a také plní zahradní jezírko. Původní dlažba na dvoře byla nahrazena propustnými povrchy. Ploché střechy byly předělány na extenzivní zelené. Tlusté interiérové hliněné omítky pomáhají držet stabilní vlhkost vzduchu. Zdrojem tepla je obnovitelný zdroj – kamna na dřevo.2013 - 2015Ing. Vilém ŘiháčekBrno-Židenice615 00ČR49.1964656N, 16.6519314E
96Zelená střechaZelená výrobní hala ŽeleznýVýrobní hala firma vyrábějící kajaky vůbec nepřipomíná běžné haly, které jsou většinou zcela bez života, s minimem zeleně v okolí, v létě se přehřívající a v zimě chladné. Zelená střecha obloukového tvaru o ploše 500 m2 pomáhá tepelné stabilitě budovy. Voda, která ze střechy odtéká je zadržována v nádrži o ploše 250 m2, ze které se voda odpařuje a vsakuje. Díky mokřadním rostlinám, které jsou v ní osazeny se voda přirozeně čistí. Šedá voda z budovy je zase přečišťována v kořenové čistírně a poté je používána ke splachování WC. 2014Železný s. r. o. - Kořenovky.czPříjezdní 261Jíloviště252 02ČR49.9305650N, 14.3426117ECena haly byla occa o 10% vyšší, než by byla cena za konvenční výrobnu
97Chytré zavlažováníInteligentní zavlažovací systém pro vinice na pražské GrébovceVinice v pražských Havlíčkových sadech (Grébovka) dostanou v blízké době nový závlahový systém, který je součástí přípravy měst na klimatické podmínky, které nastanou od roku 2030, což znamená přispívat k naplnění cílů Pařížské dohody. Dešťová voda bude zachycována do retenčních nádrží přímo na vinici. Závlahový systém bude distribuovat vodu po vinici na základě údajů z čidel a z meteorologických údajů, takže zavlažovat se bude pouze tehdy, kdy je to skutečně potřeba.2020 - 2023Praha VršoviceČR50.0692556N, 14.4449528E
98Revitalizace potokaNivičkaNivička na Uherskobrodsku se stala dalším příkladem, jak navrátit krajině přirozený ráz a tím v ní zadržet vodu. Přibližně 2,5 km toku bylo rozvolněno. Byl také obnoven před časem zaoraný rozvětvený mlýnský náhon, který velmi pomáhá zachycovat vodu odtékající z okolních velkých polí a distribuuje ji do okolí. Objem zadržené vody v revitalizovaném území plném mokřadů a tůní je okolo 22 00 m. Obnovené koryto má nyní délku 7,7 km.2010 - 2012Město Uherský BrodNa JiřičkáchUherský Brod688 01ČR49.0106603N, 17.6631853E11,6 mil. Kč
99MokřadMokřad pro školu v ŽidlochovicíchZahrada základní školy v Židlochovicích má opravdu rozlehlou zahradu, a tak byla snaha ji upravit mimo jiné ve smyslu zadržování dešťové vody. Byl vytvořen mokřad, na čemž spolupracovaly žáci. Dalším inspirativním prvkem jsou mlatové cesty, které oproti běžným asfaltovým jsou schopny dešťovou vodu zasáknout.2018ŽidlochoviceČR49.0361708N, 16.6208592E
100Zelená střecha a fasádaZelená multifunkční budova DRN na Národní tříděNová víceúčelová budova v Praze na Národní Třídě upoutá zejména velkým množstvím zeleně bující na ochozech, které obkružují celou budovu odzdola nahoru a tvoří tak fasádu budovy. Ochozy vlastně fungují jako úzké horizontální záhony v několika patrech nad sebou. Také střecha objektu je tvořena zelení - intenzivní pochozí střecha poskytuje skvělé místo pro relaxaci s nádherným výhledem na Prahu.2012 - 2017SEBRE, a.s.Národní 135/14Praha 1110 00ČR50.0816931N, 14.4173906E1,5 miliard Kč
101Zasakovací průlehyZasakovací průlehy v areálu VOSAVeřejný oddechový a sportovní areál (VOSA) v Praze 12 je místem poskytujícím možnosti pro volný čas pro všechny věkové skupiny: Dětské hřiště, plochy pro badminton či pétanque, amfiteátr pro možnost rozličných představení. Část areálu je svažitá a v rámci svahů jsou zpevněné povrchy – terasy, zídky, schody. Z těchto povrchů ztékala voda bez užitku pryč, v potocích, které ničili terén, zatímco zeleň zde trpěla suchem. Proto zde bylo vybudováno několik zasakovacích průlehů v prostoru mezi mlatovými povrchy. Ty mají za cíl zadržet dešťovou vodu a snížit tak jak problémy spojené s přívalem vody, tak problémy se suchem.
Dále zde byly zřízeny levandulové záhony vysypané štěrkem. Po štěrku voda neztéká pryč a štěrková vrstva má též nezanedbatelnou retenční kapacitu.
2019Městská část Praha 12MráčkovaPraha 12143 00ČR50.0121142N, 14.4258769E
102Zasakovací průlehyZasakovací průlehy na sídlišti KamýkSídliště Kamýk trpí suchem, protože je postaveno na skále a navážkách a voda odtud rychle odtéká pryč a způsobuje erozi půdy, nebo se naopak na zpevněném nebo ztvrdlém povrchu drží v kalužích. Proto zde byly vybudovány zasakovací průlehy, které vodu pozdrží a umožní postupné vsakování – jedná se vlastně o zvýšení retenční kapacity území. To pomůže místní zeleni, k jejímž kořenům se voda díky pozdržení může dostat, a také pomůže proti rozvodňování Lhoteckého potoka, který je zde významnou vodotečí a ztéká do něj velké množství srážek z okolních sídlišť. 2019Městská část Praha 12Praha 12142 00ČR50.0165025N, 14.4433128E
103Využití dešťové vodyNádrž ne dešťovou vodu v historickém centru PrahyVlastníci bytových jednotek secesního domu v Mikulandské ulici se shodli, že v rámci rekonstrukce vnitrobloku o rozloze 270 m2 si pořídí podzemní nádrž, do které svedou dešťovou vodu z okapových svodů. Plastová nádrž má objem 5 m3 a napájí kapénkovou závlahu pro 70 m2 záhonů. Aby systém fungoval zcela automaticky, bez problémů, je do nádrže automaticky doplněna voda z vodovodního řadu, pokud hladina v nádrži klesne pod určitou úroveň.
V rámci rekonstrukce vnitrobloku byl zasazen též vzrostlý strom, třicetiletý platan vysoký 10 m. Zasazení vzrostlého stromu je nákladné, ale v případě vnitrobloku, kdy se na náklady složí desítky vlastníků, je to vhodné řešení: obyvatele domu se často mění (prodeje, nájemní bydlení), a tak je dobré, když se mohou radovat ze stínu a krásy stromu hned a ne čekat mnoho let.

Zdroj informací: www.vnitrobloky.cz
2019Společenství vlastníků jednotekMikulandská 4Praha1110 00ČR50.0811706N, 14.4182894E100 tis. Kč nádrž a závlahový systém, 80 tis. Kč strom
104Využití šedé vodySystém recyklace šedé vody v bytovém domě Botanica KV novém bytovém komplexu v Jinonicích vybudovaný firmou Skanska je uplatněn systém opětovného využití šedé vody. Opatření se týká asi 64 bytů. Šedá voda je nepříliš znečištěná voda z umyvadel, sprch a van. Základní čištění (filtrace, sedimentace, odmaštění, dezinfekce) umožní její využití pro splachování toalet. Systém je zálohován dešťovou vodou z venkovní podzemní nádrže, která shromažďuje vodu stékající ze střech. Z nádrže v technické místnosti se voda čerpá do nádržek jednotlivých toalet. Dům tak má dvojí rozvod vody – vodu užitkovou a vodu pitnou.
Data o provozu domu v roce 2018 ukazují, že se podařilo zrecyklovat a využít celých 26 % ze spotřeby pitné vody a ušetřilo se tak za rok 1200 m3 pitné vody.
Recyklace vody však není jedinou „vodní předostí“ tohoto projektu. Instalace úsporných armatur šetří dalších 14 % vody. Na 350 m2 garáží a domů jsou zřízeny vegetační střechy, které zadržují a odpařují vodu, čímž ochlazují okolí a podporují malý vodí cyklus.
Ekonomická návratnost je odhadována na 10-15 let.

Zdroj informací: Adapterra Awards
2016 - 2018Skanska a.s.Brzorádových, objekt Botanica KPraha 5158 00ČR50.0569364N, 14.3475558E1 800 tis. Kč
105Využití dešťové vodyBudova Visionary: Ekologický dům s využíváním dešťové vodyTato budova je v celém svém konceptu velmi ekologická a získala certifikát kvality Leed Platinum a Well Gold. Z hlediska hospodaření s dešťovou vodou je budova pozoruhodná protože zadržuje dešťovou vodu v nádržích v suterénu a používá ji pro zavlažování rozsáhlých střešních zahrad, kde je například také běžecká dráha.2018CA Immo Real Estate Management Czech Republic s.r.o.Plynární 1617/10Praha 7170 00ČR50.1076850N, 14.4426242E
106Revitalizace vodních plochRevitalizace okolí rybníku MartiňákOkolí rybníka Martiňák je v posledních letech revitalizováno tak, aby více prospívalo vodnímu režimu krajiny a zároveň poskytlo i prostor pro rekreaci. Jedná o druhou etapu budování parku U Čeňku, který byl dokončen v roce 2018. Tato druhá etapa však vede ke vzniku místa mnohem přírodnějšího. Byla vybudována soustava tůní a z poloostrova mezi dvěma přítoky – Svépravickým potokem a Chvalkou – se stal ostrov, což zvýšilo tolik potřebnou vodní kapacitu území. Přímo na ostrově je také několik tůní a ostrov se tak stal rájem obojživelníků a vodních ptáků. Celková výměra nových vodních ploch by měla být 3 700 m2.
Dalšími úpravami je zpozvolnění břehů rybníka a odstranění valu z vytěženého sedimentu při levém břehu rybníka.
V okolí rybníka jsou také vysázeny ovocné stromy, které rozdělují pole na plužiny a chrání je tak před větrnou a vodní erozí.
2019 - 2020 Hlavní město Praha, Odbor ochrany prostředí MHMPMadarovaPraha 9 190 12ČR50.0977475N, 14.5791725E
107Využívání dešťové vodyZachytávání dešťové vody ve vnitrobloku v Praze PodolíObyvatelé bytového dobu v Podolí v ulici Nad Sokolovnou se rozhodli oživit vnitroblok, který k domu přiléhá. Ten byl před oživením zatravněný a rostla na něm třešeň, nicméně nebyl nijak využíván, třešeň prosychala a nebyl zde žádný mobiliář. Obyvatelé si chtěli ve vnitrobloku zřídit posezení, záhony a zasadit nový strom. Prvním krokem, který udělali, bylo zřízení zachytávání dešťové vody ze střechy, aby měli čím záhony zalévat. Instalovali zde tedy 4 IBC kontejnery, který každý má objem 1 m3. Do těchto nádrží se jímá voda ze dvou okapových svodů – pod každým svodem jsou umístěny dva kontejnery. Jsou propojeny HT trubkami a vybaveny přepadem pro případ přeplnění. V budoucnu se počítá s umístěním čerpadla do jednoho z kontejnerů, ale zatím bude voda čerpána ručně. Na zimu se bude systém vypouštět a odstavovat.

Zdroj informací: www.vnitrobloky.cz
2018Obyvatelé bytového domu v ulici Nad SokolovnouNa SokolovnouPraha 4147 00ČR50.0539844N, 14.4197331E
108Zeleň a využití dešťové vodyNové rostliny a využívání dešťové vody ve vnitrobloku U SmaltovnyK velkému bytovému domu s třiceti domácnostmi přiléhá obdélníkový dvorek. Po stranách je zídkou oddělen od dalších takových dvorků a dlouhou stranu proti stěně domu tvoří neudržovaná zeď garáží. Dvorek byl v původním stavu celý vybetonovaný a byl využíván pouze jako místo pro popelnice.
Obyvatelé domu se však rozhodli dvorek zvelebit. Přáli si zejména ozelenění nehostinné zdi garáže vysazením vhodných rostlin do její těsné blízkosti a dále se těšili na to, že svedou dešťovou vodu ze střechy do nádrží místo aby odtekla kanalizací a využijí ji pro zalévání.
Aby se ozelenění stěny povedlo, nechali si vypracovat od spolku Bieno osazovací plán. Mezi rostlinami jmenujme například popínavou hortenzii, zimolez henryův nebo okrasný druh břečťanu. Některé rostliny jsou ke zdi umístěny v květináčích, ale pro řadu z nich obyvatele domu vlastnoručně vysekali záhon v betonu.
Systém skladování dešťové vody pro zálivku obyvatelé realizovali umístěním dvou spojených odkalovacích nádob, do kterých je svedena voda z okapového svodu. Odtud vodu čerpají do velké sběrné nádoby, kterou je IBC kontejner o objemu 1m3. Ten má ve spodní části kohoutek, ze kterého lze vodu napouštět do konví nebo na něj napojit hadici.
Další novinkou je instalace rotačních kompostérů.

Zdroj informací: www.vnitrobloky.cz
2017Obyvatelé bytového domu v ulici U SmaltovnyU SmaltovnyPraha 7170 00ČR50.1026639N, 14.4359319E
109Propustné povrchy Propustný povrch a zachytávání dešťové vody pro vnitroblok v BotičskéVe vnitrobloku v Botičské ulici se rozhodli dát vale betonovému povrchu. Byl vybourán v celé ploše (asi 212 tun) a nahrazen propustnými povrchy a částečně dlaždicemi tam, kde jsou potřeba. Pro zalévaní je shromažďována dešťová voda stékající svodem ze střechy. Ve vnitrobloku jsou pro obyvatele umístěny také nádoby na kompost. V plánu je též vysazení vzrostlého stromu, na který se už všichni obyvatele těší.

Zdroj informací: www.vnitrobloky.cz
2019Vlastníci bytových jednotek dobu v Botičské uliciBotičská 12Praha 2128 00ČR50.0684208N, 14.4203828E
110Zelené střechy a využití dešťové vodyZelená budova v RadlicíchV blízkosti stávající budovy ČSOB v Radlicích byla dokončen nový komplex. Vznikla tak ČSOB kampus, kde může celkem pracovat až 5000 zaměstnanců.
Budova klade velký důraz na svůj soulad s přírodou a obdržela tak certifikát Leed Platinum. Kopíruje reliéf svahu, do kterého je umístěna. Díky tomu a také díky použitým materiálům a střešní zeleni dokonale splývá s okolím.
Střechy jsou ozeleněny, celková plocha střešních zahrad je 10 000 m2. Zeleň je intenzivní – celkem na nich najdeme 345 stromů a 3 300 keřů. Intenzivní zeleň je pro vodní režim krajiny mnohem prospěšnější než dnes už velmi běžná extenzivní střešní zeleň. Intenzivní zelená střecha je ale také technicky i finančně náročná na provedení. Na terasách je umístěno mnoho popínavých rostlin a zeleˇnení zanedbána ani je v interiéru, kde potkáte menší či větší rostliny také na každém kroku. Dešťová voda je shromažďována v nádrži o objemu 530 m3 a využívá se pro závlahu vší té zeleně.
Zajímavý je též systém vytápění a chlazení, který využívá jako zdroj tepla a chladu zemní vrty.
2019ČSOB GroupVýmolova 3Praha 3150 00ČR50.0570222N, 14.3883706E
111Revitalizace potokaRevitalizace Říčanského potoka v DubčiV rámci protipovodňových opatření bylo provedeno zkapacitnění Říčanského potoka v 200 m dlouhém úseku podél ulice Mikova. Bylo odstraněno staré betonové opevnění, břehy byly zpozvolněny a koryto rozšířeno. Zpevnění koryta, které je v určité míře nutné, když potok protéká intenzivně urbanizovaným územím, bylo v rámci rekonstrukce provedeno vyskládanými kameny. Dno bylo stabilizováno kamenným záhozem. Rozšiřování koryta si vyžádalo vykácení některých stromů. Ty byly nahrazeny novými a druhově mnohem pestřejšími dřevinami. 2019 Hlavní město Praha, Odbor ochrany prostředí MHMPMikovaPraha - Dubeč107 00ČR50.0619161N, 14.5940094E
112Městská zeleňMěstská zeleň v Uppsale – modrozelenošedá infrastrukturaModrozelenošedá infrastruktura obecně
Modrozelenošedá infrastruktury nabízí možnost, jak skombinovat zpevněné městské povrchy s městskou zelení, a přitom využít maximum dešťové vody pro přirozenou závlahu vegetace. Zároveň poskytuje pro kořeny rostlin více prostoru pro růst, než tradiční rabátka a záhony.
Na schématu 1 a 2 je znázorněn řez klasickým modrošedozeleným systémem (zde dešťový záhon, ale možné jsou i jiné druhy městské zeleně). Přímo pod záhonem je klasicky několik vrstev substrátů poskytujících prostor pro kořeny rostlin a retenci dešťové vody. Voda z okolních povrchů je přes filtr svedena do tohoto záhonu. Aby se však retenční kapacita a prokořenitelý prostor zvětšil, jsou okolní zpevněné povrchy založeny na hrubším kamenivu, než je běžné. Hrubší kamenivo (od 2-32 do 32-90 namísto běžné 0-32 či 0-90) má větší pórovitost a poskytuje tak kapacitu pro retenci dešťové vody a prostor pro růst kořenů, přestože svrchní vrstva je zpevněná, tedy nepropustná nebo málo propustná. Na schématu 3 je vidět, jak může vypadat tento systém aplikovaný na parkoviště.
O tomto příkladu
Tento příklad ukazuje testovací dešťový záhon na ulici Strandbodgatan v Uppsale (Švédsko). Testovaly se zde různé druhy substrátů a vpustí (element odvádějící vodu ze zpevněného povrchu a přivádějící ji do záhonu). Na fotce je vpust se sedimentačním lapačem nečistot.
2011EdgeStrandgodgatanUppsala753 23SWE59.8549450N, 17.6517200E
113Městská zeleňDešťové záhony v HollvikenuModrozelenošedá infrastruktura obecně
Modrozelenošedá infrastruktury nabízí možnost, jak skombinovat zpevněné městské povrchy s městskou zelení, a přitom využít maximum dešťové vody pro přirozenou závlahu vegetace. Zároveň poskytuje pro kořeny rostlin více prostoru pro růst, než tradiční rabátka a záhony.
Na obrázku 1 je znázorněn řez klasickým modrošedozeleným systémem (zde dešťový záhon, ale možné jsou i jiné druhy městské zeleně). Přímo pod záhonem je klasicky několik vrstev substrátů poskytujících prostor pro kořeny rostlin a retenci dešťové vody. Voda z okolních povrchů je přes filtr svedena do tohoto záhonu. Aby se však retenční kapacita a prokořenitelý prostor zvětšil, jsou okolní zpevněné povrchy založeny na hrubším kamenivu, než je běžné. Hrubší kamenivo (od 2-32 do 32-90 namísto běžné 0-32 či 0-90) má větší pórovitost a poskytuje tak kapacitu pro retenci dešťové vody a prostor pro růst kořenů, přestože svrchní vrstva je zpevněná, tedy nepropustná nebo málo propustná.
O tomto příkladu
Ve švédském Hollvikenu využili výhod modrozelenošedých systémů v místě, kde je pro zeleň velmi málo místa: Pás zeleně není souvislý a musí být integrováno veřejné osvětlení. I tak se zde zeleni daří, a to díky zvětšené retenční a prokořeňovací kapacitě získané tím, že podloží pod okolními komunikacemi má velké infiltrační kapacity
2015EdgeKungstorpsvägenHollviken236 32SWE55.4248903N, 12.9626889E
114Zelené střechy a přírodní stavitelstvíAkdemie LibchavyV Horních Libchavách na místě bývalého JZD vzniklo nové školící středisko, které má za cíl být maximálně v souladu s přírodou. Většina budov jsou dřevostavby pokryté zelenými extenzivními střechami. Střechy jsou koncipovány jako více či méně zešikmené, bez vyšší atiky, takže si je lze i ze země prohlédnout. Maximum všech povrchů je propustných – pěšinky mezi objekty jsou vysypány štěrkem nebo jinými přírodními materiály. V některých místech je použita dlažba z dřevěných kulatin s velkými mezerami.
V malých osmiúhelníkových srubech jsou kanceláře zaměstnanců, některé také slouží k práci ve skupinách a k odpočinku. Hlavní školící budovou je velký srub, dále s v areálu nachází prosklená budova sloužící jako tančírna. Zastoupen je i příklad přírodě blízké rekonstrukce: Zděná budova vepřína byla přestavěna na jídelnu a ložnice. Kromě dřevostaveb tu nejdeme i další příklad přírodních stavebních materiálů – velká budova s apartmány je postavena ze slámy a hlíny. Tyto materiály jsou velmi výhodné nejen kvůli své minimální ekologické stopě, ale díky své tepelné a vlhkostní kapacitě pomáhají udržovat příjemné a zdravé vnitřní prostředí.
Ve školícím centru je zastoupeno mnoho technologií přírodního stavitelství a zároveň budovy splňují požadavky na nízkou energetickou náročnost. Areál tak slouží jako inspirace pro realizaci přírodě blízkých budov.
2019Zdeněk Štěpánek jako majitel vize s architekty a designéry (Daniel Vlček, Saša Kozák, Ondřej KloučekHorní Libchavy 127561 16ČR50.0160719N, 16.3776131E
115Městská zeleňDešťové záhony ve VellingeModrozelenošedá infrastruktura obecně
Modrozelenošedá infrastruktury nabízí možnost, jak skombinovat zpevněné městské povrchy s městskou zelení, a přitom využít maximum dešťové vody pro přirozenou závlahu vegetace. Zároveň poskytuje pro kořeny rostlin více prostoru pro růst, než tradiční rabátka a záhony.
Na obrázku 1 je znázorněn řez klasickým modrošedozeleným systémem (zde dešťový záhon, ale možné jsou i jiné druhy městské zeleně). Přímo pod záhonem je klasicky několik vrstev substrátů poskytujících prostor pro kořeny rostlin a retenci dešťové vody. Voda z okolních povrchů je přes filtr svedena do tohoto záhonu. Aby se však retenční kapacita a prokořenitelý prostor zvětšil, jsou okolní zpevněné povrchy založeny na hrubším kamenivu, než je běžné. Hrubší kamenivo (od 2-32 do 32-90 namísto běžné 0-32 či 0-90) má větší pórovitost a poskytuje tak kapacitu pro retenci dešťové vody a prostor pro růst kořenů, přestože svrchní vrstva je zpevněná, tedy nepropustná nebo málo propustná.
O tomto příkladu
Dešťové záhony ve Vellinge na Rundelsgatan plní hned dvě funkce:
-Jsou rozmístěny tak, aby zpomalovaly dopravu a zvýšily tak bezpečnost v okolí mateřské školky.
- Zadržují až 20 mm srážek, což je 80-95% srážkových událostí, které zde v průběhu roku nastanou. Tato velká kapacita vzniká právě díky rozšíření prokořenitelné vrstvy i mimo záhony
EdgeRundelsgatanVellinge235 33SWE55.4668236N, 13.0210953E
116Městská zeleňModrozelenošedá infrastruktura ve čtvrti Rosendal v UppsaleModrozelenošedá infrastruktura obecně
Modrozelenošedá infrastruktury nabízí možnost, jak skombinovat zpevněné městské povrchy s městskou zelení, a přitom využít maximum dešťové vody pro přirozenou závlahu vegetace. Zároveň poskytuje pro kořeny rostlin více prostoru pro růst, než tradiční rabátka a záhony.
Na schématu 1 a 2 je znázorněn řez klasickým modrošedozeleným systémem (zde dešťový záhon, ale možné jsou i jiné druhy městské zeleně). Přímo pod záhonem je klasicky několik vrstev substrátů poskytujících prostor pro kořeny rostlin a retenci dešťové vody. Voda z okolních povrchů je přes filtr svedena do tohoto záhonu. Aby se však retenční kapacita a prokořenitelý prostor zvětšil, jsou okolní zpevněné povrchy založeny na hrubším kamenivu, než je běžné. Hrubší kamenivo (od 2-32 do 32-90 namísto běžné 0-32 či 0-90) má větší pórovitost a poskytuje tak kapacitu pro retenci dešťové vody a prostor pro růst kořenů, přestože svrchní vrstva je zpevněná, tedy nepropustná nebo málo propustná. Na schématu 3 je vidět, jak může vypadat tento systém aplikovaný na parkoviště.
O tomto příkladu
V Uppsale ve čtvrti Rosental byl v roce 2011 realizován první projekt, kde byla modrozelenošedá infrastruktura aplikována ve větším měřítku, a to rámci projektu na podporu klimaticky resilientních měst. Nikde jinde nebylo implementováno tolik těchto struktur v jednom projektu. Před realizací byly provedeny testy, kde zpevněná plocha na prokořenitelné vrstvě (pórovitější kamenivo) byla vystavena simulaci těžké dopravy v laboratorních podmínkách a byla testována též její schopnost odvést z komunikace dešťovou vodu.
V prokořenitelné vrstvě v místech, kde je na povrchu zeleň, je použit materiál zvaný biochar, který je vyroben z organického odpadu a přímo přispívá k snižování množství CO2 v atmosféře. Biochar významně příspívá k čištění a retenci dešťové vody.
Na fotografiích je ulice Vårdsätravägen.
EdgeVårdsätravägenUppsala756 44SWE59.8307500N, 17.6355833E
117Městská zeleňRetenční „zelené vany“ v MalmöPříklad ukazuje uplatnění dvou zádržných prostorů u bioretenční plochy. Znečistěná voda z vozovky nejprve vteče do sedimentační vany, kde se předčistí a pote vteče do prvního zádržného prostoru, kde rostou rostliny a kde se dál voda pročišťuje a zároveň dodává živiny a vláhu vegetaci. Cely tento prostor je výrazně zahlouben, čímž je vytvořen druhý zádržný prostor určený výhradně pro extrémní deště.
Retenční kapacita tohoto systému je bohužel poměrně malá. Betonová konstrukce musí být velmi masivní kvůli vibracím od provozu na silnici a je tedy náročná jak ekonomicky, tak ekologicky. Rozšíření retenční kapacity také o retenční prostor pod vozovkou (modrozelenošedá infrastruktura ukázaná na příkladech v Uppsale, Hollvikenu a Vellinge) se jeví jako účinnější řešení s vyšší retenční kapacitou a bez nutnosti masivní betonové vany.
EdgeNeptunigatanMalmö211 18SWE55.6081253N, 12.9905636E
118Zelené střechyZelené střechy na budovách ze 60. let ve StockholmuZelené střechy zbudované na budovách Sergelhuset na stockholmském Sergelgatan byly oceněny skandinávskou soutěží Green Roof Award 2020. Tento projekt je renovací, při níž byly přidány nové zelené prvky tam, kde jich dříve bylo velmi málo. Nové vegetační střechy jsou multifunkční v pravém slova smyslu. V hustě zastavěné oblasti jsou velkým přínosem z hlediska biologické rozmanitosti, zadržení dešťové vody a také přidávají místu velkou reakreační hodnotu, neboť jejich velká část je pochozí. Příklad ukazuje, že i v případě rekonstrukcí je možné vytvořit velké plochy zelených střech a to s kvalitní vzrostlou zelení.
Celková plocha zelených střech a dřevěných palub je 1600 m2 na 4 různých výškových úrovních.
Sergelhuset byl postaven v 60. letech minulého století a v posledním roce prošel modernizací s přístavbou nových podlaží. Zelené střechy se stávají poměrně běžnou součástí novostaveb, ale tento projekt ukazuje, jak kvalitní zelené střechy zřídit i na stávajících budovách.
Sveavägen 4Stockholm111 57SWE59.3330436N, 18.0657386E
119Zelené střechyKomplex zelených střech v KodaniStřešní park Copenhill v Kodani je nový typ ambiciózního střešního parku, který kombinuje důraz na rekreaci s ekologickými aspekty. Park se nachází na střeše nové čistírny odpadních vod ARC Amager bakke, která je zároveň umělým lyžařským svahem. Střešní park vytváří novou formu přírody v jinak průmyslové krajině. Střešní park vytváří živý kontrast k sousedící umělé sjezdovce. Vegetační část střešního parku je navržena tak, aby podporovala přirozenou biodiverzitu kombinací odolných typů vegetace, které jsou v této oblasti doma. Na střeše je také umístěno 300 stromů. Návrh a provedení vegetačních systémů demonstruje multifunkčnost zelených střech. Zelenou střechu navrhla společnost SLA v úzké spolupráci s BIG - Bjarke Ingels Group.
Tento komplext zelených střech vytváří přirozenou krajinu. která je otevřená pro rekreaci – jsou zde turistické a běžecké stezky, vyhlídky i dětská hřiště.
Vindmøllevej 6København2300DNK55.6842139N, 12.6191831E
120Zelené střechyBiosolární střecha v MalmöNa bytové domy ve švédském Malmö umístila společnost MKB fastighets AB biosolární střechu. Jedná se o rozsáhlé biologicky rozmanité plochy, důraz je kladen na původní druhy rostlin a také na výrobu energie pomocí fotovoltaických panelů, které jsou integrovány do návrhu zeleně. Kromě toho byla navržena dřevěná paluba s výhledem na střechu, aby si ji mohli užívat a oceňovat také obyvatelé. Kvarteret Sofia je projektem městské bytové společnosti, který jde dál, než se u těchto typů budov obvykle vyžaduje.Exercisgatan 1Malmö211 49 SWE55.6045572N, 13.0155158E
121Zelené střechyModrozelená střecha v OsluVega Scene v Oslu má první známou modrozelenou střechu v Norsku, která zvládne dvacetiletý déšť a vytváří prostředí pro cennou přírodu. Všechny požadavky úřadů otevřené, vegetační, lokální hospodaření se srážkovou vodou je zde řešeno v rámci střechy, což je průlomové. Vegetace se skládá z více než 20 druhů původních v pobřežní oblasti Osla. Substrát byl vyvinut speciálně pro tuto střechu, aby vyhovoval požadavkům a nosnosti konstrukce, taktéž hydroizolační souvrství je navrženo na míru. Střecha je výsledkem společné tvorby zahradních architektů, inženýrů, dodavatelů, vědců, studentů, úřadů, developera a nájemce.Hausmanns gate 28Oslo0182NOR59.9189531N, 10.7523269E
122MokřadBiotop MokrošU obce Mořice vznikl umělý mokřad, a to jako reakce na rozvodňování řeky Hané, se kterým se obce Mořice již dlouho potýkala. V blízkosti obce na zamokřených polích byl tedy vytvořen biotop nivy, který pomáhá při rozlivech řeky Hané. Součástí biotopu jsou louky, lesy a mokřad. V roce 2009 zde vznikl také sad sse starými odrůdami ovocných stromů. Biotop slouží také jako naučná stezka, jsou zde dřevěné lávky a naučné tabule, takže se návštěvníci mohou dozvědět, jak může lidský zásah do krajiny nastolit zpět přirozené vodní fungování krajiny a vrátit do místa přirozenou faunu a flŕu.
Rozloha biotopu je 3 ha a svou funkčnost ukázal při povodních v roce 2011, kdy zmírnil způsobené škody v obci Mořice.
2004Agroprojekt PSO s.r.o. – Ing. David MikolášekMořice798 28ČR49.3273878N, 17.1873381E3,1 mil. Kč
123Zadržování dešťové vody v rodiném doměRodinný dům v úžiněDům byl postaven na velmi úzkém, a tedy obtížně využitelném pozemku. Zaplňuje tedy celou jeho šíři pozemku. U takových budov je z hlediska ekologie problematické, že původní vegetace je nahrazena zpevněnými povrchy z velké části a jsou tedy z hlediska adaptace a mitigace klimatické změny problematické. Tento dům si však klade za cíl naopak reagovat na změnu klimatu celou řadou opatření.
Na domě jsou vegetační střechy, které filtrují dešťovou vodu. Tu, která se na střeše přirozeně nespotřebuje je sváděna do nádrže a bez další filtrace je používána ke splachování, případně zasakována na pozemku. Provoz budovy ukázal, že dešťová voda pokryje potřebu na splachování z 80 %, k nedostatku dochází spíše v zimě.
Dům splňuje kategorii energetické náročnosti A. Zajímavé je řešení větrání – je zajištěno hybridními ventilátory poháněnými větrem. Kompozice domu zahrnuje vnitřní dvory a průchody, které jsou chráněny před větrem a přehříváním, což je výhodné jak z hlediska komfortu, tak z hlediska přirozeného větrání. Ve vnitřním dvoře je vysazen strom – jinan dvoulaločný.
Vytápění zajišťuje tepelné čerpadlo země-voda, záložním zdrojem je krb na dřevo.
Náklady na vybudování zelené střechy dosáhly výše 135 tisíc Kč, řešení nakládání s dešťovými vodami stálo přibližně 100 tisíc Kč. Finance pocházely ze soukromých zdrojů, při čemž s návratností investice autoři počítali do 15 let a životností projektu zhruba 50 let. Autoři hovoří o úspoře 226 191 Kč bez vlivu využívání dešťových vod. Splachování dešťovkou majitelům ušetří cca 4000 Kč ročně.
2014Mapri s.r.o.,
GreenVille service s.r.o.
Praha 5150 00ČR50.0492539N, 14.3675361E
124Zadržování dešťové vody v rodiném doměDům vody a tónůNa dřevostavbě postavené v pasivním standardu je z hlediska hospodaření s dešťovou vodou zajímavá zejména zahrada, která je vlastně vodním biotopem. Díky takto koncipované zahradě si pozemek poradí s vysokou hladinou spodní vody a s přívaly vody z pole nad pozemkem.
Na pozemku o rozloze 2500 m2 se nachází mokřadní jezírko, které zadržuje srážkovou vodu a je útočištěm živočichů. S ním je propojeno koupací jezírko, které je vodu, přirozeně přečištěnou v mokřadu částečně napájeno a doplňováno vodou ze studny.
Splašková voda je čištěna biologickou čistírnou a vsakována do zemního kolektoru tepelného čerpadla, kam je sváděna též dešťová voda. Toto opatření zvyšuje účinnost tepelného čerpadla.
2016Daniel Petříček – Domy Petříček (v licenci DOMY ATREA)Pěnčín-Jistebsko46821ČR50.6881314N, 15.2231233E
125Hospodaření s dešťovou vodou ve městěHospodaření s dešťovou vodou na sídlišti v HloubětíněNa bývalém brownfieldu v Hloubětíně vyrostlo nové sídliště, kde bylo vybudováno mnoho opatření s cílem snížit odtok vody z území na 3 l/s/ha.
Pro zadržování vody v oblasti je využit systém takzvaného low impact developmentu tedy hydroekologického managementu území využívajícího přírodní vegetační cykly. Systém pomáhá zvyšovat biodiverzitu, maximalizuje infiltraci, zpomaluje průtok vody a pomáhá vodu šířit a zasakovat v místě tam, kde je potřeba, namísto odvádění vody z krajiny.
Pod domy jsou umístěny nádrže, do kterých je sváděna voda ze střech. Ta je pak využívána pro zalévání trávníků. Přebytečná voda je zasakována jak v zasakovacích plochách a příkopech. Voda která se ani tady nevsákne proudí do centrálního zasakovacího jezírka, které má přepad do říčky Rokytky.
Cesty jsou lemovány přerušovanými obrubníky, takže vodo z nich může odtékat do přilehlých zelených rigolů se stromy, které jsou propojeny podzemními štěrkovými polštáři, potrubím a příkopy. Je tak zajištěno zavlažování stromů po svahu dolů. Přebytečná voda pak steče do centrálního zasakovacího jezírka s přepadem do Rokytky.
Rokytka je zde revitalizována – původní nepřístupné regulované břehy nahradily meandry.
Opatření má velmi pozitivní dopad nejen z hlediska vodního režimu lokality, který se tak stává přírodě blízky, ale napomáhá také zmírnit rozvodňování řeky Rokytky, která je z tohoto hlediska jako městský tok problematická.
2019GEMO a.s., Hinton, a. s.Laponská, Granitova, SaarinenovaPraha 9190 00ČR50.1085472N, 14.5270206E15 mil. Kč
126Hospodaření s dešťovou vodou v rodinném doměHospodaření s vodou na Máchově statkuPři rekonstrukci Máchova statku v Kváskovicích si majitelé elegantně poradili s odpadní i dešťovou vodou, a navíc tím velmi zvýšili odolnost svého pozemku vůči vlnám veder, sucha i přívalovým dešťům.
Odpadní voda z domu je mechanicky přečištěna ve dvou septicích. Z těch je svedena do pulsní šachty, která když se naplní, pošle vodu do dírkovaných trubek vedoucích vertikální kořenovou čistírnou. Ta je dimenzována pro 10 osob. Část vody odtékající z čistírny je zasakována, část však podstoupí cyklus čištění ještě jednou, aby byla vyčištěna dokonaleji. Toto opatření také zajistí závlahu rostlin v čistírně v době, kdy na statku nikdo není.
Dešťová voda je sváděna do kubíkové jímky, odkud je přečerpávána do jezírka, ležícího 30 výškových metrů nad domem (vzdálenost je 80 metrů). Část vody ze střechy sakuje volně okolo domu, v některých místech nemá střecha okapy. Okolí domu majitel k tomuto účelu vhodně upravil - byl zde navezen štěrk, ten je zasypán kačírkem a na něm roste vegetace.
Na pozemku majitelé ponechali mnoho náletových rostlin a vysadili další druhy, které jsou v Česku původní. Na pozemku ponechávají plochy nesekané trávy, hromady klacků, listí a sena, staré stromy a kmeny, což umožňuje život mnoha druhů živočichů, jako jsou ježci, včely samotářky, čmeláci, ptáci. Jezírko poskytuje životní prostor pro vodní hmyz, jako jsou vážky, potápníci, vodoměrky a dále pro čolky, žáby i plazy (užovka). Na louce, která byla intenzivně obhospodařovaná, je nyní vytvořený sad a louka je sekána dvakrát ročně s ponechanými nesekanými částmi. Díky tomuto opatření viditelně přibylo kvetoucích rostlin.
2020Michal Šperling, Karolína ŠůlováKváskovice386 01ČR49.1760711N, 13.7372064E
127MokřadLibocký mokřadV okolí Kynšperku nad Ohří se dříve těživo uhlí v hlubinných dolech dlouho po ukončení těžby se v důsledku poddolování začal propadat povrch a ve vzniklých proláklinách se přirozeně vytvořily dvě jezera a mokřad. Oblast však časem zarostla invazivními druhy rostlin a stala se pro úkryt živočichů.
V roce 2017 se tedy Český svaz ochránců přírody rozhodl oblast zvelebit a dát jí tak smysl. Invazivní rostliny byly odstraněny, aby se podpořil růst přirozených druhů a aby se lokalita zpřístupnila živočichům. Okolní pole bylo zatravněno, aby se omezila vodní a větrná eroze, která způsobovala rychlé zanášení vodních ploch.
Jezera mají rozlohu 6000 a 8500 m2, mokřad 15 500 m2. Celková plocha lokality je 6 ha. Jezera a mokřad jsou napájeny jak dešťovou vodou, tak podzemní vodou ze zatopených šachet.
Díky revitalizaci se v oblasti objevilo 70 nových druhů rostlin a 37 druhů živočichů.
2017 - dosudČeský svaz ochránců přírody KynšperskoNádražní, PionýrskáKynšperk nad Ohří357 51ČR50.1235858N, 12.5194083E
128Zelené střechyUnikátní zelená střecha v Dolních VítkovicíchVegetační střecha Velkého Světa Techniky v Ostravě je výjimečná nejen svoji nebývalou rozmanitostí, ale také využitím alternativních materiálů.
Střecha o rozloze 2000 m2 slouží jako místo k relaxaci a k poznávání nových druhů rostlin pro návštěvníky tohoto muzea. Je rozčleněna na několik sekcí a jejich názvu odpovídají vysazené rostliny a použité materiály: Divoké záhony zahradní a botanické, Zahrada metamorfóz, Suchomilné záhony, Kamenná zahrada, Kuchyňská zahrada.
Součástí zahrady jsou stěrky a kameny z nedaleko těženého godulského pískovce a také staré kmeny stromů, které se zde za přispění hub a vodní mlhy rozkládají a vytváří tak zeminu pro rostliny.
Co se týče druhů rostlin, mísí se zde zahradní kultivary vedle botanických druhů a kuchyňských bylin, trvalky s travinami a cibulovinami. Rostliny se vzájemně doplňují a kvetou od února do pozdního podzimu.
Střecha je vytvořena s mírnými terénními modelacemi, což zvyšuje její retenční kapacitu při přívalových deštích. Přebytečná voda ze střechy je shromažďována v nádrži o objemu 30 m3 a je využívána na závlahu střechy.
Tato nebývale rozmanitá střešní zahrada si získala velkou oblibu nejen návštěvníků, ale také četných druhů živočichů, prý tu můžete potkat i zajíce.
2014Ivánek-Zeman v.o.s., zakládání a údržba zeleně, Žabeň 55, 73801 – Rostislav IvánekVítkovice 3004Ostrava70300ČR49.8196100N, 18.2824994E
129Revitalizace potokaRevitalizace Černého PotokaRezervace Černá louka se nachází na náhorní planině Krušných hor a důvodem ochrany je zejména výskyt rašelinišť a s tím souvisejících vzácných rostlin a živočichů.
V okolí černého potoka byly mezi 60 a 80. lety zbudovány rozsáhlé meliorace, které způsobily pokles spodní vody a zánik některých přítoků Černého potoka. Zmizelo tak mnoho druhů rostlin a živočichů. Cílem této revitalizace bylo původní druhy sem vrátit a celkově navrátit lokalitě přirozený ráz nivní oblasti, což přispěje k zadržení dešťové vody v místě spadu a krajina se zde stane rezistentnější k teplotním výkyvům.
V délce 2,5 km byly provedeny zemní práce vedoucí k návratu potoka do jeho původního koryta. Terén byl i výškově jemně upraven tak, aby se zvýšila retenční kapacita a aby se podpořilo přirozené meandrování potoka.
Byly vytvořeny také hrázky z přírodních materiálů, aby se zpomalil tok potoka a zabránilo se přílišnému zahloubení koryta. Omezí se tak odnos půdy, ke kterému dochází zejména při jarním tání. Bylo také vytvořeno celkem 21 tůní, některé stálé, jiné občasné.
Výhodou této revitalizace je nulová potřeba další údržby. Protože se se prokázala funkčnost provedených opatření je snaha o revitalizaci také dalších částí potoka.
2010EPS - Servis spol. s r.o.Přírodní rezervace Černá loukaKrupka417 42ČR50.7310447N, 13.8985992E7,7 mil. Kč
130Revitalizace tůňRetenční tůň v Karlových VarechPůvodně se na pozemku nacházelo zahradnictví, to však zaniklo a proměnilo se ve skládku odpadu. Nový majitel chtěl vystavět vodní prvek pro zadržování vody v krajině a zlepšování mikroklimatu okolí. Tůň mající maximální kapacitu 2500 kubíků má v létě o 60 cm nižší hladinu, takže vznikne volná kapacita asi 500 kubíků, která se pak využije při přívalových deštích a pomůže tak ochránit území před povodněmi. V neposlední řadě poskytuje domov pro vodní živočichy. Náklady na projekt byly ve výši 250 tisíc korun.2018Kořenovky.czKarlovy Vary - HůrkyČR50.2205058N, 12.9098858E
131Modrozelená infrastrukturaRevitalizace Jiráskových sadů v LitoměřicíchPřed samotnou rekonstrukcí město vyzvalo občany k vyjádření vlastních potřeb. Z takřka devíti set anketních odpovědí vyplynul požadavek na zeleň, dostupnost a klid parku. K těmto přáním se architekti snažili přihlédnout při sladění potřeb provozních, klimatických, funkčních i kompozičních. Nový prostor odrážející potřeby obyvatel i měnícího se klimatu si v roce 2017 vysloužil první místo v přehlídce Park roku.
Z pohledu opatření na změny klimatu lze vyzdvihnout zvláště travnaté a nezpevněné propustné plochy umožňující vsakování dešťové vody. Dále přirozený výpar zeleně, stínění a vytváření příhodnějšího mikroklimatu v letních měsících. Nově vznikly dvě psí louky sloužící zejména pejskařům a „pobytové, piknikové“ louky. Květnatá louka z bylin, letniček a travin, namísto původní betonové plochy, poskytuje bohatou pastvu pro létající hmyz a domov pro další živočichy. Všechny trávníky skrývají závlahový systém usnadňující péči o tak rozsáhlé plochy, kdy se voda odebírá z vrtu provedeného při stavbě. Přibyly také další prvky jako tři dětská hřiště, sportovní hřiště, vodní prvky, studentský altán, mobiliář (využity byly i pokácené stromy) atd.
Celkové náklady na revitalizaci parku dosáhly 49 milionů Kč, z toho 25 milionů uhradila Nadace Proměny – program Parky, kde město uspělo v grantové výzvě. Zbytek částky byl uhrazen z městského rozpočtu.
2015Sdružení LTM Jiráskovy sady (Gabriel, s.r.o. a Gardenline, s.r.o.)Jiráskovy sadyLitoměřiceČR50.5381819N, 14.1370067E
132Zelené střechy132. Zelené střechy a přírodě blízké trvalkové výsadby v ZOO HlubokáV roce 2000 přišla ZOO v Hluboké nad Vltavou s novou koncepcí zahrady a postupně začala prostor upravovat, aby byl odolnější vůči suchu a panovalo zde příjemnější mikroklima pro zvířata, návštěvníky i zaměstnance. Dalším cílem bylo i snižování nároků na údržbu a zavlažování. Vedlejším efektem úprav bylo i zkrášlení zahrady, která zvýšila pro návštěvníky atraktivnost v momentě, kdy se nedaří pozorovat jejího zvířecího obyvatele. Také přirozeně stoupla biodiverzita volně žijících živočichů, zvláště hmyzu.
Pro tyto cíle zahrada zvolila zelené střechy, které jsou prakticky bezúdržbové a není nutné je zavlažovat. Pokud je zalévání potřeba v období nejsušších dní, je k dispozici užitková voda ze studny a zachycená dešťová voda z nádrže u multifunkční provozní budovy mající kapacitu 5 kubíků. Plocha vegetačních střech aktuálně dosahuje 1200 metrů čtverečních. Jsou zde intenzivní zelené střechy, kde rostou dokonce vzrostlé stromy. Vrstva substrátu je vysoká mezi 30 až 100 centimetry, díky čemuž systém dokáže velmi účinně zadržovat dešťovou vodu. Stejně tak zde najdeme i tzv. extenzivní střechy, kde je tloušťka substrátu i vegetace poměrně nízká a je tvořena zpravidla sukulenty.
O pár let později se začalo také s nahrazováním udržované travnaté plochy vysokobylinnými mulčovanými trvalkovými záhony. Z velké části se jedná o přírodě blízkou flóru umocňující zážitek z expozice se zvířaty. Oproti klasickým trávníkům jsou nenáročné na údržbu a ve velké míře samy zadržují dešťovou vodu. Aktuálně je plocha těchto trvalkových záhonů takřka 1000 metrů čtverečních a každoročně přibývají další.
2021: Metrostav, Terestra, Auböck, Parabastav, Ing. Bartl, Ing. NussbauerHluboká nad VltavouČR49.0420992N, 14.4205083E
133RevitalizaceObnova tůní a aleje podél polní cesty spojující Načetín a SezemínProjekt cílil na lepší využití dešťové vody a zamezení problémů s přívalovými dešti splachujícími zeminu z přilehlého pole do tůně, která byla postupně zanesena. Místo původního kukuřičného pásu vzniklo místo, které láká jak turisty, tak chráněné živočichy. Po odbahnění původní tůně přibyly ještě dvě menší. Dohromady dokáží zadržet až 350 m3 vody. Rok po skončení prací se zde usadil např. čolek horský, skokan hnědý i ropucha obecná. Nadměrné vodní erozi brání podmáčený olšový remízek a vysázená alej (duby, olše, jeřáby, javory, jabloně), která dále ochlazuje okolí výparem a zachytává prach.
Podél cesty byl také vyhlouben pravostranný příkop odvádějící splachy z pole a část přívalových dešťů mezi olše.
Celkové náklady projektu byly 300 tisíc Kč a byly uhrazeny dotacemi z MŽP – Program péče o krajinu (PPK) a Podpora obnovy přirozených funkcí krajiny (POFK). Na náklady obce se provedla oprava božích muk a umístění odpočinkové lavičky a informačního turistického panelu.

2016Obec Hora Svatého VáclavaNačetínČR49.5054000N, 12.7465781E
134Zelené střechyEkologicky šetrný dům v Chodouni Tento pasivní dům se rozkládá na náhorní plošině s krásným výhledem do okolí. Úsporné zacházení s vodou v krajině, která často trpí suchem, zajišťuje kořenová čistička sloužící k přečišťování černé a šedé vody. Dále jímka na dešťovou vodu i zelená střecha ochlazující stavbu zejména v letních měsících, čemuž napomáhá i vinná réva pnoucí se po pergole. Nespornou výhodou extenzivní střechy tvořenou převážně sukulenty (rozchodník) je také její bezúdržbovost a minimální náklady na provoz. Rovné střešní plochy jsou pokryty pouze vrstvou kačírku, což umožňuje rychlé jímání krátkých letních srážek do jímky na dešťovou vodu, která se pak využívá například k zalévání zeleniny. Obklad domu je z modřínu. Toto dřevo disponuje přírodními silicemi, položka na lakování domu tedy odpadne. Majitelé vlastními silami jednou ročně odčerpají kal z kořenové čističky. Přečištěná voda odtéká společně s dešťovou vodou do jímky o objemu 5 kubíků. Vytápění domu je postavené na střešní fotovoltaice, pomáhá i jihozápadní orientace oken a jejich velikost. Sluneční energie ohřívá také vodu. Celý koncept stavby míří k soběstačnosti.
Náklady na výstavbu včetně kořenové čističky se pohybovaly kolem 5 miniónů korun, bylo možné využít dotace Nová zelená úsporám.
EP Stavby s.r.o.ChodouňČR49.8959531N, 13.9911339E
135Zelené střechyZelená střecha UJEPUniverzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem se zelenou střechou rozhodla bojovat s přesvědčením, že vegetační střechy nelze realizovat na starších stavbách s horšími statickými podmínkami. Původní střecha byla již v havarijním stavu a byla tvořena asfaltovými pásy. Jedná se jeden krok z tzv. zelených opatření pro celý kampus. Do buducna přibydou např. prvky poskytující útočiště pro hmyz.
Vegetační střecha výrazně přispívá k retenci dešťové vody a snižuje tak nároky na kanalizaci. Zde konkrétně se jedná o extenzivní variantu tvořenou rouzchodníky, ta obvykle nevyžaduje tolik péče. V létě je povrch střechy rostlinami ochlazován, v zimních dnech působí jako izolace, a šetří tak náklady na vytápění.
Na střeše univerzity je umístěno měřící zařízení, které snímá data ze senzorů na zelené i neosázené ploše, celkově se jedná o 2x125 m². Data jsou pak vyhodnocována, porovnávají se přínosy oproti klasické variantě střechy. Celý tento projekt má výzkumný a vzdělávací význam. Pro zlepšení osvěty ohledně zelených střech UJEP plánuje exkurze pro studenty i veřejnost.
2020Izolace Ústí s. r. o.České mládeže 8Ústí nad LabemČR50.6655900N, 14.0223483ENáklady na rekonstrukci vč. měřící techniky se vyšplhaly na 1,25 milionu Kč včetně DPH.
136RevitalizaceVýsadba aleje u obce SlavětínProjekt komunitního charakteru, na kterém se podílel okrašlovací slavětínský spolek, dobrovolníci, dobrovolní hasiči, myslivci i mateřská školka, vrací do krajiny původní ovocné stromy (vysokokmenné odrůdy jabloní, dříny, rakytníky, trnky). Lidé tak celkem vysázeli 130 stromů a 130 keřů do aleje o délce 650 metrů tvořící malebný prochákový okruh fungující zárověň jako malý biokoridor mezi poli i jako dopravní komunikace pro zemědělce. Alej napomáhá snížit větrnou erozi, zadržuje vodu v krajině, poskytuje utočiště hmyzu, ptactvu i zvěři. Jsou zde zakomponována také bidýlka pro dravce, ptačí krmítka i budky.2020Okrašlovací spolek Slavětín a dobrovolníciSlavětínSlavětínČR50.3565128N, 13.9107608E114 tis. Kč
137RevitalizaceObnova Rakovského potoka v RokycanechObnova vodního toku Rakovský potok v Rokycanech navazála na dřívější úpravy povodňového Parku u Rakováčku v duchu přírodě blízkých úprav vodních toků. Prvotní koryto z betonových tvárnic bylo regulované. Beton nahradily kameny nabízející dobrý přístup k potoku a poskytující prostor pro úkryt chráněného raka kamenáče, který zde našel svůj biotop a jenž byl také hlavním důvodem, kvůli kterému se potok rekultivoval. Levý břeh rámuje zához z menších kamenů, protější rovnanina z větších kamenů.
Rak kamenáč preferuje pomalu tekoucí vodu, bylo tedy nejvhodnější ponechat povrch dna nepravidelný, členitý, s vyčnívajícími kameny. Tento model také umožňuje větší vsakování vody do půdy. V okolí nové lávky bylo zapotřebí úpravu prostoru podřídit průtočnosti koryta. V podélném profilu se tak střídají proudné a méně proudné úseky.
Zrevitalizovala se i lužní část toku o délce 417 m, kde se voda může rozlévat do nivy, přesto prostor nabízí průchod pro návštěvníky. Pro příjemnou návštěvu v prostrou přibyly nové cesty a mobiliáře. Město Rokycany využilo kromě svého rozpočtu také dotace z EU v rámci Operačního programu Životní prostředí.
2020STAVBY KAMENICTVÍ s.r.o.ŠťáhlavskáRokycanyČR49.7331667N, 13.5874050E16 mil. Kč
138Zelené střechyZelené sídlo firmy GabrielFirma Gabriel věnující se zahradní architektuře rekonstruuje sídelní areál v duchu přírodě blízkých opatření (kořenová čistírna, recyklace vody, fotovoltaická elektrárna, využití tepelného čerpadla, zelená střecha) a přišla také se zajímavým konceptem – sama slouží jako „vzorník“ služeb, které si zde zákazník může zakoupit.
Jsou to např. svislé zelené stěny a zelené střechy přispívající ke zlepšení mikroklimatických podmínek v horkých dnech a zateplení budov v zimě. Firma se zaměřuje jak na extentivní (suchomilná vegetace, vegetační koberce) tak na intenzivní střechy (luční a okrasné trávy, trvalky, keře, stromy) v lehkých i náročných formách. Sama budova firmy má extentivní střechu o rozloze 179 m², která se stejně jako záhony zalévá odpadní vodou vznikající recyklací závlahové vody v kořenové čistírně.
2018Gabriel s.r.o.České Kopisty 208TerezínČR50.5245717N, 14.1728136E265 tis. Kč
139RevitalizaceRevitalizace tůní a polní cesty u obce NepřívěcI kvůli nedostatku vodních ploch, které by poskytovaly útočiště pro obojživelníky, se členové Českého svazu ochránců přírody Klenice rozhodli vytvořit na vhodných pozemcích mokřad. V dalším kroku navázala revitalizace polní cesty. Vybrali si zemědělsky obhospodařované území trpící suchem v CHKO Český ráj. Tuto plochu o rozloze 16 ha odvodňovaly meliorace zatrubněným podzemním kanálem. Voda z trubek tekla přímo do narovnaného koryta potoka. Nově vzniklý mokřad o rozloze 70 x 50 m zvyšuje vlhkost v okolí a zlepšuje polní mikroklima. Nově se zde zabydlely 4 druhy obojživelníků vč. silně ohrožené kuňky obecné. Také osázená cesta (ovocné stromy a keře – např. lísky, jeřabiny, dříny) bude více zadržovat vodu, chránit půdu před vodní a větrnou erozí a návštevníkům poskytovat stín. ČSOP nyní u mokřadu pořádá osvětové akce, je zde umístěna informační cedule, lavičky s výhledem do okolí a přes mokřad povalový chodník zpřístupňující terén návštěvníkům. 2020ZO ČSOP KleniceNepřívěcČR50.4842361N, 15.1787106EObnova polní cesty se vyčíslila na 65 tisíc Kč. Ostatní práce byly dobrovolné.
140Zelené střechyZelený bytový dům v Libuši Na jaro roku 2022 se plánuje dokončení pasivního bytového domu Zelená Libuš, který se pyšní zelenou střechou, komunitní zahradou nebo místem pro dobíjení elektromobilů. Vegetační střecha zlepšuje místní mikroklima, zadržuje dešťovou vodu a podporuje biodiverzivitu stejně tak zeleň v okolí a v předzahrádkách, kde je možné pěstovat vlastní ovoce a zeleninu. K zalévání je možné využít dešťovou vodu z nádrže. Projekt zahrnuje i unikátní prvky – např. tzv. inteligetní lavičku, vyrobenou ve spolupráci s ČVUT a Univerzitním centrem energeticky efektivních budov (UCEEB), využívající sluneční energii. S její pomocí lze např. dobít telefon nebo se připojit k internetu. 2022Rezidence Měcholupy s.r.o.Praha 4 - LibušČR50.0118267N, 14.4550247E250 mil. Kč
141Revitalizace Revitalizace veřejného prostoru u OC CílKompletní obnova veřejného prostranství před obchodním střediskem Cíl v Záběhlicích (z 60. let) se zaměřila hlavně na hospodaření s dešťovou vodou. Týkala se povrchů, umístění dřevěných pódií, nového mobiliáře, veřejného osvětlení a herních prvků pro děti. Odstranily se neprosperující stromy, vysázeny byly nové vč. další zeleně. Rozrušila se zhutněná půda, která byla nahrazena propustnějším substrátem. Pozornost byla věnována také bezbariérovému aspektu v celém prostoru. Provedené řešení omezuje zaplavení prostor, dešťová voda se zasakuje a je svedena do podzemních nádrží s pomocí uličních vpustí, dešťových svodů a zatravňovací skladby v okolí nových stromů. Zasakovací lože pod stromy z drceného štěrku je propojeno s štěrkovým obsypem nádrží. Přívětivější klima pro odpočinek v horkých měsících koresponduje s růstem korun stromů.2019Gardenline s.r.o.Praha 10 - Zahradní MěstoČR50.0570944N, 14.5075742E26,9 mil. Kč
142Zelené střechyZelená střecha na úsporné přístavbě ZŠ KutnohorskáNová polytechnická budova ZŠ Kutnohorská byla postavena z potřeby navýšení kapacity s cílem vytvořit dětem příjemné prostředí i s ohledem na prevenci dlouhodobého sucha. Budova má zelenou střechu, přebytečná dešťová voda se svádí drenážním systémem do vsakovacího zařízení u kořenů stromů rostoucích v okolí. Na pozemku byl vybudován vsakovací systém, všechna voda se tu tak zachová pro zeleň na blízkém hřišti. V letních měsících tu tak vzniká příznivější mikroklima díky výparu. Přehřívání vnitřku budovy brání úsporný chladící systém energetické třídy A++, i líska turecká sloužící jako živý slunečník. Celkově se z hlediska energetické náročnosti jedná o mimořádně úspornou stavbu, napomáhá i západní prosklená stěna a světlík snižující náklady na svícení.2020Adevita s.r.o.Kutnohorská 638/54Praha - Dolní MěcholupyČR50.0574600N, 14.5608361E10,5 mil. Kč
143Revitalizace Revitalizace zemědělských ploch v Praze 12Proměna zemědělských pozemků o rozloze 12 hektarů, kde se donedávna hospodařilo konvenčním způsobem, přinesla zvýšení biodiverzity, vyšší podíl humusu v půdě a větší schopnost půdy zadržet vodu v krajině díky snížení větrné a deštové eroze. Okrajové ulice obce byly často zaplavované bahnem z polí a zdejší krajina nebyla atraktivní k procházkám. Místní uřad se rozhodl jít cestou šetrného zemědělství, podporou komunitního života a prostřednictvím pachtu nabídnout pozemky místním, tím se tak stal zdrojem inspirace pro další obce. Byl vysázen komunitní permakulturní sad, biokoridor, aleje a vysety louky. Součástí projektu byla i revitalizace památného dubu a cenného mokřadu. Byly zapojeny odborné instituce – např. Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, Výzkumný ústav rostlinné výroby a Česká zemědělská univerzita. Odborníci také poskytují konzultace novým pachtýřům. Inovativní byla i spolupráce mezi odborem majetku a odborem životního prostředí. Tyto agendy často nespolupracují, pozemky jsou obcemi lidem pronajímány, ale podmínky hospodaření se už neřeší.2021MČ Praha 12, David Ježek, Pavel Jeřábek (Hnutí Brontosaurus Kandík), spolek Sázíme stromy, pachtýřiMČ Praha 12 – Cholupice a TočnáČR49.9904261N, 14.4551822E2,3 mil. Kč
144Zelené střechyPavilon tropického zemědělství na ČZUNově vzniklý pavilon v kampusu České zemědělské univerzity vznikl s ohledem na udržitelnost z hlediska provozních nákladů i negativního vlivu člověka na přírodu. ČZU využila tepelná čerpadla, retenční nádrže na dešťovou vodu, fotovoltaické panely či zelenou střechu. Kombinace těchto opatření zajišťují nižší energetickou náročnost budovy. Fakulta poskytuje také dobíjecí stanici na elektromobily. Mikroklima interiéru je určeno řízenou ventilací a stíněním vnějšími slunolamy. Venku působí vegetační střecha o rozloze 590 m2, společně se zelení ve vnitrobloku i porostlou fasádou poskytuje také domov pro místní faunu. Do budoucna se také řeší instalace hmyzích hotelů. Před vstupem do pavilonu byla vyseta jetelová louka chránící půdu před vysycháním. Citlivě byly zachovány velké stromy poskytující stín a odpařující vodu. Dešťová voda je jímána z přilehlých pozemků a střechy pomocí vsakovacího objektu do akumulačních nádrží o objemu 60 m3. V případě jejich naplnění, je z nich veden havarijní přepad do vsakovací galerie, kde se nadbytečná voda zasakuje do země. Po přefiltrování dešťové vody a smíchání s vodovodní vodou slouží tato „směs“ ke splachování toalet a k zavlažování střechy a popínavých rostlin, které do budoucna pokryjí předsunutou kovovou jižní konstrukci a budou fasádu ochlazovat.2020Zlínstav a. s., GEOSAN GROUP, a. s.Praha-SuchdolČR50.1315622N, 14.3723522E374 mil. Kč
145Zelený pásZelený tramvajový pásInovativní kombinaci – suchomilné rostliny a hydrofilní minerální vatu – v podobě tramvajového pásu položili na trať v pražském Ládví. Zadrží až 61 litrů dešťové vody na 1 m2, zvyšuje vzdušnou vlhkost, snižuje také množství polétavého prachu, případně i hluk ve variantě s protihlukovým podložím. Na plochu velikou 100 m2 byl položený předpěstovaný koberec z rozchodníků, netřesků a opuncií. Tyto rostliny jsou nenáročné, nepotřebují další zálivku ani údržbu na rozdíl od travnatých koberců. Samotná pokládka je rychlá a minimálně omezí dopravní provoz. Tento model je možné opakovat v dalších městech s tramvajovými tratěmi. Autoři projektu po zaškolení rádi bezplatně poskytnou možným realizátorům užitný vzor, který zde byl vytvořený. 2018ACRE, spol. s r.o.Praha 8 - LádvíČR50.1267317N, 14.4721753E164 332 Kč
146Revitalizace Revitalizace parku KlamovkaRevitalizace pražského parku Na Klamovce, dlouhodobě bojujímu se suchem, se soustředila na zlepšení mezo-klimatických podmínek a na zachování historické hodnoty. Byly provedeny úpravy zabraňující erozi půdy ve svažitých terénech, a to výsadbou půdopokryvných keřů a umístěním svodnic do chodníků. Byl obnoven mobiliář, přibyly nové lavičky, odpočinková mola. Podél oplocení se vysázely nové keře, trvalky a popínavé dřeviny. Tato zelená stěna odděluje bytové domy na ulici a prostor parku. Proběhla také mikroinjektáž některých vzácných dřevin, která by měla zabránit jejich prosychání v obdobích sucha. Zeleň ovlivňuje mikroklima až o cca 3 °C a nabízí návštěvníků místo pro odpočinek. 2019Gabriel s.r.oPraha 5ČR50.0721639N, 14.3763050E19,7 mil. Kč
147Revitalizace Revitalizace pozemků v LibociOd roku 2004 toto území postupně pustlo, v areálu zahrádkařské kolonie se hromadily pouze skládky. Odbor Ochrany prostředí rozhodl o celkové revitalizaci lokality o ploše 1,8 ha, kdy zprvu byl odstraněn hlavně odpad a staré ploty. Následně vznikl ve svazích pod kostelem třešňový sad (5300 m2) z pražských historických odrůd a byly zasety louky. Kolem stezek jsou také kamenné zídky s posezením. Následně se pokračovalo výstavbou nového rybníka Terezka (2082 m2), který disponuje čistou vodou a je vyhledávaný jako neoficiální koupaliště. Revitalizace se dotkla i Litovicko-Šáreckého potoka. Kapacita koryta se navýšila a byly odstraněny zbytky původních betonových opěvnění. Osázená plocha v okolí rybníka a samotný rybník zadržují vodu, výpar z vodní plochy a mokřadní rostliny přispívají k ochlazování okolí. Vzniká tu také komunitní zahrada a rozvíjí se rekreační a společenský potenciál místa. 2018Lesy hl. m. PrahyPraha-LibocČR50.0864233N, 14.3268028E8,2 mil. Kč
148Revitalizace Revitalizace parku v LadechNově vzniklý krajinný park V Ladech se rozkládá na revitalizovaném území o rozloze takřka 13 hektarů mezi dálnicí D8 a Horními Počernicemi. Hlavním cílem projektu bylo vrátit krajině schopnost zadržet vodu a lépe ochlazovat území, zaměřil se zejména na obnovu vodních prvků. Dřívější necitlivé zásahy tu byly provedeny v 60. letech s cílem co nejrychleji odvést vodu. Napřímenému Svépravickému potoku byly nyní obnoveny meandry, tok se prodloužil o čtvrtinu. Obnoveny byly tůně s plochou větší jak 700 metrů čtverečních i potoční niva. Sedimenty z Bioogického a Xaverovského rybníka se využily ke stavbě protihlukového valu u dálnice. Odbahnění zvětšilo kapacitu rybníků vč. možnosti zadržet více vody. Lesy hlavního města Prahy vytvořily novou hráz a promenádu, okolí je oseto luční květenou. Cesty lemuje dubová alej a lavičky.2020Lesy hl. m. PrahyPraha-Horní PočerniceČR50.0997708N, 14.6032803E12,2 mil. Kč
149Využití šedé vodyZelený hotel využívající šedou vodu Tento první český zelený hotel využívající systém šedé vody a zpětného získávání tepla z odpadních vod funguje od roku 2010 a to na obnovitelné zdroje energie. V této funkcionalistické budově se po další nedávné rekonstrukci snoubí moderní zelené technologie a vybraný design světových jmen. Vegetační střecha zadržuje vodu, zlepšuje mikroklima a poskytuje domov mnoha živočichům. Terasy osázené zelení v květináčích a stromy před hotelem fungují v létě jako přirozená klimatizace. Hotel nabízí možnost nabíjení elektromobilů, funguje zde také půjčovna kol. Interiér je vybaven čidly rozpoznávající potřebu klimatizace, topení či osvětlení a také lokálními kvalitními materiály. Funguje tu systém filtrace a čištění vody ze sprch a umyvadel za pomocí bakterií a UV záření. Následně se pročištěná „šedá voda“ využívá ke splachování i jako voda užitková k úklidu. Přečištěná voda odpovídá pětině celkové denní spotřeby při plné kapacitě hotelu.2010 a 2020Hlavní dodavatel 2010: AUBÖCK; Upgrade 2020: různí dodavateléOdborů 4Praha 2ČR50.0774986N, 14.4180122E
150Využití šedé vodyČištění šedé a černé vody v sídlištním komplexuEko-sídliště Luebeck/Flintenbreite nabízí oddělené čištění šedé a černé vody, ke kterému je připojeno 103 obyvatel. Černá voda z vakuových toalet je svedena do anaerobního digestoru vakuovým potrubím, kde je smíchána s drceným biologickým odpadem. Vzniklý substrát, sterilizovaný vysokými teplotami, lze použít jako průmyslové hnojivo. Proces recyklace odpadu doplňuje také produkce bioplynu, který je využit v místní energetické jednotce k ohřevu vody a k produkci elektřiny. Tento systém poskytuje výrazné snížení spotřeby čisté vody a zajištění soběstačnosti v produkci energie. Šedá voda z umyvadel, van, sprch, dřezů a praček se přečišťuje v mokřadu s vertikálním tokem o ploše 280 m2.
Zdroj informací: Studie problematiky recyklace šedých vod v sídlech v ČR
https://www.mzp.cz/C1257458002F0DC7/cz/prioritni_osa_6_seznam_projektu/$FILE/ofeu-studie_sede_vody-20210517.pdf
Beran Kryštof, disertační práce Ekologické aspekty obytného území
http://docplayer.cz/38816970-Architektura-ekologie-energie-environmentalismus-obytny-soubor-udrzitelny-rozvoj-urbanismus-uzemi-zivotni-prostredi.html
1999 - 2003R. FleckLübeckDE53.8890603N, 10.6559175E
151Využití šedé vodyVyužití šedé vody v obytném komplexu Solar CitySolar City je satelitní sídliště rozkládající se na ploše 325.000m2 a vzdálené 7km od centra Lince. Projekt je navržen jako ekologické a nízkoenergetické místo s minimalizací zátěže na životní prostředí. Co se týče hospodaření s vodou, celkem 106 bytů a místní škola je vybavena separátory na toaletách, odpad je kompostován, moč je odváděna samostatně. Šedá voda z koupelen, myček i praček je filtrována přes pískové lože – kořenovou čisticku. Přečištěná voda je vypuštěna do místního vodního systému. Větší vodní plocha se nachází v severní části komplexu. Bylo vytvořeno jak místo pro reakreaci, tak protizáplavový systém, který je součásti projektu Natura 2000 o záplavových oblastí kolem Dunaje.
Zdroj: Beran Kryštof, disertační práce Ekologické aspekty obytného území
http://docplayer.cz/38816970-Architektura-ekologie-energie-environmentalismus-obytny-soubor-udrzitelny-rozvoj-urbanismus-uzemi-zivotni-prostredi.html
2005Thomas Herzog + Partner, Foster and Partners, R.Rogers PartnershipSolarCity LinzLinec4030AU48.2568561N, 14.3598136E
152Využití šedé vodyVyužití odpadních vod v komplexu VaubanVauban je čtvrť ve Freiburgu, byla postavena jako „modelová udržitelná čtvrť“ na místě bývalých francouzských kasáren. Kromě využití dešťové vody zde byl uveden do provozu pilotní projekt stokové sítě transportující splašky do bioplynové stanice, kde jsou také s organickým domovním odpadem přeměňovány na bioplyn, který je posléze využit k vaření. Zbývající odpadní vody jsou vyčištěny díky biofilmovému reaktoru a navráceny do koloběhu.
Beran Kryštof, disertační práce Ekologické aspekty obytného území
http://docplayer.cz/38816970-Architektura-ekologie-energie-environmentalismus-obytny-soubor-udrzitelny-rozvoj-urbanismus-uzemi-zivotni-prostredi.html
1993 - 2006natur Concept - eRich LutzFreiburgDE47.9762522N, 7.8253156E
153Využití šedé vodyZalévání a splachování dešťovou vodou v obytném komplexu SchlierbergV rámci tohoto zeleného kompexu byla snaha o vytvoření efektivního systému zadržování a uchovávání vody, která je následně využita k zalévání zahrad a předzahrádek i splachování toalet.
Beran Kryštof, disertační práce Ekologické aspekty obytného území
http://docplayer.cz/38816970-Architektura-ekologie-energie-environmentalismus-obytny-soubor-udrzitelny-rozvoj-urbanismus-uzemi-zivotni-prostredi.html

1993 - 2006Rolf DishFreiburgDE47.9748100N, 7.8302636E
154Využití dešťové vodyVyužití dešťové vody v obytném souboru Město Slunce – HeerhugowaardHolandské Město slunce, samostatná čtvrť ve městě Heerhugowaard, se nachází 40km severně od Amsterdamu a od okolí jej dělí jezero. Město je postavené na ostrově, což projekt energetické nezávislosti na okolí jenom podporuje. Jezero bylo před výstavbou značně znečištěné, díky příkladnému životu obyvatel a kořenovým čističkám, se čistota voda zvýšila natolik, že dnes slouží i k rekreaci. Jednotlivé domácnosti disponují filtrem na dešťovou vodu, která se používá jako užitková voda v domácnosti. Dešťová voda slouží také k závlaze zahrad a parků.
Beran Kryštof, disertační práce Ekologické aspekty obytného území
http://docplayer.cz/38816970-Architektura-ekologie-energie-environmentalismus-obytny-soubor-udrzitelny-rozvoj-urbanismus-uzemi-zivotni-prostredi.html
1993 - 20Ashok Bhalotra
HeerhugowaardNE52.6780575N, 4.8281089E
155Využití dešťové vodyVyužití dešťové vody ke splachování v obytném komplexu GWL TerreinGWL Terrein je komplex ležící 3km od centra Amsterdamu, který vznikl na místě bývalé čističky odpadních vod. Dešťová voda je využívána pro splachování. Některé stavby mají také vegetační střechy, které zmírňují povrchový odtok a napomáhají vytvářet příjemné mikroklima. Vrsta zeminy působí zároveň jako izolace.
Beran Kryštof, disertační práce Ekologické aspekty obytného území
http://docplayer.cz/38816970-Architektura-ekologie-energie-environmentalismus-obytny-soubor-udrzitelny-rozvoj-urbanismus-uzemi-zivotni-prostredi.html
1993 - 1998Kees Christiaanse Architects & PlannersAmsterdamNE52.4948461N, 5.4890631E
156Hospodaření s vodouŠetrné hospodaření s vodou v obytném komplexu Eva LanxmeerCílem výstavby bylo vytvoření obytného souboru s nízkými energetickými požadavky a v souladu s trvale udržitelným rozvojem.
Dešťová voda je ze střech chytána do čtyř retenčních nádrží prostřednictvím systému uzavřené kanalizace. Ze zpevněných povrchů je sváděna do infiltračních zákopů. Díky revitalizaci původních říčních koryt je prostor pro zadržení vody dostačující. Pročištěná voda se vrací do centrálního rybníka. Černá voda z WC je odváděna samostatným kanalizačním systémem. Do budoucna je v plánu vybudovat bioplynovou stanici, také na zpracování zahradního a dřevního odpadu.

Beran Kryštof, disertační práce Ekologické aspekty obytného území
http://docplayer.cz/38816970-Architektura-ekologie-energie-environmentalismus-obytny-soubor-udrzitelny-rozvoj-urbanismus-uzemi-zivotni-prostredi.html
2004 - 2009Joachim EbleNesciohof 7WE Culemborg4103 NE51.9483775N, 5.2294453E
157Hospodaření s vodouŠetrné hospodaření s vodou v obytném souboru BedZEDProjekt BedZED je vzorové eko-sídliště, jež splňuje zásady udržitelného rozvoje. Zaměřuje se na bydlení, práci a dopravu. Jedná se o první a největší „uhlíkově neutrální“ obytný prostor v Anglii.
Většina zdejších budov má zelené střechy zadržující srážkovou vodu a zlepšují mikroklima. Zpevněné plochy v prostoru jsou omezené, to napomáhá zasakování. Např. parkování je řešeno na zatravňovací podštěrkované dlažbě. Voda ze zahrad i chodníků je svedena do otevřeného příkopu a je využita jako vodní prvek lákající volně žijící živočichy.
Beran Kryštof, disertační práce Ekologické aspekty obytného území
http://docplayer.cz/38816970-Architektura-ekologie-energie-environmentalismus-obytny-soubor-udrzitelny-rozvoj-urbanismus-uzemi-zivotni-prostredi.html
1996 - 2002Bill Dunster ArchitectsLondýn-SuttonUK51.3827661N, 0.1561636W
158Hospodaření s vodouŠetrné hospodaření s vodou v obytném komplexu Eco ViikkiJedná se o první ekologickou čtvrť ve Finsku, která měla být vzorem a inspirací pro další obdobné projekty. Za hlavní cíl se kladlo celkové snižování spotřeby energie a zavedení dlouhodobého výzkumu o uvedení ekologických zásad do praxe. Díky opratřením umožňujím sběr povrchové vody se snížilo množství denní spotřeby pitné vody o 20% (40-50l/den a osobu).

Beran Kryštof, disertační práce Ekologické aspekty obytného území
http://docplayer.cz/38816970-Architektura-ekologie-energie-environmentalismus-obytny-soubor-udrzitelny-rozvoj-urbanismus-uzemi-zivotni-prostredi.html
1999 - 2012Petri Laassonen Hunga Hunga ArchitectsHelsinkyFN60.2254856N, 25.0198836E
159Využití dešťové vodyVyužití šedé vody ve vzdělávacím zařízeníV roce 2013 byl na Univerzitě Reading instalován aerovaný membránový bioreaktor (MBR). Ve světle šedé vodě probíhá přerušovaná aerace a ultrafiltrace, následně je uskladněna v nádrži. Systém poskytuje konzistentní proud o vysoké kvalitě vyhovující britským normám upravujícím kvalitu šedé vody. Splněny jsou i estetické požadavky na absenci zápachu a zákalu.
Zdroj informací: Studie problematiky recyklace šedých vod v sídlech v ČR
(https://www.mzp.cz/C1257458002F0DC7/cz/prioritni_osa_6_seznam_projektu/$FILE/ofeu-studie_sede_vody-20210517.pdf)
2013University of Reading
Whiteknights
Reading
Berkshire
UK51.4404358N, 0.9417619W
160Revitalizace Revitalizace v biocentru Válov Rekultivace udolí Válov je dobrým příkladem odstranění nevhodných zásahů člověka do přírody (staré ekologické zátěže typu skládka odpadů) a vytvoření lokality vhodné k aktivnímu odpočinku, která je však plně funkční: Zřízené mokřady a chovný rybník zadržují vodu, vytváří příznivější mikroklima. Pastviny jsou spasané ovcemi, což je ekologické i ekonomické. Doprovodné vysázení dřevin v počtu 1700 ks dává předpoklad pro rozvoj biodiverzity této oblasti. 2020Kavyl, spol. s r.o.ČR49.1949647N, 15.9952494E1,6 mil. Kč
161Revitalizace Revitalizace Lesnovských mokřadů Do přírodovědně cenného území kolem Stříbrného potoka a rybníků Kulatina a Luční na okraji Jihlavy se po odstranění nevhodných melioračních úprav z minulosti a špatné údržbě rybníků vrátila voda do tůní i do znovuobnoveného přírodního potočního koryta. Lesnovské mokřady tak znovu získaly schopnost zadržet vodu v krajině. Dobrovolníci ze spolku Mokřady tu také začali pořádat akce pro veřejnost vč. ekologické osvěty. Hlavní tůně jsou velké 130, 150 a 550 metrů čtverečních, doplňuje je však řada dalších drobných. Takřka celé území je podmáčené v závislosti na aktuálních deštích. Proměnilo se využití rybníků, nízké rybí obsádky podporují růst vodních rostlin, vznikla zimoviště pro vodní živočichy. Do vod se např. vrátila rosnička. 2019Mokřady z.s.Lesnovské mokřadyJihlavaČR49.4337014N, 15.5898125E1,3 mil. Kč
162Zelené střechyZelená budova dětského pavilonu V novém dětském pavilonu Nemocnice Nové Město na Moravě se podařilo skloubit šetrnost k životnímu prostředí i estetický prvek, to zvyšuje komfort pacientů i kvalitu poskytovaných služeb v ambulantní i pobytové formě. Budova se vyznačuje hospodárným zacházením s energiemi v pasivním standardu a příkladným hospodařením s vodou. Ke splachování toalet se využívá odpadní voda z bazénu, čímž se šetří voda pitná. Vegeteční extenzivní střecha o rozloze 1211 m² vhodně reguluje vnitřní i vnější mikroklima, plní funkci tepelné izolace a dokáže také zadržet přívalové deště, a tím napomoci přetížení kanalizace. V neposlední řadě poskytuje domov mnoha živočichům. 2019PKS stavby a. s., Žďár nad SázavouNové Město na MoravěČR49.5605908N, 16.0641414E91 mil. Kč
163Zelené střechyZelená budova Domovu Podhradí V areálu na okraji Týnce nad Labem nazvaném Podhradí vznikl bytový dům pro komunitní bydlení seniorů včetně permakulturní zahrady, ovocného sadu, květnaté louky, bezúdržbových bylinných záhonů. Stavba je postavena v pasivním standardu, hojně využívá přírodní a obnovitelné materiály, má zelenou střechu o rozloze 980 metrů čtverečních, která společně s další zelení přispívá ke zlepšení vnitřního a vnějšího mikroklimatu. Střešní vegetace budovu izoluje, zadržuje dešťovou vodu a poskytuje útočiště pro mnohé živočichy. Do budoucna se také plánuje výstavba retenčních nádrží a další opatření ke snížení spotřeby pitné vody stejně jako výstavba dalších ubytovacích budov pro seniory a jejich rodiny.2020Hynek Motl – Dřevostavby MotlTýnec nad LabemČR50.0480833N, 15.3672658E15 mil. Kč
165RevitalizaceVeřejně přístupná zahrada pod BlaníkemVzniklé biocentrum v podobě přístupné zahrady plné léčivých bylin, remízku, dvou tůní s přilehlým mokřadem a ovocného sadu napomáhá udržet vodu v krajině a brání vodní erozi, což byl důsledek nevhodně obhospodařovaného velkého území před úpravami. Domov zde našla řada plazů, ptáků, drobné zvěře a hmyzu. Místo nabízí komunitní potenciál. Členové spolku tu postupně vysázeli břízy, duby, ptačí třešně, vrby, kaliny a ovocné stromy starých odrůd.2010 - 2022Přátelé bájné hory Blaník z.s.KarhulePravonínČR49.6316894N, 14.8950886E350 tis. Kč
166RevitalizaceAutobusové nádraží v ŠumperkuCelková rekonstrukce šumperského nádraží, kde se denně prostřídá zhruba 8 tisíc cestujích, přinesla komfort, zelené prvky, moderní technologie (např. chytré lampy měnící intenzitu osvětlení, lavičky dobíjející mobily, meteostanice se sběrem dat) a status jednoho z nejmodernějších terminálů v naší republice.
Nástupiště, zastávka MHD i výpravní budova mají zelené střechy (5 extenzivních a 1 intenzivní). Celkově se v areálu vysadilo 38 stromů i další zeleň a vytvořily se propustné plochy zasakující dešťovou vodu. To celé vytváří přiznivější mikroklima v horkých dnech díky vodnímu výparu. Při mohutných deštích zase brání přetížení kanalizace. K zalévání je využívána dešťová voda z akumulačních nádrží. Zeleň přispívá i ke snižování emisí stejně tak jako podpora cyklodopravy v podobě cykloveže pro uložení kol za symbolických 5 Kč na den. Kromě příjemnějšího prostředí pro cestující tak vznikl biotop pro hmyz i další živočichy.
2021Společnost Terminál Šumperk, což je sdružení brněnských firem IMOS, a.s. a PSN DS a.s.ŠumperkČR49.9621025N, 16.9809361E169 mil. Kč
167Zelené střechyZelené kanceláře LIKO-NoeAdministrativní budova stavební firmy Liko-S je nízkoenergetická dřevostavba využívající pouze obnovitelné zdroje energie. Zajímavostí je, že byla postavena za 27 dní a je „zelenou vlaštovkou i oázou“ v průmyslovém areálu ve Slavkově u Brna. Zatímco v letních měsících teplota na okolních střechách dosahuje 70 stupňů Celsia, povrch střechy Liko-Noe je dokonce chladnější než teplota okolního vzduchu (např. bylo naměřeno 24 stupňů Celsia při teplotě vzduchu 28 stupňů Celsia). Celá fasáda a střecha jsou osazeny zelení, na terasu navazuje retenční jezírko. Stavba je vysoce estetická, vytváří přátelské prostředí pro zaměstnance i funkční prostor – ochlazuje okolí, podporuje biodiverzitu v okolí a čistí vodu. Plocha o rozměrech 80 metrů čtverečních je totiž osazena mokřadními rostlinami, které jsou schopny čistit odpadní vodu z provozu. Přečištěná voda je kontrolovaná v jímce, pakliže vyhovuje hygienickým standardům, je využívána pro závlahu, splachování WC nebo pro zásobu retenčního jezírka o ploše 440 metrů čtverečních. Stavba získala řadu významných architektonických ocenění. 2015LIKO-S, a.s., Kořenovky.czSlavkov u BrnaČR49.1447336N, 16.8671417E
164RevitalizaceStromové aleje blízko BlaníkaS kontinuálním programem na znovuvýsadbu alejí začal Český svaz ochránců přírody ve Vlašimi v roce 1998. Podél polních cest se vysázelo více jak 200 km: 30 tisíc stromů, z čehož je 189 ovocných alejí a 124 tvoří ostatní listnaté stromy. Zapojilo se nespočet obcí, majitelů pozemků i dobrovolníků. Stromořadí zadržují vodu v krajině, snižují teplotu půdy, omezují vodní a větrnou erozi. V neposlední řadě zvyšují biodiverzitu a plní krajinotvornou funkci. 2020ZO ČSOP VlašimPodblanicko (Vlašim, Benešov, Votice a část obce Příbram – okolí Sedlec Prčice)ČR49.7067517N, 14.8999097E15 mil. Kč
168Modrozelená infrastruktura Zasakovací záhony v ruprechtovském parku Úpravy v parku v Ruprechtově na Vyškovsku jsou výborným příkladem, jak efektivně využít dešťovou vodu v místě dopadu. Dříve díky svažitému terénu voda při prudkých deštích rychle odtékala do kanalizace. Autorka projektu využila vzájemně tři propojené trvalkové záhony, o celkové ploše 116 m², kde se voda zasakuje do podloží a slouží jako zásobárna v období sucha, současně tím i zmírňují rozvodnění potoka. To je možné díky tomu, že část půdního profilu byla nahrazena propustným substrátem. Další částí obnovy parku byla rekonstrukce chodníku a vystavění nového z mlatu, který se také vyznačuje dobrou propustností vody. Dále ošetření stromů, výsadba nových, umístění posezení a můstku přes příkop. 2019obec RuprechtovRuprechtovČR49.3290550N, 16.8498200E370 tis. Kč
169Modrozelená infrastruktura Zasakovací plochy ve veřejném prostoru v BrněRekonstrukce veřejného prostoru na Mendlově náměstí zahrnovala hlavně úpravy povrchů parkových cest k docílení větší propustnosti. Dále vysázení okrasné stínící zeleně (např. duby a okrasné třešně), instalaci veřejného osvětlení a mobiliáře. Byly zhotoveny dešťové záhony, štěrkové trávníky, umístěna pergola s pnoucím chmelem. Jedná se o ukázkové použití principů modro-zelené infrastruktury s cílem ochlazení rozpáleného letního náměstí a zasakování dešťové vody díky použití nezpevněných povrchů. 2018PŘEMYSL VESELÝ stavební a inženýrská činnost s. r. o., ZEMAKO, s.r.o.Mendlovo náměstíBrno-středČR49.1902908N, 16.5925453E11 mil. Kč
170RevitalizaceRevitalizace jevišovských mokřadůStará vrbova je podmáčená oblast kolem regulovaného koryta toku Jevišovky, která se odpradávna využívala k pěstování vrb na vrbové proutí. Hojně se zde vyráběly košíky, proutí sloužilo i jako krmivo či otop. Místo ale postupně díky nedostatku péče upadalo. Najdeme tu asi 500 stromů, jedná se o unikátní biotop mnoha organismů i těch ohrožených (páchník hnědý, zlatohlávek skvostný, tesařík drsnorohý, lesák rumělkový, kuňka obecná, pestrokřídlec podražcový, krutihlav obecný, žluna zelená, strakapoud, kalous ušatý, sova pálená, puštík obecný) a v neposlední řadě prostor pro rozlití povodňových vod a zadržení vody v krajině. Revitalizace spočívala zejména v odstranění náletových keřů, kterými zarostla, ošetření dřevin a vysázení nových vrbových řízků, keřů a založení lučního trávníku. Vznikly také plazníky, broukoviště a kamenná zídka. V rámci terénních úprav se nasypala pěšina a vybudovaly se 3 velké a 3 menší tůně o celkové ploše 9 100 m².2019KAVYL, spol. s r.o. Mohelno, Ing. DokulilParcela č. 1343 a 1347JevišovkaČR48.8285192N, 16.4356139E7,6 mil. Kč
171Modrozelená infrastrukturaPark ViniceVinice je nový lesopark realizovaný na orné půdě v katastrálním území Běchovice a Dolních Počernic s rozlohou 40,3 ha. Jedná se o největší nově vzniklou plochu zeleně po roce 1989. Při realizaci bylo nutno přihlédnout k existenci vedení inženýrských sítí, větší část založených luk je právě v místě ochranných pásem vedení. Realizace byla zahájena v roce 2007, ale přípravy začaly mnohem dříve z důvodu výkupu soukromého pozemku v místě lesoparku. Součástí projektu byla i rekultivace bývalé betonárky v jihovýchodní části parku a rekultivace skládek. Zajímavostí parku je přítomnost neprostupného porostu šípku a hlohů na bývalé navážce. Park disponuje hřištěm na discgolf s délkou 1206, což představuje nejdelší hřiště v Praze.2007 - 2014Lesy Mladá Boleslav a. s., Lesy hl. m. Prahy, Zahradní architektura Tábor s. r. o.Běchovice a Dolní PočernicePraha190 11ČR50.0865503N, 14.6093781E14,9 mil. Kč
172Hospodaření s dešťovou vodouBoromejská zahradaBoromejská zahrada s místní farmou tvoří nedílnou součást areálu Otevřená zahrada v Brně. Původně v těchto místech stával klášter. V roce 1944 však nepřežil bombardování a po zabavení pozemků komunistickým režimem zpustly i zahrady. Klášter se nestačil obnovit, dodnes je na jeho místě nezastavěná proluka. Boromejská zahrada se ale po revitalizaci v roce 2015 slavnostně otevřela veřejnosti. Celková rozloha minifarmy, zahrady a venkovní kuchyně je zhruba 0,7 ha. Smyslem projektu je umožnit městským dětem zažít celý zemědělský cyklus, přiblížit vodní cyklus, cyklus půdy nebo pěstování různorodých plodin. Jak zmiňuje pan Kundrata, ředitel Nadace Partnerství, pro portal slovo.progras.cz : „Městským dětem zoufale chybí přirozený, neromantizovaný vztah k tradičnímu zemědělskému koloběhu, banální povědomí o cestě potravy od hlíny až po vidličku. O tom, odkud se bere jídlo na našem stole, o tom, že vejce nepochází ze supermarketu, ale od živých slepic; chybí jim základní návyky pro přežití. Když se nám podaří alespoň zasít semínko u nejmladší generace, minifarma splní svůj účel,“. V severní části parku jsou vyvýšené záhony pronajímané lidem z okolí, kteří zde pěstují vlastní plodiny, tj. komunitní zahrada. V další části vznikl sad s ovocnými stromy. Aby nedocházelo k odplavování vody a půdy, tak je sad zatravněn. Spásají ho ovce, jejichž trus obohacuje půdu o cenné látky. Zahrada a stromy zachytávají velké množství nečistot, poskytují stín i plody. K zalévání květin se využívá převážně dešťová voda shromažďující se v nádržích nad záhony.2013 - 2016Ing. Karel Vodička a firma Robinia s. r. o.Údolní 33Brno -střed602 00ČR49.1969919N, 16.5976533E4,5 mil. Kč
173Modrozelená infrastrukturaVodní schodyDenisovy sady jsou jedním z nejoblíbenějších míst v Brně a zároveň nejstarším veřejným parkem v celé České republice. Dříve byla oblast Denisových sadů velice nevzhledná, to se však změnilo rekonstrukcí v roce 2005, jejíž součástí byla i výstavba vodních schodů u cesty na Petrov od hlavního nádraží. Schody jsou jedním z nejzajímavějších vodních prvků v Brně. Voda se zde na rozdíl od jiných běžných prvků (kašny, fontány) odpařuje mnohem rychleji. Jedná se o drobný prvek, ale s velkým dopadem na lokální mikroklima. 2005Architekti Hrùša & PelčákBašty 415Brno - střed602 00ČR49.1908253N, 16.6096683E0,737 mil. Kč
175Modrozelená infrastrukturaVodní plochy Lobezská loukaZájmové území se nachází v nivě řeky Úslavy východně od centra Plzně. Území je součástí biokoridoru regionálního významu řeky Úslavy, který je součástí územního systému ekologické stability. Park obsahuje přírodě blízké protipovodňová opatření, posiluje retenci v krajině, chrání přírodu, krajinu a zlepšuje druhovou rozmanitost. Projekt vodních ploch byl součástí projektu REURIS neboli revitalisation of urban river spaces. Jedná se o revitalizaci vodních toků v urbanizovaných oblastech, kde je hlavním cíle zachovat a zhodnotit přírodní krajinu z hlediska ekologického, krajinného, protipovodňového, urbanistického, rekreačního a sportovního.

Více na urbanadapt.cz
2008 - 2015HABAU CZ s.r.o. – kancelář PlzeňNad Úslavou 1161/40Plzeň - Lobzy312 00ČR49.7406178N, 13.4069856E14,2 mil. Kč
176Modrozelená infrastrukturaVatnsmýri - obnova mokřaduVatnsmýri neboli vodní bažina je chráněnou mokřadní oblastí v centru Rejkjavíku. Bažina je zdrojem vody pro blízké jezero Tjornin a významným hnízdištěm ptáků. Dříve se jednalo o velmi znečištěnou oblast s rozsáhlými porosty invazních druhů. V 19. století byla oblast vysušena a zemědělsky využívána, později byla zatravněna. Díky přítomnosti významných ptáků získala oblast v roce 1984 status přírodní rezervace, nadále bylo však území na okraji zájmu a trpěla průmyslovým znečištěním. Později byly provedeny hydrologické průzkumy a byla tak zjištěna velký významnost mokřadu. Mokřady hrajou výzmanou roli z hlediska akumulace a retence vody, kvality vody, protipodňové funkce, druhé rozmanitosti, produkce biomasy, ukládání značného množství uhlíku a rekreace. V bezdeštném období jsou důležitým zdrojem vody.

Více na urbanadapt.cz
1995 - 1996 a 2011 - 2014Architektonická společnost Landmotun101 Reykjavík, IslandReykjavíkIsland64.1307681N, 21.9404031W22,8 mil. Kč
177Modrozelená infrastrukturaMikro kvetoucí zahradyProjekt mikro kvetoucích zahrad je prací místního zahradnictví a města. Jedná se o malé pěstování letniček, trvalek i okrasných či zeleninových keřů ve veřejném prostoru. Princip je založen na aplikaci minerálních kapes poblíž zdi zástavby, do kterých se sází rostliny, o které se starají občané města. Realizace přispívá nejen ke zlepšování životního prostředí, ale i ke zvyšování pohody a zdraví ve městě a zlepšují sociální kontakty zainteresovaných obyvatel.2010MontpellierFrancie43.6112422N, 3.8767336E
178Modrozelená infrastrukturaVertikální zahradaVertikální zahrady jsou oblíbeným řešením ve městech, kde je málo místa pro klasickou zeleň. V tomto případě se jedná o zahradu tvořenou 22 000 rostlinami. Kromě zlepšení kvality ovzduší a zvýšení estetického charakteru oblasti, stěna působí velmi dobře jako protihluková stěna. Systém je založen na vrstvách speciální látky, ve které jsou uchyceny kořeny rostlin. Stěna je protkána závlahovými trubkami, které přivádí kořenům potřebné živiny a vláhu. Zeď se stala uměleckým dílem, které mění svou podobu střídání ročních období.Aix-en-ProvenceFrancie43.5298425N, 5.4474739E
179Zvýšení biodiverzityHmyzí hotelPrvní hotel vznikl v Marselle v roce 2016 pro účely studie včel a dalšího hmyzu. Postupem času se jejich realizace rozšíčila po celém městě hlavně v městských parcích. Hmyzí hotely přispívají ke zvýšení biodiverzity a mají edukativní charakter. Na realizaci se podílí město, vysoké a střední školy.MarseilleFrancie43.2961742N, 5.3699525E
180Hospodaření s dešťovou vodouVodní zahradyVodní zahrady zadržují dešťovou vodu v městské krajině a využívají ji v období sucha. Fungují jako malé retenční nádrže a mají zároveň edukativní charakter, neboť jsou na nich podrobné popisy, jak celý systém funguje a které rostliny jsou pro takovou realizaci vhodné. Snahou je inspirovat obyvatele k realizacím na vlastních pozemcích.GdaňskPolsko54.3482908N, 18.6540231E
181Modrozelená infrastrukturaParkingdaysNápad s přeměnou šedých parkovacích míst se zrodil už v roce 2005 v San Franciscu. Projekt se od té doby šíří světem pod názvem parking days. Cílem je povzbudit lidi k využívání pěší dopravy a k zapojování veřejnosti do veřejného života. Snahou je zpříjemnit městské prostředí a omezit automobilovou dopravu. Ve městě Lipsku se tento projekt realizuje každý rok v rámci týdne mobility, kdy se z parkovacích míst stávají malé parky tvořené rostlinami s květináči, zelenými koberci nebo slouží k posezení.2015LipskoNěmecko51.3406319N, 12.3747328E
182Modrozelená infrastrukturaMěstská zahradaMěstská zahrada je realizace v Norimberku, která je dobrých příkladem komunitního místa, kde se místní obyvatelé podílí na pěstování ovoce, zeleniny a bylinek. Zahrada vznikla na parkovišti mezi obytnými domy. Koncept přispívá nejen k adaptaci městského prostoru, ale i k podpoře biodiverzity. Propagována je i vzdělávací činnosti.2011NorimberkNěmecko49.4538719N, 11.0772981E
184Šedá infrastrukturaVodní náměstíVodní náměstí je jedno z nejníže položených míst v Rotterdamu. Dříve měla oblast problémy s odváděním dešťových vod při přívalových deštích. V roce 2012 došlo k přestavbě, kdy se náměstí pozvolna prohlubuje a díky poroźźnímu materiálu dochází k postupnému vsakování dešťové vody do země. V době sucha prostor slouží jako dětské hřiště a místo pro trávení volného času.2012RotterdamNizozemsko51.9244425N, 4.4777500E
185Modrozelená infrastrukturaDeštníkový projektDeštníkový projekt pochází ze Španělska, kde se zavěšené deštníky staly součástí festivalu umění v roce 2011. Funkce není pouze estetická, přispívá předně ke snižování teploty ve veřejném prostoru díky rozsáhlému stínu, kam by svítilo slunce.2011VaršavaPolsko52.2319581N, 21.0067247E
186Hospodaření s dešťovou vodouKontejnery na dešťovou voduV polském městě Świnoujście došlo k rekonstrukci promenády. S cílem ušetřit finanční prostředky pro závlahu zahrady, bylo v místě promenády instalování 7 dešťových nádrží na vodu, ze kterých se voda využívá na zavlažování venkovní zeleně. V roce 2019 byly nádrže přemístěny pod zem. Během deště se kontejnery plní vodou a následně se pomocí čerpadel používá k zavlažování.ŚwinoujściePolsko53.9097475N, 14.2510703E
187Hospodaření s dešťovou vodouChladící dlažbaNice je první město v Evropě, které se pokouší snížit teplotu ve městě pomocí speciálních prodyšných dlažnic vyrobených z lastur měkkýšů. Jedná se o speciální spodní zavlažovací systém, který díky venkovním senzorům chladí prodyšné dlaždice. V případě deště systém dokáže srážky absorbovat a voda se vsakuje do země.NiceFrancie43.7009358N, 7.2683911E
191Hospodaření s dešťovou vodouHotel DomusV blízkosti historického centra města Luxemburg se nachází hotel Domus. Využívání deštové vody zde umožnují 3 akumulační nádrže, které shromaždují vodu ze střech. Nacházejí se zde dva filltry AS-PURAIN a AS-RAINMASTER Eco, který umožnuje rozvod vody po budově.

Zdroj/ Více na www.vodavdome.cz
LucemburkLucembursko49.6112767N, 6.1297989E
193Hospodaření s dešťovou vodouDešťové kapkyZákladní a střední škola Jana Palacha je určena dětem s lehkým a těžkým mentálním postižením. V rámci výuky tráví žáci velké množství času ve venkovních prostorách školy, kde se nachází záhony a skleník. Ke skleníku byly v roce 2011 umístěny 3 nádoby zachytávající dešťovou vodu ze střech skleníku. Voda je následně využívána k zalévání zahrady. V roce 2012 navýšila škola kapacitu o 2 barely, aby voda pokryla i potřeby pro zalévání ve skleníku. Všechny nádoby byly následny propojeny za pomoci samonasávacího čerpadla a přiváděla vodu do zamozavlažovacího systému. V době nedostatku dešťové vody je do systému pitná voda nicméně pouštěna. 2012 - 2013učitelé Petr Rak a Lenka Šašková, žáci a jejich rodiče, zaměstnanci školyJ. Palacha 1534Most434 01ČR50.4978561N, 13.6525136E0,030 mil. Kč
194Hospodaření s dešťovou vodouFN LochotínFakultní nemocnice Lochotín má veřejně přístupnou zelenou střechu pavilonu onkologické a radioteraupeutické kliniky. Přízemní budova, na které stojí právě tento nový pavilon je celá pokryta vegetací. Zeleň zde zamezuje přehřívání budovy, zadržuje dešťovou vodu nebo ochlazuje okolí. Důležitá je v téhle oblasti i psychologická funkce, neboť zeleň uklidňuje a může se pozitivně projevit i v léčbě fyzických onemocnění.2011alej Svobody 923/80Plzeň 1 - Severní Předměstí323 00ČR49.7629242N, 13.3816786E660 mil. Kč
195Hospodaření s dešťovou vodou54. MŠ Plzeň - DoubravaDalším vhodným příkladem jsou opatření, která na svém pozemku zrealizovali představitelé Doubravské 54. mateřské školky se sportovním zaměřením. Školka má několik přístřešků s okapem a výklopnou klapkou, kterou je možné nastavit tak, že voda vytéká do přistavěného sudu na dešťovou vodu. Zároveň byla jedna část budovy zrekonstruována a dešťová voda zde začla být odváděna do vsakovací šachty, odkud se postupně zasakuje do terénu a zásobuje tak spodní vodu. Nejedná se však o řešení, které lze uplatit všude. Důležité jsou vlastnosti vsakování terénu, hladina spodní vody a také zda se v okolí nenacházejí stavby, které by negativně ovlivnila zvýšená vlhkost půdy.Staniční 72 Plzeň 4-Doubravka312 00ČR49.7530606N, 13.4114069E
196Modrozelená infrastrukturaOD KauflandKromě intenzivní střechy v areálu fakultní nemocnice Plzeň se ve městě nachází i druhý typ střechy a to extenzivní. Nachází na střeše obchodního domu Kafland u Rondelu. Rostou zde sukulentní rostliny a suchomilné traviny. Vrstva substrátu je velmi nízká, bez závlah a nezadržuje velké množství vody, což však nijak nesnižuje její důležitost.Kaufland Plzeň - Roudná, Lochotínská 1108/18 Plzeň301 00ČR49.7527542N, 13.3775950E
197Modrozelená infrastrukturaMŠ LhotaV městském obvodě Lhota se nachází MŠ Lhota. Na střeše objektu je sukcesní zelená střecha. Jedná se o typ střechy, kde roste co chce a jak chce. Jedná se tak o velmi přirozené prostředí s bohatým společenstvem rostlin a hmyzu.Ke Křížku 19Plzeň301 00 ČR49.6917081N, 13.3191478E0,440 mil. Kč
198Hospodaření s dešťovou vodouOA Česká LípaObchodní akademie od roku 2021 hospodaří s dešťovou a šedou vodou. Zadržená voda slouží k zalévání trávníků, kropení dvora a splachování toalet. Liberecký kraj a Agentura regionální rozvoje dostala za projekt zvláštní cenu poroty v soutěži Chytrá města 2021.2021Náměstí Osvobození 422/2Česká lípa470 01ČR50.6862069N, 14.5338622E7 mil. Kč
199Hospodaření s dešťovou vodouRiviéra Rokytka a Pod BertramkouZajímavé projekty, kde není deštová voda využívána jen k zálivce, ale také ke splachování toalet. Areál Pod Bertramkou čítá 45 bytů, areál Rokytka 10 bytů.předpoklad 2023GartalHerdovskáPraha198 00ČR50.0939981N, 14.5367775E
200Hospodaření s dešťovou vodouKrajinný park LítožniceMezi Běchovicemi a Dubčí se nachází příměstská krajina, která prošla výraznou revitalizací. Kromě obnovy přirozeně meandrujícího potoka Říčanky zde vznikl velký Lížnický rybník s extenzivním chovem ryb, rozsáhlými litorálními porosty a tůněmi. Nacházejí se zde stěny pro ledňáčky, písečné duny a zimoviště. Útočiště pro některé živočichy představují odumírající stromy nebo mrtvé dřevo v zátoce. Oblast tak zvládá mnohem lépe hospodařit s dešťovou vodou a reagovat na vyšší průtoky vody. Nachází se zde opatření proti suchu, ale i proti povodním, podpora biodiverzity a podpora rekreačního potenciálu. 2017 - 2020Lesy hl. m. Prahy, Nowastav a.s., Pas Natura s.r.o., Stavby rybníků s.r.o., Aquasys s.r.o.DubečPraha107 00ČR50.0677333N, 14.6113719E54 mil. Kč
201Modrozelená infrastrukturaPlužiny - šetrné zemědělstvíJednolitý lán si představitelé Odboru ochrany přírody Magistrátu hlavního města Prahy rozhodli změnit. Vysázeno zde bylo ovocné stromořadí na menší podlouhlá políčka, kde se začaly střídat plodiny bez užití chemického ošetření nebo hnojiv. Vypěstované plodiny putují do zdejších mateřských, základních nebo středních škol, ale i do dětských domů nebo domů pro seniory. Vysázené dřeviny brání rozpálení povrchu orné půdy, ale také zpomalují proudění větru. Během roku je bez vegetační pokrývky vždy jen část původního pole, což vede ke snížení výparu a zadržení vody v krajině. 2018 - doposudMiloš KrálDolní PočernicePrahaČR50.0857075N, 14.5754961E0,500 mil. Kč
202Modrozelená infrastrukturaQuercus roburStavba představuje první přestavbu funkcionalistické budovy do energeticky aktivního standardu na světě s ohledem na historickou hodnotu budovy. Původní spotřeba energie byla snížena o 95 %. Hlavním cílem bylo zlepšit komfort vnitřního prostředí na úroveň lepší než jsou současné normové požadavky. Projekt zahrnuje jímání deštové vody, ozelenění střech, umístění PV panelů, přirozené i řízené větrání, chlazení interiéru a stabilizace teplot. Spotřeba tepla na vytápění se snížila cca 20x a neprůzvučnost se zvýšila až 12x. Snahou bylo využít maximální původní konstrukce a doplnit je přírodními materiály s malou hodnotou vázané energie. Příprava a průběh projektu trval 7 let z důvodu společenských a legislativných podmínek a také z důvodu odporu sousedů. 2015 - 2017W-komplet s.r.o.U Dubu 831/64Praha 4 - Braník147 00ČR50.0405222N, 14.4218669Enezveřejněno
203Modrozelená infrastrukturaKomunitní zahrada KuchyňkaKomunitní zahrada vznikla v bývalé zahrádkářské kolonii, která byla přibližně 7 let opuštěná a obývaná lidmi bez domova. Zahrada je nyní přírodní památkou a slouží jako biokoridor pro migraci zvířat. Nachází se zde velká spousta vzácných viničních plevelů. Členové komunity se vždy předem dohodnou, co se bude v dané sezóně pěstovat a společně se složí na náklady potřebných k produkci. Členové si zvolili ekologicky šetrný způsob hospodaření, které využitím organických hnojim přispívá k ukládání uhlíku do půdy a vede k omezení fosilních paliv v zemědělství. V projektu se zavlažuje užitkovou vodou , je zde výsadba dřevin a trvalek, oživení a zúrodnění půdy či rozvod pítné vody.2013Madera Pura a dobrovolníciNa Zedníkové 753/3Praha 8-Libeň182 00ČR50.1179808N, 14.4465381E0,5 mil. Kč
204Hospodaření s dešťovou vodouThomayerovy sady v Praza 8 - LibniThomayerovy sady se rokládají na Zámeckém vrchu za Libeňským mostem. Pod vyhlídkou se zde nachází retenční nádrž. K nalezení tu jsou také povrchové otevřené žlábky, mělké zatravněné průlehy a pod některými z nich retenční rýhy vyplněné štěrkem pro zvýšení retenčního objemu. Z rýh je voda regulátorem odváděna do regulační šachty. K nalezení je i opatření proti vzniku eroze, tj. kamenné kaskády. Erozní splachy zachycuje kamenná zídka pod svahem. Cílem bylo odvést co největší množství srážkových vod do přilehlého terénu, kde se voda vsakuje a vypařuje do ovzduší. 2017 - 2018Ing. Martina Forejtová, zpracoatel ododnění a protierozních opatření: JV Projekt VH s.r.o.Praha - Libeň252 41ČR50.1082508N, 14.4678061E
205Hospodaření s dešťovou vodouRodinný dům Kapské městoRodinný dům v Kapském městě je unikátní tím, že zde byla instalována první plně automatická provozní a moniorovací jednotka s čerpadlem, ovládáním a s integrovaným automatickým doplňováním pitné vody. Nádrže zde mohou být nadzemní, neboť je tato oblast mediteránní a nemrzne zde. Prvním sběračem deštové vody je střecha o ploše 350 m2. Voda je poté sváděna do akumulace o objemu 10 000 l. V nádrží je samočistící filtr na deštovou vodu. Automatické zásobování přerozděluje vodu pro toalety, pračku a zahrad. Měsíčně je díky tomuto systému ušetřeno až 50% pitné vody.Kapské městoAfrika33.9289919S, 18.4173958E
206Hospodaření s dešťovou vodouRodinný dům manželů HeelovýchRodiný dům manželů Heelových se nachází v jedné německé vesnici. Pro splachování toalet, praní a zavlažování je využívána voda ze střech. Podobně jako u příkladů z Afriky je zde použito zařízení AS-RAINMASTER Eco. V případě nedostatku dešťové vody, toto zařízení přivede vodu z vodovodního řadu.HeinsbergNěmecko51.0654267N, 6.0984461E
207Hospodaření s dešťovou vodouRodinný dům ChristenovýchDům představuje energeticky úspornou dřevostavbu. Při realizaci byl kladen důraz na výběr ekonomicky a ekologicky šetrných spotřebičů a zařízení. Nachází se zde jednotka AS-RAINMATER Eco a filtr na deštovou vodu AS-PURAIN.Belgie50.5348653N, 4.7412731E
208Hospodaření s dešťovou vodouNurburgringV Nurburgring v roce 2009 vznikl zábavní park nabízející atrakce související s motoristickým sportem. Pod areálem je nainstalována 250 m2 velká betonová nádrž pro sběr dešťové vody na splachování toalet. Vysokou kvalitu vody s maximální účinnost filtrace zajišťuje filtr AS-PURAIN DN400.2009NürburgringNürburgringNěmecko50.3309194N, 6.9406742E
209Modrozelená infrastrukturaMosaic House Desing HotelNa fasádě tohoto domu se nachází mozaika ze třicátých let, která je památkově chráněná, což představovalo problematiku při zateplování objektu. Jedná se však o první český zelený hotel se systémem využívání šedé vody a získávání tepla z odpadních vod či s využitím obnovitelných zdrojů energie. Fasádu se povedlo zateplit zevnitř, aby byla zachována obálka budovy. Stejně hodnotné byly pro majitele původní mozaiková okna, podle jejichž mozaiky vzniklo i logo hotelu. Za účelem zabránění úniku tepla skrz okna byly vytvořeny jejich repliky se 4 skly zvenku. Na jižní straně je navíc využito reflexní sklo, na severní straně je teplo pohlcující sklo. Okna jsou zároveň osazena čidly, která automaticky vypínají topení nebo chlazení. Co se týče vody, její ohřívání je zajištěno rekuperací šedé vody, kdy dojde k předehřátí na 25°C. Dále se ohřívá pomocí přebytkového tepla z technologických zařízení, tím se přidá dalších 10°C. Pomocí solárních panelů se voda nakonec ohřeje až na potřebných 60°C. V případě, že se teplo z panelů nespotřebuje, voda o teplotě až 90°C se akumuluje a následně se míchá se studenou vodou pro večerní odběrovou špičku. V zimě v případě nedostatečného ohřátí se využívá 7 plynových kotlů.2010 a 2020AUBOCK Upgrade 2020 a další dodavatelOdborů 278/4Praha 2 - Nové Město12 000Česká republika50.0774994N, 14.4180125E480
210Hospodaření s dešťovou vodouŠtěrkové záhony
Štěrkové záhony v Praze jsou svým provedením jedna z prvních výsadeb tohoto typu v ČR. Zajímavostí je jejich realizace v blízkosti velmi frekventovaných silnic. Na Hořejším náměstí záhony oddělují rušnou komunikaci a chodník. Stály zde dříve stromy, které byly zachovány a díky zahonům dostaly bohatší podobu. V Jičínské ulici vzniklo 260 m stromořadí o 14 stromech. Výsadba vznikla na místě původního chodníku. Záhony se skládají z vytrvalých rostlin a jejiž životnost se odhaduje na více než 10 let. Rostliny jako např. tužebníky jsou zde takové vysázeny ač se jedná o rostliny, které se rozvíjí několik let, ale představují stabilní kostru. Hlavní kvetoucí patro zde představuje například rozchodník nebo plesnivky. V nejnižším stupni se nachází kakosty nebo mochny. Dynamickou složku doplňují krátkověké vtroušené rostliny - kohoutky nebo len. Nechybí ani cibuloviny a to tulipány nebo šafrány. Díky štírku jsou záhony nenáročné na údržbu, neboť účelně brání vysévání plevele. V zimních měsících se na záhony odklízí sníh, tající voda se postupně dostává do podloží. Největším problémem je vandalismus a neukáznění majitelé psů. Výsadby mají velmi netradiční vzhled než je to u klasických záhonů a mohou někdy působit neudržovaným dojmem.2007
JENA (Jičínská ulice), Zahradní architektura Kurz, s. r. o. (Hořejší nábřeží)Jičínská ulicePraha
130 00
Česká republika50.0799425N, 14.4601808E
2,9
212Hospodaření s dešťovou vodourezidenční areál Koivu Zličín
Rezidenční areál, jehož realizaci uskutečnila firma YIT zde využila komplexní systém odvodu deštové vody pomocí tzv. měkké infrastruktury. Nacházejí se zde prvky akumulace, vsaku, retence a odpařovacích ploch. Zadržená dešťová voda slouží k zavlažování areálu o ploše téměř 30 000 m2.2017
YIT
Křivatcová 505/19, Zličín
Praha
155 21
Česká republika
50.0604861N, 14.2903881E
213Hospodaření s dešťovou vodouareál Suomi HloubětínAreál je dobrým příkladem hospodaření s deštovou vodou v bytové zástavbě. Jedná se o jeden z prvních projektů na území Prahy s tak rozsáhlou likvidací deštové vody. Do kanalizace neodtéká ani kapka. Odtok je zpomalen pomocí retenčních nádrží, vsakovacích rigolů okolo cest s přerušovanými obrubníky, rozlivných vsakovacích luk a za pomoci centrálního jezírka. Zeleň vnitrobloku a vysázené stromy jsou zavlažované pomocí podzemního systému drenáží a samospádem tekoucí vody ze svahu. V areálu se využívá low impact development tj. hydroekologický management. Snahou je zvyšovat biodiverzitu, maximální infiltrace, zpomalovat průtok a šetřit vodu.2016-2023
GEMO a.s., Hinton, a.s.
Granitova
Praha
198 00
Česká republika
50.1085472N, 14.5270206E
15
215Hospodaření s dešťovou vodouPraga Studios
Praga Studios představuje moderní kancelářskou budovu na Praze 8 postavenou na místě bývalé opravny automobilů Praga. Budova získala certifikát LEED Platinum a WELL Gold. Dle kalkulace LEED budova díky úsporným armaturám ušetří až 40% pitné vody. Voda je zde ze střech odváděna do akumulační nádrže o velikosti 100 m3. Zároveň je na střeše k nalezení vertikální zelené stěna, hmyzí hotel nebo včelí úly. Sřecha je z velké části extenzivní. Nájemníci budov zde mohou yužít i komunitní zahradu. K dispozici je zahradnické náčiní a voda na zalévání.2017-2019
Skanska a.s.
Pernerova 697/35Praha 8 - Karlín186 00Česká republika50.0906906N, 14.4513522E
216Hospodaření s dešťovou vodouČelakovské sady
Čelakovské sady byly historicky velmi zdevastované, svoji novou podoby dostaly po rekonstrukci Národního muzea. V pilotním projektu se v oblasti nepočítalo s hospodařením s deštovou vodou, což však autoři krajinářského řešení ne zcela dodrželi. Trávníky zde byly založeny sendvičovým způsobem na vrstvách písku nebo za použití hlinito-písčitém substrátu. Toto provedení umožňuje zadržet velké množství srážkové vody. Trávníky jsou pochozí, ale tato zmíněná úprava zajištuje, že nedochází k devastaci. Částečný vsak deštové vody umožňuje i použití dlažebních kostek na cestách. Stromy jsou zde vysázeny do nadstardantně velkých výsadbových jam se substrátem s velkými póry, které zajištují dostatek vzduchu pro kořeny. Druhým typek realizace jsou prokořenitelné cerifikované buňky. Kovové prstence kolem stromů zajišťují, že nebudou "očůrávány" psy, což jim velmi škodí.2018
GARPEN ZAHRADNICKÁ spol. s.r.o.Praha - Nové městoPraha12 000Česká republika50.0778803N, 14.4301828E

Ze semináře: HOSPODAŘENÍ S DEŠŤOVOU VODOU 15.9.2022

Z konference: POČÍTÁME S VODOU 2018

Stavba vertikální zahrady v Praze - Komořanech

Z konference: POČÍTÁME S VODOU LISTOPAD 2021

Z konference: POČÍTÁME S VODOU 2017

Exkurze za příklady hosp. s dešťovou vodou v Praze

Z konference: POČÍTÁME S VODOU ÚNOR 2021

Z konference: POČÍTÁME S VODOU 2019

Z konference: POČÍTÁME S VODOU 2016

EnglishCzech