• Hlavní strana
  • O projektu
  • Akce
  • Články
    • Legislativa
    • Exkurze, konference, semináře
    • Voda v krajině
    • Domov a zahrada
    • Obce a veřejný prostor
    • Příklady z praxe
    • Člověk a voda
  • Otázky a odpovědi
  • Ke stažení
  • Kontakty
  • Hlavní strana
  • O projektu
  • Akce
  • Články
    • Legislativa
    • Exkurze, konference, semináře
    • Voda v krajině
    • Domov a zahrada
    • Obce a veřejný prostor
    • Příklady z praxe
    • Člověk a voda
  • Otázky a odpovědi
  • Ke stažení
  • Kontakty
Toggle panel Social icons
Archives
Browse:
  • Home
  • FAQs
  • Obce a veřejný prostor

Jaký vliv mají soli na vegetační povrchy?

Ze zahraničí máme funkční průlehy, kde je odváděná voda z komunikací a pokud je vodní režim nastaven tak, aby nedocházelo k trvalému zamokření (průleh se pravidelně vyprazdňuje) a půdní struktura je dobrá, tak travní porost kontaminovanou vodu snáší dobře . Jsme schopni travní porost udržet.… Celý článek >>

Může vzniknout problém s porušením nebo snížením životnosti konstrukce vozovky při zasakování?

Při zasakování dešťových vod samozřejmě může problém s vozovkou nastat, ale nemusí, stejně tak je možné, že bude třeba častější údržba. Na druhou stranu je cenou za toto riziko přínos v podobě ekosystémových služeb stromů. Nástrojem pro město, jak MZI prosadit, je vznik a uplatňování koncepčních dokumentů.

Jak řešit napojení dešťových vod z urbanizovaných zpevněných ploch do menších městských vodotečí?

Řešením by bylo zrušení výjimek ze zpoplatnění a ekonomicky motivovat k jiným řešení.

Jaký má být minimální odstup opatření MZI (např. průlehů) od budov, při navrhování vzniká rozpor s technickou normou vsakování, která udává minimální odstup a při standardní šířce ulice například v historické části města.

Hlavním smyslem propustného chodníku i například průlehu je předčištění a následné odvedení vody buď do retenčního nebo vsakovacího prostoru. Kromě toho by domy měly být opatřeny hydroizolací. Předejít situaci podmáčeného domu a sklepů by měla zajisti dokumentace – především hydrogeologické průzkumy a simulace pohybu vody… Celý článek >>

Jaké množství vody potřebuje strom ke správnému vývoji a funkci? Jsou někde přístupné výpočty na transpiraci?

Záleží na velikosti transpirační plochy, velikosti koruny, klimatických podmínkách a dalších. Podstatnější ale je, jak velký kořenový prostor strom potřebuje, aby při srážce poskytl také vodohospodářskou službu a využil vodu ke své závlaze. Dostupné práce na efektivitu a velikost prokořenitelného prostoru jsou například od Nina… Celý článek >>

Kdo bude spravovat realizované opatření MZI? Existuje dotační podpora na provoz opatření?

Projektant by měl v rámci projednání upozornit na úskalí a na provozní požadavky konkrétního opatření. S dotacemi na provoz se nepočítá. Provozní náklady by mělo hradit město/obce či vlastník.

Řeší některé certifikace hospodaření s dešťovou vodou?

Certifikace LEED, BREEAM i SBTool řeší hospodaření s dešťovou vodou, většinou v rámci kategorie týkající se pozemku nebo ekologie (např. u LEED v rámci kategorie Sustainable Sites je kredit Rainwater management: https://www.usgbc.org/credits/new-construction-core-and-shell-schools-new-construction-retail-new-construction-data-cent-3?return=/credits/New%20Construction/v4.1 )

Kdo je v našich podmínkách „kvalifikovaný ekolog“? Jak jej definovat – vzděláním, referencemi? Jak postupovat např. u arboristy, krajinného architekta?

Zde je odkaz na definici “suitably qualified ecologist” dle certifikace BREEAM : požaduje vysokoškolský titul a zkušenosti v oboru. https://www.breeam.com/BREEAM2011SchemeDocument/Content/11_landuse/le02.htm

Jaké modely jsou používány v Německu pro výpočet budoucího teplotího vlivu plánované zeleně (MZI).

Björn Büter bueter(at)geo-net.de ASMUS_green (Ausbreitungs- und Strömungs-Modell für Urbane Strukturen und Begrünung / model šíření a proudění pro městské stavby a zeleň) Jana Caase caase(at)geo-net.de https://www.hcu-hamburg.de/research/forschungsgruppen/reap/reap-projekte/bluegreenstreets/

Jak je přistupováno k modrozeleným řešením v Německu? Je v Německu MZI součást legislativy?

Německá legislativa právě prochází změnou a má za cíl definovat nové standardy. Financována je z ministerstva pro výzkum. Zatím modrozelená řešíní realizují jednotlivá města.

Je možné použít vyčištěnou šedou vodu na zálivku zeleně? Je už někde v ČR realizována takováto stavba?

Pro zálivku šedou vodou zatím nemá česká legislativa pravidla a jen pomalu se do ní dostává. Proto je zatím realizováno několik projektů, kde se se ŠV splachuje.

Je možné použít štěrkový trávník jako alternativu k mlatové cestě? Jaká jsou omezení?

Použití štěrkového trávníku má svá omezení – nehodí se pro dlouhodobé parkování vozidel nebo pro frekventované komunikace, rovněž vyžadují údržbu. Naopak oproti mlatové cestě dobře zasakují, nezanáší se a mají výhodu zeleně.

Jaký je finanční náklad realizace štěrkového trávníku za m2?

Rozpětí je cca 700 – 1400 Kč/m2, záleží na mocnosti vrstev, dostupnosti materiálu a ceny práce.

Jsou nějaká omezení při tvorbě dešťových zahrad na málo propustném podloží (jíl)?

Na jílovitých půdách je důležitá možnost regulace průtoku. Je možné použít štěrbinové jezy a otvory pro řízení průtoku, které umožňují nastavit hodnotu průtoku až na 0,1 l/s. Poslední regulační prvek je umístěn ještě před napojením na kanalizaci.

Jak se řeší dělení mezi dešťovými zahradami a komunikací?

Vzhledem k tomu, že dešťové zahrady akumulují jen mělkou vrstvu vody, nejsou třeba žádná dodatečná opatření.

Jak vyřešit propustný povrch při požadavku na homegení povrch například pro chladnější oblasti?

Propustný asfalt funguje dobře i v chladnějším klimatu. Důležitý je dostateční prostor na zasakování v podkladové vrstvě. Jako propustný homogenní povrch je také možné použít kamenivo spojené pryskyřicí na podkladu hrubého štěrku.

Jak přesně funguje propustná dlažba?

Pro správné vsakovací podmínky u propustné dlažby je důležitý podklad a široké spáry (cca 6 mm). Podklad tvoří cca 50 mm štěrku pod betonovými kostkami a další podkladová vrstva z hrubého štěrku (cca 4-20 mm).

Jak je náročná údržba dešťových zahrad během roku a několika let?

Dešťová zahrada by měla být navržena s ohledem na údržbu. Obecně u lučních druhů je potřeba vegetaci posekat 1-2x za rok, odstraňovat případné nánosy bahna, konstrolovat zařízení nátoku a odtoku společně s regulačními prvky.

Je nutné navrhovat bezpečností přepady u dešťové zahrady?

Ano, to je velice důležité. Navržené přepady většinou kopírují trasu řízených toků do dalších částí systému.

Je možné financovat přeložky sítí či zřizování kolektrorů v rámci celkové rekonstrukce ulic a náměstí, pro získání vhodných stanovištních podmínek pro vegetaci?

Financování v rámci OPŽP je procentuální k celkové investici dle jednotlivých programů.

Je možné získat dotační podporu na vypracování studie/projektovou přípravu komplexních rekonstrukcí ulic?

Samostatné studie zatím podporované nejsou, ale počítá se s nimi v rámci připravovaného programu OPŽP 2021+

Jak je možné vyčistit srážkové vody ze silnic od solí a dalšího znečištění? Například pokud je komunikace v blízkosti chráněného území.

Možnosti jak odstranit znečištění tohoto typu jsou v podstatě dvě. Jednou je přečištění pomocí membránové filtrace nebo iontoměničů, ale toto řešení je finančně náročné. Druhou možností je použít jinou vhodnou alternativu zimní údržby. Vliv solí na vegetaci se nyní sleduje a vedou se o něm… Celý článek >>

Lze odsolit srážkovou vodu (v zimních měsících při údržbě komunikací) při užívání k zálivce veřejné zeleně?

V současné době není znám žádný systém, který by se používal k odsolení dešťových vod z komunikací. Neřeší se to ani na vesnicích a ani u dálnic. Problém je v tom, že neexistuje účinné zařízení, které by dokázalo zbavit vody chloridu. Existují zařízení membránové filtry,… Celý článek >>

Kdo povoluje a jak probíhá stavba jímky na srážkovou vodu určenou pro zálivku veřejné zeleně? A je nutné mít vodoměr?

Je třeba mít zpracovanou projektovou dokumentaci, kterou předložíte stavebnímu úřadu (stavební povolení / ohlášení). To vám povolí stavbu. Určitě se podívejte na běžící projekty, které Vám mohou velkou část nákladu zaplatit. Pokud budete zadrženou vodu využívat pouze na zálivku tak si nemyslím, že byste měli… Celý článek >>

Podle jakého zákona je povinnost hospodaření s dešťovou vodou definována pro stavebníky?

Podmínka nakládání s dešťovou vodou vyplývá z níže uvedených předpisů. Pokusíme se uvést, jak tyto předpisy na sebe navazují: Stavební zákon č. 183/2006 Sb., v platném znění (stavební zákon): Podle § 110 odst. 5 stavebního zákona obsahové náležitosti žádosti o stavební povolení a rozsah a… Celý článek >>

Jak je to s poplatky za využívání dešťové vody, pokud ji v domácnosti použiji třeba na splachování WC či praní prádla.

Podle § 20 odst. 6 zák. č. 274/2001 Sb. o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu se povinnost platit za odvádění srážkových vod nevztahuje na plochy dálnic, silnic, místních komunikací a účelových komunikací veřejně přístupných, vlastníky drah celostátních a drah regionálních včetně pevných zařízení potřebných… Celý článek >>

U každého nového domu je potřeba řešit tzv. dešťové hospodářství. Co to obecně představuje?

Základním principem hospodaření s dešťovou vodou je to, aby voda, která naprší a nasněží, zůstala tam, kde spadne. Bylo by totiž vyloženě špatně, kdyby se voda ze střechy domu svedla okapy do splaškové kanalizace. Tento princip by se měl odrazit i na získání stavebního povolení.… Celý článek >>

Jaký je princip decentralizovaného systému?

Principem decentralizovaného systému odvodnění je snaha o zadržení dešťové vody v místě spadu,  tedy zasakování nebo využívání dešťové vody na pozemku, nikoli její odvedení pryč.

Jaká je současná situace hospodaření s dešťovou vodou v ČR?

Urbanizace vedla a vede ke změně odtokových podmínek srážkové vody. V rámci urbanizovaných celků stále dochází ke zvyšování množství zpevněných ploch, což vede ke zvýšení objemu a rychlosti odtoku srážkové vody do jednotné kanalizační sítě. Stále méně vody má možnost se přirozeně vsakovat a odpařovat, což na jedné… Celý článek >>

Hledat na webu

mapa PSV
kalkulačka PSV

Rubriky

  • Člověk a voda (120)
  • Domov a zahrada (75)
  • Doporučujeme (32)
  • Exkurze, konference, semináře (106)
  • HP (6)
  • Legislativa (22)
  • Obce a veřejný prostor (114)
  • Příklady z praxe (115)
  • Voda v krajině (80)

Štítky

decentralizované odvodnění dešťová voda dešťová zahrada domov a zahrada doporučujeme dům a byt filtrace vody inspirace z ČR jezírka a rost­liny kanalizace konference les modro-zelená infrastruktura modrozelená infrastruktura město nejčastější otázky nádrž odpadní vody pitná voda povodně povodňová ochrana praní dešťovou vodou praxe publikace recyklace vody retence revitalizace rostliny seminář splachování spotřeba vody sucho ubývání vody vegetační střecha vertikální zahrada voda v krajině vodní cyklus vodní plocha vodní tok zahrada zasakování ze zahraničí změna klimatu znečištění životní prostředí

O projektu

Webové stránky Počítáme s vodou jsou věnované přírodě blízkému hospodaření s dešťovou vodou. Další informace

01/71 ZO ČSOP Koniklec
Vlkova 2725/34, 130 00, Praha 3
Telefon: +420 222 948 758
e-mail: info@ekocentrumkoniklec.cz

NOSITEL


Logo: Koniklec

PARTNEŘI


CZWA Adapterra Awards Nadace Partnerství DO PARKU TREEWALKER Společnost pro zahradní a krajinářskou tvorbu, z.s. JV PROJEKT VH s.r.o.

PODPORA


Logo SFŽP
Tento projekt je financován Státním fondem životního prostředí České republiky na základě rozhodnutí ministra životního prostředí
Logo: Hlavní město Praha

Projekt je podpořen Hlavním městem Prahou

Logo: Ministerstvo životního prostředí
Projekt je podpořen Ministerstvem životního prostředí, projekt nemusí vyjadřovat stanoviska MŽP

©2023 Počítáme s vodou

EnglishCzech