Při zasakování dešťových vod samozřejmě může problém s vozovkou nastat, ale nemusí, stejně tak je možné, že bude třeba častější údržba. Na druhou stranu je cenou za toto riziko přínos v podobě ekosystémových služeb stromů. Nástrojem pro město, jak MZI prosadit, je vznik a uplatňování koncepčních dokumentů.
Řešením by bylo zrušení výjimek ze zpoplatnění a ekonomicky motivovat k jiným řešení.
Hlavním smyslem propustného chodníku i například průlehu je předčištění a následné odvedení vody buď do retenčního nebo vsakovacího prostoru. Kromě toho by domy měly být opatřeny hydroizolací. Předejít situaci podmáčeného domu a sklepů by měla zajisti dokumentace – především hydrogeologické průzkumy a simulace pohybu vody… Celý článek >>
Záleží na velikosti transpirační plochy, velikosti koruny, klimatických podmínkách a dalších. Podstatnější ale je, jak velký kořenový prostor strom potřebuje, aby při srážce poskytl také vodohospodářskou službu a využil vodu ke své závlaze. Dostupné práce na efektivitu a velikost prokořenitelného prostoru jsou například od Nina… Celý článek >>
Projektant by měl v rámci projednání upozornit na úskalí a na provozní požadavky konkrétního opatření. S dotacemi na provoz se nepočítá. Provozní náklady by mělo hradit město/obce či vlastník.
Certifikace LEED, BREEAM i SBTool řeší hospodaření s dešťovou vodou, většinou v rámci kategorie týkající se pozemku nebo ekologie (např. u LEED v rámci kategorie Sustainable Sites je kredit Rainwater management: https://www.usgbc.org/credits/new-construction-core-and-shell-schools-new-construction-retail-new-construction-data-cent-3?return=/credits/New%20Construction/v4.1 )
Zde je odkaz na definici “suitably qualified ecologist” dle certifikace BREEAM : požaduje vysokoškolský titul a zkušenosti v oboru. https://www.breeam.com/BREEAM2011SchemeDocument/Content/11_landuse/le02.htm
Björn Büter bueter(at)geo-net.de ASMUS_green (Ausbreitungs- und Strömungs-Modell für Urbane Strukturen und Begrünung / model šíření a proudění pro městské stavby a zeleň) Jana Caase caase(at)geo-net.de https://www.hcu-hamburg.de/research/forschungsgruppen/reap/reap-projekte/bluegreenstreets/
Německá legislativa právě prochází změnou a má za cíl definovat nové standardy. Financována je z ministerstva pro výzkum. Zatím modrozelená řešíní realizují jednotlivá města.
Pro zálivku šedou vodou zatím nemá česká legislativa pravidla a jen pomalu se do ní dostává. Proto je zatím realizováno několik projektů, kde se se ŠV splachuje.
Použití štěrkového trávníku má svá omezení – nehodí se pro dlouhodobé parkování vozidel nebo pro frekventované komunikace, rovněž vyžadují údržbu. Naopak oproti mlatové cestě dobře zasakují, nezanáší se a mají výhodu zeleně.
Rozpětí je cca 700 – 1400 Kč/m2, záleží na mocnosti vrstev, dostupnosti materiálu a ceny práce.
Na jílovitých půdách je důležitá možnost regulace průtoku. Je možné použít štěrbinové jezy a otvory pro řízení průtoku, které umožňují nastavit hodnotu průtoku až na 0,1 l/s. Poslední regulační prvek je umístěn ještě před napojením na kanalizaci.
Vzhledem k tomu, že dešťové zahrady akumulují jen mělkou vrstvu vody, nejsou třeba žádná dodatečná opatření.
Propustný asfalt funguje dobře i v chladnějším klimatu. Důležitý je dostateční prostor na zasakování v podkladové vrstvě. Jako propustný homogenní povrch je také možné použít kamenivo spojené pryskyřicí na podkladu hrubého štěrku.
Pro správné vsakovací podmínky u propustné dlažby je důležitý podklad a široké spáry (cca 6 mm). Podklad tvoří cca 50 mm štěrku pod betonovými kostkami a další podkladová vrstva z hrubého štěrku (cca 4-20 mm).
Dešťová zahrada by měla být navržena s ohledem na údržbu. Obecně u lučních druhů je potřeba vegetaci posekat 1-2x za rok, odstraňovat případné nánosy bahna, konstrolovat zařízení nátoku a odtoku společně s regulačními prvky.
Ano, to je velice důležité. Navržené přepady většinou kopírují trasu řízených toků do dalších částí systému.
Financování v rámci OPŽP je procentuální k celkové investici dle jednotlivých programů.
Samostatné studie zatím podporované nejsou, ale počítá se s nimi v rámci připravovaného programu OPŽP 2021+
Možnosti jak odstranit znečištění tohoto typu jsou v podstatě dvě. Jednou je přečištění pomocí membránové filtrace nebo iontoměničů, ale toto řešení je finančně náročné. Druhou možností je použít jinou vhodnou alternativu zimní údržby. Vliv solí na vegetaci se nyní sleduje a vedou se o něm… Celý článek >>
V současné době není znám žádný systém, který by se používal k odsolení dešťových vod z komunikací. Neřeší se to ani na vesnicích a ani u dálnic. Problém je v tom, že neexistuje účinné zařízení, které by dokázalo zbavit vody chloridu. Existují zařízení membránové filtry,… Celý článek >>
Je třeba mít zpracovanou projektovou dokumentaci, kterou předložíte stavebnímu úřadu (stavební povolení / ohlášení). To vám povolí stavbu. Určitě se podívejte na běžící projekty, které Vám mohou velkou část nákladu zaplatit. Pokud budete zadrženou vodu využívat pouze na zálivku tak si nemyslím, že byste měli… Celý článek >>
Podmínka nakládání s dešťovou vodou vyplývá z níže uvedených předpisů. Pokusíme se uvést, jak tyto předpisy na sebe navazují: Stavební zákon č. 183/2006 Sb., v platném znění (stavební zákon): Podle § 110 odst. 5 stavebního zákona obsahové náležitosti žádosti o stavební povolení a rozsah a… Celý článek >>
Podle § 20 odst. 6 zák. č. 274/2001 Sb. o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu se povinnost platit za odvádění srážkových vod nevztahuje na plochy dálnic, silnic, místních komunikací a účelových komunikací veřejně přístupných, vlastníky drah celostátních a drah regionálních včetně pevných zařízení potřebných… Celý článek >>
Základním principem hospodaření s dešťovou vodou je to, aby voda, která naprší a nasněží, zůstala tam, kde spadne. Bylo by totiž vyloženě špatně, kdyby se voda ze střechy domu svedla okapy do splaškové kanalizace. Tento princip by se měl odrazit i na získání stavebního povolení.… Celý článek >>
Principem decentralizovaného systému odvodnění je snaha o zadržení dešťové vody v místě spadu, tedy zasakování nebo využívání dešťové vody na pozemku, nikoli její odvedení pryč.
Urbanizace vedla a vede ke změně odtokových podmínek srážkové vody. V rámci urbanizovaných celků stále dochází ke zvyšování množství zpevněných ploch, což vede ke zvýšení objemu a rychlosti odtoku srážkové vody do jednotné kanalizační sítě. Stále méně vody má možnost se přirozeně vsakovat a odpařovat, což na jedné… Celý článek >>
