Začlenění systémů hospodaření s dešťovou vodou do Generelů kanalizace

Generel kanalizace je základním nástrojem pro plánování investic do kanalizačního systému. Klíčovými informacemi je zjištění kritických míst funkce kanalizace ať už hydraulického přetížení nebo vlivu na vodní toky.

Další významnou úlohou je definování koncepce rozvoje kanalizace ve střednědobém horizontu. Ta zahrnuje rekonstrukce nebo úpravy na síti a možnosti připojení nových ploch, (stanovení podmínek pro jejich připojení) resp. odpojování nepropustných zpevněných ploch od jednotné kanalizace.

Hospodaření s dešťovou vodou (HDV) je základním prvkem pří návrhu výhledového stavu Generelu kanalizace, a to jak v rámci opatření, tak v rámci řešení podmínek připojení nových ploch.

Potenciální přínosy zavedení Hospodaření s dešťovou vodou je možno hledat především v zmírnění přetížení stokové sítě, zmenšení látkového a hydraulického zatížení toků a snížení četnosti extrémních jevů.

V rámci aplikace systémů HDV lze rozlišovat dvě situace, a to aplikace HDV v stávající zástavbě a v nové zástavbě.

Ve stávající zástavbě je cílem generelu zejména stanovit potenciál HDV v povodí a identifikovat prioritní lokality pro zavedení HDV z hlediska redukce přepadů na OK a redukci hydraulického přetížení kanalizace. HDV je pak realizováno postupně při změně využití stavby či změně stavby. Důležitým následným krokem je začlenit vyplývající závěry z generelů kanalizace do stanovisek k předkládaným žádostem o napojení srážkových vod do kanalizace.

Pro výhledovou zástavbu je výstupem generelu stanovení podmínek odvodnění, která díky legislativní úpravě musí respektovat zásady HDV. Technicky se jedná zejména o identifikace recipientu pro dešťové vody, určení regulace odtoku z ploch napojených na kanalizace (typicky 3 l/s.ha).

Generel kanalizace v rámci stanovení koncepce odvodnění navrhuje opatření v přetížených úsecích, rekonstrukce stávající sítě, resp. navrhuje regulace odtoku a retence na síti.

V oblasti hospodaření s dešťovou vodu je nutno stanovit orientační podmínky pro zasakování dešťových vod, vliv celkového dosažitelného potenciálu HDV na chování kanalizace a vytipování lokalit pro opatření HDV (např. při řetězení opatření) resp. odpojení dešťových vod z jednotné kanalizace. Pokud dochází k souběhu zpracování generelu kanalizace a investičních akcí pak je snahou doplnění HDV do rozpracovaných investičních akcí, pokud nejsou již zapracovány.

Příklady aplikace systémů hospodaření s dešťovou vodou:

Řešení problematických oddělovacích komor Generel kanalizace Cheb (koncepční úloha a realizace opatření)

V rámci Generelu kanalizace města Cheb bylo vyhodnoceno všech 15 odlehčovacích komor (z pohledu poměru ředění a počtu přepadů) 3 komory byly vyhodnoceny jako problematické. Jednou z nich je OK2A (umístěné v ulice Cechovní/Kamenná). Tato komora splňuje zákonem předepsaný parametr – poměr ředění, ale dochází na ni k vysokému počtu přepadů směsi splaškových a dešťových vod, s tím souvisí velký objem odlehčených OV do recipientu cca 13 000 m³ za rok. Na této odlehčovací komoře byla dle výpočtu provedena úprava přepadové hrany.

Povodí odlehčovací komory OK2A představuje stabilizované území, kde není plánováno mnoho rozvojových ploch. Podmínky pro odvodnění rozvojových ploch dle ÚP byly navrženy s aplikací HDV tak, aby nedošlo ke zhoršení současného stavu. Jako standardní možnosti pro řešení do budoucna se nabízelo:

1. a) vybudování oddílné kanalizace nebo
2. b) rekonstrukce kanalizace na větší profil, kdy by došlo k výraznému zásahu do stávající kanalizace.

Obě tyto varianty jsou investičně náročné a dojde i k nezanedbatelnému ovlivnění chodu města po dobu stavebních úprav.

Proto byla upřednostněna varianta redukce nátoku dešťových vod do jednotné kanalizace ve formě odpojení nepropustných ploch – zavedení HDV, a využívání dešťové vody pro další účely v místě.  V rámci přípravných prací došlo vytipování míst, která mají reálný potenciál pro odpojení dešťových vod. Tyto plochy představují přibližně 10 % současně připojených ploch na kanalizaci v lokalitě.

V současné době je vybudována dešťová kanalizace v ulici Židovská, která je sice zpět přepojena do jednotné, ale počítá se s jejím pokračováním v ulici Kamenná s vyústěním v blízkosti Amerického mostu do Ohře s předřazenou retencí a řízeným odtokem. Ve výhledu je dále počítáno s rozšiřováním dešťové kanalizace na náměstí Krále Jiřího z Poděbrad.

Vrátíme-li se ještě zpět k odlehčovacím komorám, pak mimo nutné úpravy přepadových hran, byly ještě provedeny po dohodě s vodoprávním úřadem další opatření, která by omezila vnos nečistot do řeky Ohře. Kde to bylo technicky možné, byly instalovány automaticky stírané česle GIWA(obr.1) doplněné také o sklopné česle. U menších odlehčovacích komor s malým výškovým převýšením byly instalovány norné stěny.

Obr.1. Opatření realizovaná na odlehčovací komoře OK2A (zdroj: Chevak)

Rozšíření parkovacích ploch na sídlišti Skalka (realizovaný projekt)

Rozšíření parkovacích míst bylo požadované obyvateli sídliště. Jednalo se o 112 parkovacích míst, což představuje úpravu (zpevnění) relativně velké plochy. Jednotná kanalizace odvádějící vodu z lokality měla již za současné situace kapacitní problémy a vyžadovala nutnost eliminace max. průtoků

V rámci řešení požadavku byla provedena úprava projektové dokumentace, která umožnila realizovat parkoviště a minimalizovat jeho vliv na stávající odtokové poměry.

Řešení představovalo vybudování retenční nádrže v ulici Přátelství (betonová nádrž o objemu 58 m³ s regulovaným odtokem 3 l/s do jednotné kanalizace a bezpečnostním přepadem) s předčištěním dešťové vody v odlučovači lehkých kapalin (do průtoku 50 l/s). Nádrž zmenšuje objem přepadlých vod na OK1A a redukuje vytížení stoky. Parkoviště bylo realizováno a uvedeno do provozu před cca 6 lety, jeho provoz je doposud bez problémů.

Požadavek obyvatel na rozšiřování parkovacích míst na Sídlišti Skalka byl i v dalších částech sídliště. Proto bylo potřeba hledat možnost, jak stávající jednotnou kanalizaci nepřetěžovat, respektive neodlehčovat větší množství odpadních vod na odlehčovacích komorách při dešťových událostech. K částečnému uvolnění kapacity jednotné kanalizace přispělo vybudování dešťové kanalizace v ulici Lesní v předchozích letech. Dešťové vody jsou z uličních vpustí a štěrbinových žlabů odváděny do přehradní nádrže Skalka.

Obr. 2. Schéma odvodnění parkoviště s retenční nádrží (zdroj: Chevak)

Napájení Labutího jezírka (připravovaný projekt)

Labutí jezírko je vodní prvek v lesoparku v blízkosti Slatinného potoka ve Františkových Lázních. Nutno podotknout, že ve Františkových Lázních platí speciální podmínky pro řešení srážkových vod. Díky ochrannému pásmu lázeňských vod je zasakování prakticky nemožné, řešení HDV je tedy nutné prostřednictvím regulace či výparu.

Labutí jezírko je doposud napájeno pouze čerpáním vody z Slatinného potoka (čerpání vody zpoplatněno). Dlouhodobě dochází k snižování hladiny jezírka i s ohledem na možnosti čerpání v suchých obdobích. Požadavek je zajistit přítok povrchových vod do jezírka tak, aby docházelo k nadlepšení jeho vodní bilance.

Nedaleko jezírka vede jednotná stoková síť, která je přetížena dešťovými vodami. Nabízí se tedy oboustranně výhodné řešení ve formě odpojení dešťových vod od jednotné kanalizace a jejich využití pro doplňování vody do Labutího jezírka, případně jako akumulace pro zalévání parků ve městě.

Jako řešení je uvažováno vybudování nové dešťové kanalizace v ulici Anglická s přepadem do Slatinného potoka. Tato dešťová kanalizace by odvodňovala plochy (navržena od ulice Májová po ulici Zelenou, profil DN 500 v ulici Anglická). Odváděné vody by byly přednostně akumulovány v retenční nádrži k dalšímu uvažovanému využití a přepadající vody by odtékaly do Slatinného potoka.  Uvažuje se tedy s vybudováním rozdělovacího objektu s regulační funkcí zabezpečující nátok do Labutího jezírka při dešťových událostech včetně vybudování lapáku splavenin a průtočného odlučovače ropných látek pro zamezení znečištění jezírka povrchovým odtokem z komunikací.

Obr. 3. Labutí jezírko ve Františkových Lázních (zdroj: Chevak)

Závěry a budoucí aktivity

Je nutné dlouhodobě koncepčně přistupovat k řešení srážkových vod. V současné době je již několik realizovaných akcí, kdy aplikace HDV pomohla řešit problémy na kanalizační síti.

Další důležité aktivity v oblasti hospodaření s dešťovými vodami v zastavěném území jsou zejména: Aktivní prosazování aplikace HDV a modrozelené infrastruktury (MZI) v rámci měst. A to jak formou do aktualizací generelů kanalizace, do kterých budou začleněny principy HDV. Důležitou součástí je také stanovení standardů prvků HDV.

Další prioritou je odpojování dešťové vody od jednotné kanalizace. V případě málo kapacitního recipientu v rozvojových plochách doplňovat řešení HDV o centrální retenční nádrže, jejichž umístění podpořit ve formě územní rezervy.

O společnosti CHEVAK Cheb,a.s.

Společnost byla založena v roce 1994 na základě privatizačního projektu, je vlastníkem i provozovatel vodohospodářské infrastruktury. Působnost společnosti je v okrese Cheb, zajišťuje provoz vodovodu a kanalizace ve 40 městech a obcích (přibližně 85 000 obyvatel). Má více než 15 200 smluvních odběratelů a 154 zaměstnanců (2020). Obrat společnosti činní přibližně 400 mil. Kč

Společnost CHEVAK dlouhodobě využívá moderních technologií pro posouzení stávajícího stavu a plánování rozvoje kanalizací. Zpracování a aktualizace Generelů kanalizace postupně probíhá již od roku 2005. Zpracována jsou velká města jako Cheb, Františkovy Lázně, Mariánské Lázně, Aš a Lázně Kynžvart, u dalších lokalit jsou generely kanalizací rozpracované anebo v dalších letech plánované

Společnost CHEVAK se aktivně podílí na vodohospodářské části ÚP jednotlivých lokalit, kde působí. Stanovuje limity odtoku a podmínky napojení do jednotné kanalizace. Vyjadřuje se formou stanovisek k výstavbě oddílné kanalizace v nových lokalitách a odpojování dešťových vod od jednotné kanalizace dle závěrů z generelů kanalizací

V rámci těchto činností a je nutná komunikace a spolupráce s jednotlivými městy při řešení odvodnění, na základě zkušeností je možno konstatovat, že tato spolupráce je na velmi dobré úrovni.

Autoři: Jan Adámek a Milan Míka (CHEVAK Cheb, a.s.), Milan Suchánek, Markéta Součková a David Hrabák ( DHI a.s.)

Článek vznikl díky projektu Počítáme s vodou www.pocitamesvodou.cz