Svépravický potok – revitalizace v Horních Počernicích v Praze. Zdroj | Magistrát hlavního města Prahy
Meteorologové na následující měsíce předpovídají extrémní sucho. Praha se na něj snaží připravit. V ulicích Prahy bude zeleň zavlažována průsakovou vodou z kolektorů, mnoho městských parků, vodních ploch a toků projde revitalizací, a po celé metropoli dojde k výsadbě desítek tisíc nových stromů. Veškerá opatření jsou namířená směrem k odpovědnějšímu hospodaření s dešťovou vodou.
„Dáváme do pořádku přírodní procesy, které člověk v minulosti svou činností naboural,“ okomentoval opatření pražského magistrátu náměstek primátora Petr Hlubuček.
Výsadba stromů bude intenzivnější
Boj se suchem spadá ve větším měřítku do oblasti odpovědného využívání zdrojů takzvané zelené a modré infrastruktury. Tou jsou plochy městské zeleně a vodní zdroje, které vyvářejí kromě přínosů pro člověka i přirozené ekosystémy pro živočichy i rostliny.Ozeleňování je možností, jak snížit nebezpečí vysychání, hraje ale významnou roli i ve zvládání záplav a celkově přispívá ke zdravějšímu životnímu prostředí.Příkladem mohou být zelené střechy, tedy střešní zahrady, díky kterým lze zachytit dešťovou vodu, či výsadba nových stromořadí a alejí v bezprostřední blízkosti budov.„I přes mimořádnou situaci pokračujeme letos ve výsadbě nových stromů. Loni jsme vysadili téměř 360 000 sazenic lesních dřevin, z toho téměř 200 000 kusů bylo právě na nových plochách,“ shrnuje úsilí města Petr Hlubuček. V samotném městě i přilehlých oblastech tak dochází k nahrazování rozlehlých polí novými lesy. Ve stejném rozsahu jsou odstraňovány nemocné stromy napadené kůrovcem.
Nový les Na Musile
Zcela nový pražský les byl v roce 2020 založen v oblasti Na Musile. Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora Zdroj | Magistrát hlavního města Prahy
Zcela nový pražský les byl v roce 2020 založen v oblasti Na Musile. Výsadba zde byla zvolena co nejpestřejší, druhově různorodá. Převládají listnaté stromy, které jsou pro lokalitu typické: dub zimní, lípa a habr. Mozaiku doplňují sazenice javoru mléče, javoru babyka a třešní. Zastoupení zde mají i jehličnany – modříny, borovice a douglasky.„Tato jarní výsadba v lese Na Musile je jen začátek rozsáhlejšího projektu. Hned na podzim budou v této lokalitě vysazeny další více jak tři hektary lesa. Tento projekt bude dokončen v roce 2021 a výsledkem bude vznik přibližně třinácti hektarů mozaiky luk, lesních porostů, cest i mokřadů a tůní,“ popisuje plány magistrátu Hlubuček.Les Na Musile tak zapadá do rozsáhlejší politiky, která mimo jiné počítá s urychleným znovuzalesněním pasek, vzniklých v důsledku negativního působení kůrovce.
Sbírání dešťové vody
S tím souvisí i zavádění mechanismů pro schraňování dešťové vody. Pražská podzemní infrastruktura operuje na bázi kolektorové sítě, tedy vzájemně propojených sběrných míst zachycujících odtékající dešťovou vodu.Revitalizační projekty v městských objektech tak sledují možnost jejich napojení na tento závlahový systém. Bylo tomu tak v případě parku v okolí Petřínské rozhledny. Výměna asfaltových povrchů za historickou dlažbu umožňuje vodě odtékat do podzemních zásobáren, jejichž instalace vyšla městský rozpočet na 30 milionů korun. Podobně Praha postupovala i ve Stromovce.
Nové vodní plochy
Okolí rybníka Martiňák mezi Černým Mostem a Dolními Počernicemi se už několik let postupně mění. Vznikl zde park U Čeňku, byla vytvořena malá políčka s výsadbami ovocných stromů, koryto Svépravického potoka prošlo revitalizací. Vznikl zde také nový ostrov a v jeho okolí několik dalších vodních ploch – čtyři velké a tři menších rozměrů, přičemž všech sedm dohromady zabírá plochu 3 300 m2.
Rybník Martiňák u Dolních Počernic. Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora Zdroj | Magistrát hlavního města Prahy
Pražské rybníkářství se chlubí také rybníky Aloisov a Čimický – podařilo se je znovu zavodnit tím, že se napojily na dodatečné zdroje vody.Mnohem častější jsou ale revitalizace na místech, kde již bohužel nelze původní rezervoáry zachránit. Tak se stalo například v případě rybníku Ve Hvězdě, nádrže Pod Lesem, Středního rybníku v Chabrech nebo Polifkova rybníku.Na svém kontě má městská administrativa založení 7 zbrusu nových rybníků a vodních ploch, včetně rybníků Zahrádky, Terezka, Kotlářka či dvou v holešovické Stromovce.Celkově dal Magistrát hl. m. Prahy v roce 2019 do podpory konkrétních opatření, přímo navázaných na Strategii adaptace hlavního města Prahy na změnu klimatu, více než 60 milionů Kč.Podpořena byla revitalizace Rokytky v úseku Hloubětín – Vysočany, výstavba rybníku Terezka v Liboci, revitalizován byl Litovicko – Šárecký potok, vytvořena nová vodní plocha Lipiny v Modřanech, obnovena parková část kolem Petřínské rozhledny, investováno bylo do adaptačních opatření při výstavbě obytného souboru Nová Řepora.Dalších zhruba 10 mil. Kč bylo investováno do vytvoření dokumentu Standardizace hospodaření s dešťovou vodou (tento projekt stále probíhá), do studie navrhující adaptační opatření na zastávkách MHD a návrhu dalších zelených tramvajových pásů, do analýzy dešťových usazovacích nádrží a analýzy možnosti obnovy a výsadby nových stromořadí (probíhající projekt).
Převzato z : Ekolist.cz, 6.5.2020
