Stát chystá dotaci na sběr dešťové vody. Jde o reakci na sucho v Česku

„Bohu­žel, z evrop­ských peněz to finan­co­vat nepů­jde,“ potvr­dil LN ministr Brabec.

Resort život­ního prostředí proto zatím hledá zdroj, z něhož by případný nákup sudů na sráž­ko­vou vodu hradilo. Výhle­dově může jít o součást nového programu Modrá úspo­rám, který se má rozběh­nout letos v létě. Jeho hlav­ním cílem je právě omezit plýtvání vodou a před­chá­zet suchu.

Minis­ter­stvo zatím spus­tilo pilotní projekt s názvem Chytrá obec, kam vložilo 50 mili­onů korun. Chce podpo­řit čerstvé a inova­tivní projekty, jež pomo­hou zadr­žet vodu v krajině. Až se Modrá úspo­rám rozjede naplno, k pokrytí žádostí bude mít celkově něko­lik stovek mili­onů korun. Ty zatím půjdou přede­vším z rozpočtu Stát­ního fondu život­ního prostředí.

Mize­jící voda je pro Českou repub­liku poměrně zásadní potíž. Jako ze „stře­chy Evropy“ tu voda nejen rychle odtéká, ale se zvyšu­jící se teplo­tou se navíc citelně odpa­řuje.

Podle Jana Daňhelky, náměstka ředi­tele Českého hydro­me­te­o­ro­lo­gic­kého ústavu, i proto špatně funguje přiro­zené dopl­ňo­vání podzem­ních zásob. „Nemáme tolik vody, abychom s ní mohli plýtvat nebo se o ni nesta­rat,“ prohlá­sil Daňhelka na páteční akci Voda a pracovní příle­ži­tosti.

Že je třeba vodu zachy­tá­vat všemi způsoby a neustále, potvr­zují i další experti. „Lze před­po­klá­dat, že v budoucnu může dochá­zet k závaž­něj­ším změnám v roční a sezonní dostup­nosti vody. Může dojít k omezení zdrojů, navíc se očekává, že vyšší teploty způsobí zvýše­nou poptávku, zvláště na zavla­žo­vání a záso­bo­vání měst. To povede k nárůstu konku­rence o dostupné zdroje. Kromě povr­cho­vých zdrojů lze očeká­vat i změny vydat­nosti podzem­ních zdrojů,“ stojí ve studii o rizi­cích spoje­ných s vodou vypra­co­vané Cent­rem pro životní prostředí a hodno­cení krajiny Ekotoxa z loňského listo­padu.

Mokřady i přehrady

I proto stoupá důle­ži­tost srážek jako náhrad­ního řešení místo podzem­ních a povr­cho­vých vod. Musí se zpoma­lit jejich odtok do řek. Podle stra­te­gie minis­ter­stva život­ního prostředí by se ve městech měly obje­vo­vat mokřady nebo jezírka, vyas­fal­to­vané či beto­nové plochy zase mají nahra­zo­vat zatrav­ňo­vací dlaž­dice či štěr­kové tráv­níky. Jak upozor­ňují odbor­níci, změnit se ale bude muset kompletní vodní hospo­dář­ství. Prio­ri­tou je osvě­žení suché a vyprázd­něné české krajiny. Nejméně boles­tivě se jeví přírodě blízká řešení. Napří­klad návrat kdysi rozo­ra­ných mezí či opětovné pokři­vení uměle narov­na­ných toků. Jen tak se obnoví mokřady a nivy, které fungují jako houba.

A počítá se i s výstav­bou přehrad­ních nádrží, proti nimž protes­tují ochránci přírody. Vláda nedávno schvá­lila přípravné práce na nových přehra­dách ve Vlacho­vi­cích na Zlín­sku, Pěčíně v Králo­vé­hra­dec­kém kraji a Seno­ma­tech a Šanově na Rakov­nicku.

V přiro­ze­ném prostředí se do půdy a podzem­ních vod vsákne až polo­vina srážek. Asi 40 procent dešťové vody se odpaří a dese­tina odteče do potoků a řek. V zasta­vě­ných oblas­tech se však do podzem­ních vod dostane jen zhruba 15 procent srážek, neboť terén je nepro­pustný. Využití odté­ka­jící dešťové vody je i proto cílem rozma­ni­tých projektů.

K jejímu zachy­co­vání neslouží jen obli­gátní sudy, tren­dem jsou i nadzemní nádrže a podzemní jímky, které chrání vodu před množe­ním mikro­or­ga­nismů a udržují rela­tivně stálou teplotu. A to i v cent­rech velkých měst, jako je Postu­pim­ské náměstí v Berlíně, kde zachy­cená voda z nádrží slouží ke spla­cho­vání záchodů a jako zásob­níky vody pro hasiče.

Expertní projekt Počí­táme s vodou uvádí i český příklad lanškroun­ské továrny, která svede­nou vodu může využít ke spla­cho­vání toalet pro 400 zaměst­nan­ců­nebo jí chla­dit hydrau­lické lisy.

V domá­cím prostředí lze dešťo­vou vodu využít také k úklidu, zalé­vání, a dokonce i k praní prádla– v tom případě navíc není třeba užívat změk­čo­va­del. Projekt Počí­táme s vodou popsal příklad Rudolfa Mencla, který ve svém doměin­ves­to­val do takto komplex­ního využití dešťové vody.

„Máme vzájemně propo­jené plas­tové nádrže o veli­kosti šest krát jeden metr krych­lový a do nich vede přívod ze stře­chy domu a garáže. Tím, že jsou umís­těné ve tmě, voda zůstává čistá. Mezi nádrží a domácí vodár­nou je filtr pro případné nečis­toty,“ říká Mencl. Takové využití před­po­kládá oddě­lené rozvody pitné a dešťové vody. Mencl věří, že jde i o ekono­micky výhodné řešení vzhle­dem k rostou­cím cenám pitné vody.

Negativní stav zásob

Po loňském extrém­ním suchu, které jen země­dělce připra­vilo o téměř tři mili­ardy korun, a ve stov­kách loka­lit musely úřady zaká­zat zalé­vání zahrad či napouš­tění bazénů, hydro­lo­gové varo­vali před suchou zimou. To se do jisté míry potvr­dilo. Úhrny srážek podle dat Českého hydro­me­te­o­ro­lo­gic­kého ústavu byly v prosinci i lednu podnor­mální (v prosinci dokonce dosáhly jen 42 procent normálu). Projekt Inter­su­cho proto musel upozor­nit: nega­tivní stav zásoby vody v půdě přetr­vává na osmi procen­tech území ČR, na 13 procen­tech musíme hovo­řit o anomá­lii. Navíc nejbližší čtyři týdny mají být sráž­kově podprů­měrné. Nepří­z­nivý je výhled v řadě oblastí Morav­sko­slez­ského a Olomouc­kého kraje a v enklá­vách ve střed­ních Čechách. Nega­tivní zůstává výhled i pro některé regi­ony východ­ních, západ­ních a zčásti i jižních Čech.