Orchidej
Autor fotky: Veronika Kalníková
Osmóza je chemicko-fyzikální jev, který lze znázornit na příkladu rajčete. Jestliže na něj položíme krystalky soli, po čase se na jeho povrchu objeví kapky vody. Ty se na povrch rajčete dostanou osmotickým tlakem. Jinak řečeno, zmenšily se rozdíly v koncentraci soli nad a pod blankou rajčete. Jestliže zalijeme trávník tvrdou vodou a ta se v letním horku odpaří, na listech zůstane usazen bílý prášek – krystalky vápenatých a hořečnatých solí. Ty po odpaření vody začnou na povrch osmoticky vytahovat buněčnou vodu z listů trávy. Listy začnou vysychat a tráva přes závlahu žloutne. Tento jev je výraznější při teplém počasí a souvisí i s vyšším stupněm tvrdosti vody.
Mimo to se uvádí, že se při zalévání dešťovou vodou rostliny zároveň hnojí dusíkem. Vzdušný dusík se rozpustí v kapkách dešťové vody při průchodu atmosférou. Zaléváním se na listy dostává dusíkaté hnojivo v přirozenější formě.
No, a pokud jste náhodou vášnivými pěstiteli orchidejí nebo masožravých rostlin, tak jistě víte, že se doma bez dešťové vody prostě neobejdete. Pokud ji však k dispozici nemáte a z kohoutku vám neteče voda velmi měkká, tak musíte shánět destilovanou a pro orchideje ji ještě navíc upravit přidáním hnojiva. Proto, bydlíte-li na venkově nebo máte-li tam chatu, sbírejte zde dešťovou vodu do nádrží a nejen své peněžence tím odlehčíte.
Použitý zdroj: http://www.asb-portal.cz/tzb/energie/destova-voda-jako-setrna-alternativa
Autorem textu je Veronika Kalníková
