• Hlavní strana
  • O projektu
  • Akce
  • Články
    • Legislativa
    • Exkurze, konference, semináře
    • Voda v krajině
    • Domov a zahrada
    • Obce a veřejný prostor
    • Příklady z praxe
    • Člověk a voda
  • Otázky a odpovědi
  • Ke stažení
  • Kontakty
  • Hlavní strana
  • O projektu
  • Akce
  • Články
    • Legislativa
    • Exkurze, konference, semináře
    • Voda v krajině
    • Domov a zahrada
    • Obce a veřejný prostor
    • Příklady z praxe
    • Člověk a voda
  • Otázky a odpovědi
  • Ke stažení
  • Kontakty
Toggle panel Social icons
Obce a veřejný prostor
Browse:
  • Home
  • Obce a veřejný prostor
  • S dešťovou vodou ke zdravějším městům

S dešťovou vodou ke zdravějším městům

Dešťová voda není typický statek, se kterým bychom byli zvyklí hospo­da­řit. Přesto se pojem hospo­da­ření s dešťo­vou vodou stává stále běžnější ve slov­níků archi­tektů, projek­tantů a pracov­níků veřejné správy. Vede je k tomu jednak nutnost daná legisla­ti­vou a potře­bou řešit problémy s kapa­ci­tou stokové sítě, moti­vací je ale stále častěji i zlep­šení život­ního prostředí nebo ekono­mická výhod­nost.

„Chceme mluvit o tom, jak z hospo­da­ření s dešťo­vou vodou udělat běžnou součást fungo­vání města. Hledáme projekty, které nás v tom inspi­rují. A vytvá­říme příle­ži­tosti, kde se o tako­vých infor­ma­cím bude mluvit.“ Tak by mohlo znít motto mezi­ná­rodní konfe­rence Počí­táme s vodou 2016, která se odehrála v úterý 23. února 2016 v Praze. Její pořa­da­tel – Český svaz ochránců přírody Konik­lec – přivedl dohro­mady na sto osmde­sát lidí, kteří se téma­tem zabý­vají, a to z Německa, Sloven­ska a z České repub­liky.

Tříletý projekt ČSOP Konik­lec našel podporu a odborné zázemí ve spolu­práci s akade­mic­kými pracov­níky z ČVUT i v jedné z projek­to­vých kance­láří, která je průkop­ní­kem decen­t­ra­li­zo­va­ného systému odvod­nění v České repub­lice – po celou dobu směřo­vali progra­mo­vou náplň projektu David Strán­ský (ČVUT, CzWA), Ivana Kabel­ková (ČVUT, CzWA), Vojtěch Bareš (ČVUT, CzWA) a „zasa­ko­vací muž“ Jiří Vítek z JV PROJEKT VH s.r.o.

Jedna­cím sálem praž­ského zastu­pi­tel­stva zaznělo dvanáct velice zají­ma­vých před­ná­šek o tom, jak se kde hospo­daří s vodou nebo jak se hospo­da­řit má. Neje­den před­ná­še­jící si neod­pus­til kritiku na adresu hlav­ního města Prahy, které dlou­ho­době neumí využí­vat příle­ži­tostí k tvorbě dobrých příkladů správ­ného hospo­da­ření s vodou, a koncepč­ního urba­nismu všeo­becně.

2016_23.únor-36

V úvodu konfe­rence vystou­pila radní hlav­ního města Prahy Jana Plamín­ková (STAN) a shrnula současný stav ve vedení Prahy, kde na odboru život­ního prostředí úplně chybí vodo­hos­po­dář­ští inže­nýři. Praha proto nemá lidi, kteří by řešili hospo­da­ření s vodou v komplexní rovině. Zájem o vodu tak přichází spíše „zespoda“, od uvědo­mě­lých staveb­níků – ať už jde o malé inves­tory, nebo o uvědo­mělé deve­lo­pery, které prin­cipy hospo­da­ření s dešťo­vou vodou sami zavá­dějí, ačkoli je vlastně nikdo syste­ma­ticky nevy­ža­duje. Dělají to buď z entu­zi­asmu, nebo pro pres­tiž. Upozor­nila také na připra­vo­vaný projekt na zadr­žení vody v horním povodí Botiče, který má za cíl snížit riziko povodní v Praze.

Druhou část úvodu převzal ředi­tel Stát­ního fondu život­ního prostředí ČR Petr Vald­man. Uvedl zají­ma­vou skuteč­nost – SFŽP přestal teprve nedávno podpo­ro­vat jednotné kana­li­zace. Namísto toho vypsal zprvu kriti­zo­va­nou gran­to­vou výzvu pro obce, která jednotné kana­li­zace omezuje a prefe­ruje kana­li­zaci oddíl­nou. Ve výzvě byla dvoj­ná­sobně překro­čena alokace prostředků, což podle jeho slov dokládá, že obce mají zájem na zlep­šo­vání vodního režimu. Stojí však za podotknutí, že sama oddílná kana­li­zace ke zlep­šení vodního režimu výrazně nepři­spívá. Petr Vald­man dále zmínil, že gran­tová výzva na inves­tiční opat­ření na využití dešťové vody nedo­padla dobře. Obce tedy zřejmě stále nemají zájem zavá­dět decen­t­ra­li­zo­vaný systém odvod­nění, nebo si s vodou nevědí rady. Státní fond nicméně vypíše výzvu s aloko­va­nými pade­sáti mili­ony korun na vznik chyt­rých řešení týka­jí­cích se odvod­ňo­vání.

Třetí a poslední úvodní slovo patřilo Davidu Strán­skému, před­se­dovi Asoci­ace pro vodu ČR. Shrnul události posled­ního roku, během kterého vznikla Stra­te­gie přizpů­so­bení se změně klimatu a vznikly Plány pro zvlá­dání povod­ňo­vých rizik a Národní plány povodí. Pro odleh­čení a přesah tech­nic­kého rámce konfe­rence pouká­zal také na proměnu role vody ve společ­nosti: zatímco naši před­kové vodu uctí­vali, současná společ­nost chybně chápe vodu jako komo­ditu. Podle jeho studia je voda stěžej­ním prvkem většiny světo­vých nábo­žen­ství, od křes­ťan­ství přes paga­nis­mus, hindu­is­mus, islám, až po Dogon­ské mýty.

Úspěchy Bratislavy a vize Prahy

Před­nášky odbor­ných sekcí zahá­jila skvěle připra­ve­nou řečí Ingrid Konrad, hlavní archi­tektka sloven­ské metro­pole Brati­slavy. Ukázala příklady z vlast­ního města, kde se poda­řilo o důle­ži­tosti vody přesvěd­čit poli­tiky na rozho­du­jí­cích místech. Pochva­lo­vala si přitom spolu­práci s orgány Evrop­ské unie, díky které se do Brati­slavy dostali poradci a odbor­níci na hospo­da­ření s vodou. Díky této pomoci se Brati­slava naučila vymýš­let a podpo­ro­vat projekty, které do města přine­sou zeleň, život a přitom zlepší vodní režim. Aby se tyto zkuše­nosti z měst­ských projektů přenesly i do soukromé výstavby, zřídili v Brati­slavě dokonce poradnu, která poznatky předává malým staveb­ní­kům i deve­lo­pe­rům. Ukázala pak na deset příkladů hoto­vých nebo pláno­va­ných opat­ření, která zlep­šují kvalitu města a popsala často i velmi sple­ti­tou cestu, která nako­nec vedla k úspěšné reali­zaci. Podobná vstříc­nost ke koncepč­nímu odvod­nění je v Česku neví­daná, a před­náška se setkala s velkým nadše­ním. Ivana Kabel­ková se paní archi­tektky v diskuzi zeptala, nako­lik se na pozi­tivní změně podílí výběr poplatků za stoko­vání dešťové vody. Odpo­věď byla překva­pivá: ve vybí­rání poplatků je na Sloven­sku nepo­řá­dek, a mnohde se vůbec neplatí.

Naproti tomu příspě­vek praž­ského zastu­pi­tele Matěje Strop­nic­kého (SZ) byl méně opti­mis­tický. Vytý­kal Praze, že se o vodu zajímá pouze z hlediska ochrany před povod­němi, a i v tom má přitom nedo­statky. Nará­žel na skuteč­nost, že se Praha i přes drahá proti­po­vod­ňová opat­ření nedo­ká­zala vyrov­nat s povodní v roce 2013. Nejdů­le­ži­tější proti­po­vod­ňová opat­ření je přitom potřeba tvořit vně Prahy, čemuž brání neochota před­sta­vi­telů Prahy a před­sta­vi­telů krajů vést dialog. Další klíčový problém Prahy pak vidí v neexis­tu­jící koncepci výstavby. Stále totiž funguje již dávno známý trik speku­lantů s pozemky – ti nakoupí levná pole určená územ­ním plánem pro země­děl­ství nebo zeleň, pak prosadí změnu územ­ního plánu, která jejich pole překla­si­fi­kuje na stavební parcely, a ty se pak prodají za dese­ti­ná­so­bek původní ceny, nebo na nich speku­lant rovnou staví deve­lo­per­ské projekty. Za této situ­ace by bylo lepší, kdyby Praha žádný územní plán neměla. Tato praxe totiž vede k tomu, že je ve městě velké množ­ství proluk a staveb­ních parcel, kde se nestaví (jsou drahé), a naopak se staví na územích, která má územní plán před výstav­bou chrá­nit. Město se tak rozvíjí více do šířky namísto toho, aby se zahuš­ťo­valo.

Inspirace z Německa

Na konfe­renci zaví­talo něko­lik před­ná­še­jí­cích z Německa, aby mohli předat cenné zkuše­nosti nasbí­rané za mnoho let zkuše­ností se zavá­dě­ním udrži­tel­ného hospo­da­ření s dešťo­vou vodou.

Ulrike Raasch z vodního druž­stva povodí řeky Emscher velmi zají­mavě hovo­řila o hospo­da­ření s dešťo­vou vodou v sever­ním Vest­fál­sku. Jedná se o průmys­lo­vou oblast s inten­zivní těžbou černého uhlí. Právě těžař­ský průmysl výrazně ovliv­nil naklá­dání s dešťo­vými vodami, které zde nemohly být vsako­vány, jeli­kož zvyšo­vání hladiny spodní vody by kompli­ko­valo těžbu. Povr­chová voda tedy byla odvá­děna zpev­ně­nými koryty. V druhé polo­vině 20. století však nastal postupný útlum těžkého průmyslu v této oblasti a od konce 80. let zde dochází k revi­ta­li­zaci průmys­lem poško­zené krajiny. Region tak nastou­pil cestu k přírodě blíz­kému hospo­da­ření s dešťo­vou vodou. Po dvaceti letech zkuše­ností se zavá­dě­ním udrži­tel­ného hospo­da­ření s dešťo­vou vodou vyzdvi­huje Ulrike Raasch hlavně potřebu správ­ným způso­bem moti­vo­vat města i jednot­livé obyva­tele. Města mohou napří­klad získat finanční podporu, pokud podnik­nou kroky vedoucí k odpo­jení od dešťové kana­li­zace jako je zřizo­vání zele­ných střech, zasa­ko­vacích průlehů apod. Obyva­telé zase musí za odvod dešťové vody platit, ale mohou se poplatku vyhnout, pokud se od dešťové kana­li­zace odpojí, což je moti­vuje k využí­vání dešťové vody, zvyšo­vání ozele­nění pozemku atd. Za velký pokrok Ulrike Raasch pova­žuje, že města v povodí řeky Emscher již pocho­pila důvody, proč je dobré vodu v krajině zadr­žo­vat, a dobro­volně se připo­jila k závazku, že během 15 let sníží množ­ství vody odvá­děné do kana­li­zace o 15 %.

Inten­zivní snahu o zlep­šení hospo­da­ření se sráž­ko­vou vodou ve městě Hamburk před­sta­vil vedoucí tamního oddě­lení vodního hospo­dář­ství Wolf­gang Meier. Hovo­řil o rozsáh­lém projektu RISA, který má řešit podle jeho slov kata­stro­fic­kou situ­aci, kdy se město Hamburk potýká s neúnos­nými záto­pami způso­be­nými přívaly povr­cho­vých vod. Na situ­aci v Hamburku leží­cím na labské deltě je speci­fické, že se zde obtížně zasa­kuje.

2016_23.únor-108

Harald Sommer z projek­tové kance­láře profe­sora Siekera uvedl svou před­nášku zopa­ko­vá­ním zásad­ních rozdílů mezi tím, co se děje s dešťo­vou vodou ve městě a co v přírodě. Při vjezdu do města v letním horkém dni může každý pocí­tit vyšší teplotu, než jaká panuje v neur­ba­ni­zo­vané krajině. To je způso­beno nedo­sta­teč­nou evapo­transpi­rací (odpa­řo­vání vody z povrchů, z hladiny a výdej vody vege­tací), která by ochla­zo­vala vzduch i povrchy. Pan Sommer pak uvedl dva příklady loka­lit v Německu, kde nelze vodu příliš dobře zasa­ko­vat. I přesto se zde povedlo výrazně snížit odtok dešťové vody kana­li­zací pryč z území a to hlavně zvýše­ním retenční kapa­city území. Prvky jako vege­tační stře­chy a zasa­ko­vací průlehy se škrce­ným odto­kem doká­žou při deštích zadr­žet velké množ­ství vody, které se odpa­řuje nebo je spotře­bo­vá­váno rost­li­nami, takže do kana­li­zace odtéká jen malá část. K odve­dení dešťové vody ze 100 hektarů zasta­vě­ného území je běžně potřeba použít potrubí o průměru 2 m. V Hoppe­gar­tenu, kde je snaha co nejvíce vody na území zadr­žet a odpa­řit, nyní stačí průměr trubky 0,5 m.

A jak se to daří v ČR?

V České Repub­lice zatím nemáme příliš mnoho zají­ma­vých příkladů z oblasti udrži­tel­ného hospo­da­ření s dešťo­vou vodou, a tak se příspěvky tuzem­ských odbor­níků zamě­řily spíše na vize, možnosti, dílčí úspě­chy a v nepo­slední řadě potíže, se kterými se setká­vají.

Projek­tant Radim Vítek, zamě­řu­jící se na udrži­telné hospo­da­ření s dešťo­vou vodu, stručně a přehledně před­sta­vil teorii, jak postu­pu­jeme při zavá­dění udrži­tel­ného hospo­da­ření s dešťo­vou vodou v ČR. Zají­ma­vým momen­tem je rozdíl v přístupu k pláno­vané zástavbě, kdy lze kýže­ného výsledku dosáh­nout vhod­ným nasta­ve­ním pravi­del, a k zástavbě stáva­jící, která tvoří drti­vou většinu území, ale k výraz­ným změnám nelze maji­tele a správce tako­vých území nutit. Zde se pak nejlépe uplatní osvěta, pora­den­ství a finanční moti­vace. Na závěr svého příspěvku před­sta­vil pan Vítek něko­lik zají­ma­vých publi­kací, které mohou při zavá­dění udrži­tel­ného hospo­da­ření s dešťo­vou vodou pomoci. Za zmínku stojí zvláště zahra­niční The SuDS Manual, který obsa­huje množ­ství podrobně popsa­ných tech­nic­kých řešení.

Příspě­vek Květo­slavy Kapkové, ředi­telky odboru ochrany přírody SFŽP, přinesl zají­mavé infor­mace o možnosti čerpání dotací z Operač­ního programu životní prostředí. Program nabízí finance projek­tům, které podpoří hospo­da­ření s dešťo­vou vodou přímo v obcích namísto jejího rych­lého odvá­dění, tedy hlavně různé vari­anty vsako­va­cích a retenč­ních zaří­zení, ale také třeba nahra­zo­vání nepro­pust­ných povrchů propust­nými. Pro podporu retenč­ních zaří­zení je důle­žité pravi­dlo, že pokud se nejedná o nádrže suché (plnící se pouze v době příva­lo­vých dešťů), nádrž smí být nastálo napl­něna jen tak, aby alespoň polo­vina objemu byla k dispo­zici k retenci příva­lo­vých vod. Uzávěrka této výzvy byla v listo­padu 2015 a byl o ni překva­pivě malý zájem, přes­tože nabí­zela podporu projektů z 85 % a bylo v ní celých 300 mili­onů korun. Přihlá­silo se pouze 17 projektů a všechny byly vyřa­zeny. Častou chybou bylo, že se projekty týkaly dešťové vody v pláno­vané zástavbě, na kterou se ale výzva nevzta­huje. Tam je totiž povin­nost hospo­da­ření s dešťo­vou vodou dána záko­nem. Něko­lik projektů se týkalo rekon­strukce požár­ních nádrží, které však nespl­ňují krité­rium, že pouze polo­vina objemu smí být nastálo napl­něna. Nová výzva má uzávěrku 31. 5. 2016 a nabízí 1,3 mili­ardy korun. Doufejme tedy, že se tento­krát obcím podaří lépe této příle­ži­tosti využít.

Richard Kohout z odboru život­ního prostředí v Lanškrouně se zamě­řil zejména na problémy, se kterými se prosa­zo­vání hospo­dár­ného naklá­dání s dešťo­vou vodou setkává. Vtip­ným a pouta­vým způso­bem se rozho­vo­řil o třeni­cích vzni­ka­jí­cích mezi staveb­ní­kem, projek­tan­tem, hydro­ge­o­lo­gem, míst­ními poli­tiky a úřed­níky, kteří nako­nec projekty povo­lují. Staveb­níka větši­nou buď dešťová voda neza­jímá vůbec, nebo má své vlastní málo reálné řešení. Projek­tanti zase často postrá­dají dosta­tečné zkuše­nosti, znalosti či invenci, aby mohli navrh­nout dobré a funkční řešení. Tím vznikne poža­da­vek na hydro­ge­o­loga (pokud vůbec vznikne) aby vytvo­řil posu­dek s výsled­kem „zasa­ko­vat nelze“, bez ohledu na reál­nou situ­aci. V případě možných problémů při povo­lo­vání stavby staveb­ním či vodo­práv­ním úřadem se staveb­ník rád obrací na poli­tiky a chce, aby hájili inves­to­rovy zájmy. Argu­men­tem bývá napří­klad bránění vzniku pracov­ních míst, či různých druhů rozvoje. Úřed­ník povo­lu­jící stavbu se tak často ocitá pod velkým nátla­kem. Navíc není vždy jedno­značné, co má řešit stavební a co vodo­právní úřad a tak si občas případ přeha­zují jako horkou bram­boru. Dále pan Kohout zmínil něko­lik kroků, které by mohly vést ke zlep­šení. Mezi nimi napří­klad zave­dení sráž­kov­ného, které by staveb­níky moti­vo­valo nepři­po­jo­vat se k dešťové kana­li­zaci, a dále snahu, aby veřej­nost lépe chápala proble­ma­tiku hospo­da­ření s dešťo­vou vodou a měla pově­domí o možných řeše­ních.

2016_23.únor-164

Poslední příspě­vek zahradní archi­tektky Zuzany Klusové povznesl téma konfe­rence od tech­niky a legisla­tivy k zamyš­lení nad tím, co je v přírodě přiro­zené a jak bychom mohli přiro­zené fungo­vání vnést i do měst. Paní Klusová se speci­a­li­zuje na verti­kální zahrady a tak se rozho­vo­řila hlavně o příno­sech této u nás zatím málo obvyklé formy měst­ské zeleně. Hlav­ním příno­sem je možnost vnést vege­taci tam, kde na záhony či stromy není místo. Svůj příspě­vek uzavřela pozván­kou na veřejný workshop, při kterém bude osázena pilotní reali­zace verti­kální zahrady v zahradním učilišti v Komo­řa­nech.

Konfe­renci zakon­čil mode­rá­tor Lukáš Koucký výzvou, aby s sebou téma hospo­da­ření s dešťo­vou vodou přes potřeb­nou profe­si­o­na­li­zaci stále neslo nadšení, které je zatím hlav­ním moto­rem jeho prosa­zo­vání v ČR, a aby účast­níci vyhle­dá­vali sami další příle­ži­tosti k získá­vání infor­mací a propo­jo­vání jednot­li­vých aktérů.

Pokud vás tento průvodce konfe­rencí zaujal a máte chuť sezná­mit se i s výstupy konfe­rence – projít si jednot­livé prezen­tace, podí­vat se na foto­gra­fie a přečíst si další články k tématu, navštivte stránky www.pocitamesvodou.cz.

Autoři: Marie Nehasi­lová, Ondřej Nehasil

 

Podobné články

Hamburk. V roce 2011 tu hodi­nový déšť napáchal mili­o­nové škody. Jak se bránit na… Vstupní náklady na vybu­do­vání zelené stře­chy vyšší než u klasické. Z dlou­ho­do­bého pohledu jsou prý náklady srov­na­telné. Foto | Optigrün Inter­nati­o­nal AG / Hamburk  V roce 2011 přišel neče­kaně silný déšť. Hamburk – jako skoro každé evrop­ské m…
Publi­kace Hospo­da­ření s dešťovu vodou   „Publi­kace hospo­da­ření s dešťo­vou vodou v ČR přispěje k pocho­pení vztahu k vodě v urba­ni­zo­va­ném území, zejména díky komplex­nímu popisu HDV, ukázce prak­tic­kých příkladů a dlou­ho­le­tým osob­ním zkuše­nos­tem autorů.“ Ing. Petra Schin­nec­ková …
Hospo­da­ření s dešto­vou vodou v obcích (1) Hospo­da­ření s dešťo­vou vodou (HDV) v obcích doznává v posled­ních letech velkých změn. Tradiční rolí obce bývalo vybu­do­vat dešťo­vou kana­li­zaci, která bezpečně sváděla dešťo­vou vodu z celé obce do vodního toku. Takto se dešťová voda od staveb odvá­děla …
Hospo­da­ření s dešťo­vou vodou a zeleň Hamburku a Kodaně Seve­ro­ně­mecký Hamburk a dánská Kodaň – cíle další exkurze v rámci projektu Počí­táme s vodou – patří mezi města s nejsys­te­ma­tič­těj­ším a nejkon­cepč­něj­ším přístu­pem k adap­taci na změnu klimatu. S tím jderuku v ruce také hospo­da­ření s dešťo­vou vodou a ot…

Hledat na webu

mapa PSV
kalkulačka PSV

Rubriky

  • Člověk a voda (110)
  • Domov a zahrada (69)
  • Doporučujeme (23)
  • Exkurze, konference, semináře (46)
  • HP (2)
  • Legislativa (19)
  • Obce a veřejný prostor (90)
  • Příklady z praxe (98)
  • Voda v krajině (62)

Štítky

decentralizované odvodnění dešťová voda dešťová zahrada domov a zahrada doporučujeme dům a byt filtrace vody inspirace z ČR jezírka a rost­liny kanalizace konference kořenová čistička les město nejčastější otázky nádrž odpadní vody pitná voda povodně povodňová ochrana praní dešťovou vodou praxe publikace recyklace vody retence revitalizace rostliny seminář splachování spotřeba vody sucho ubývání vody vegetační střecha vertikální zahrada voda v krajině vodní cyklus vodní plocha vodní tok zahrada zasakování ze zahraničí změna klimatu znečištění životní prostředí živočichové

O projektu

Webové stránky Počítáme s vodou jsou věnované přírodě blízkému hospodaření s dešťovou vodou. Další informace

01/71 ZO ČSOP Koniklec
Vlkova 2725/34, 130 00, Praha 3
Telefon: +420 222 948 758
e-mail: info@ekocentrumkoniklec.cz

RSS Zajímavosti ze serveru TZB-info

  • Systémová platforma fasád Schüco UDC 80 přeje individuálnímu designu s výhodami modulové konstrukce 18.2.2019
  • Rohové ventily SCHELL - spolehlivá ochrana armatur 18.2.2019
  • Návrh požárního větrání podzemní garáže pomocí CFD simulace 18.2.2019

Facebook

YouTube

Youtube profil screenshot
Logo: Ministerstvo životního prostředí
Logo SFŽP
Logo: Koniklec

„Tento projekt je spolufinancován Státním fondem životního prostředí České republiky na základě rozhodnutí ministra životního prostředí.“

EnglishCzech