Bydlíte v rodinném domě a plánujete realizaci nové květinové zahrádky? Co takhle zkusit si rovnou vybudovat něco, čemu se říká BIOKLIMATICKÁ nebo-li DEŠŤOVÁ ZAHRADA. Po estetické stránce dokáže květinový záhon plně nahradit a navíc si nebudete muset dělat těžkou hlavu s jejím zavlažováním.
Co to vlastně ta dešťová zahrada je? Jedná se o terénní prohlubeň, kde stéká a je zadržována voda z okolí (z trávníků, střech, chodníků a jiných zpevněných ploch). Jsou v ní vysázeny vybrané rostliny, jejichž kořenový systém slouží jako filtr a napomáhá zadržovat vodu, čímž zabezpečuje její výpar. Filtrační funkce je zde velice důležitá, deštěm spláchnuté znečišťující látky by jinak byly odvedeny kanalizací nebo pronikly do podzemních vod. Schopnost absorbovat kontaminanty je u takovéto zahrádky o 30–40 % vyšší než u běžných trávníků. Zadržení a následný výpar dešťové vody přispívá ke zvýšení retenční schopnosti krajiny, zlepšení místních mikroklimatických podmínek a v širším hledisku i ke snížení povodňových rizik.
Foto: http://kravcik.blog.sme.sk/c/228207/Dazdove-zahrady-pre-zdravu-klimu-miest-III.html
Rostliny, které si tam nasadíme, musí být schopné snášet 2–4 denní zamokření. Volba závisí samozřejmě také na místních klimatických, půdních a geografických podmínkách. Můžeme do ní vysázet i stromy a keře. Dobré je potom zahradu doplnit o mulčovací kůru, která redukuje ztrátu vláhy z půdy a časem při svém rozkladu pomáhá obohacovat půdu o potřebné živiny. Navíc nemusíte mít vůbec strach, že si na zahradě vybudujete líhniště komárů, neboť vodní hladina se tam po dešti udrží jen několik hodin, kdežto komáři a jim podobný hmyz potřebuje k vývinu v dospělce minimálně 7–12 dní.
U nás zatím moc známé nejsou, ale ve světě se dešťové zahrady stávají čím dál oblíbenějšími. S prvním konceptem přišli v USA ve státě Maryland v roce 1990 a jejich popularita neustále roste. Podrobnější informace naleznete v případě zájmu na těchto stránkách nebo v publikaci: Kravčík M., Kohutiar J., Kováč M., Varga P., Pejcha M., Hronský J., Straka P., Oravcová M. & Kravčíková D. (2010): Voda bez hraníc. Vodou ku klimatickej stabilite regiónov. Košice.
Autorem článku je Veronika Kalníková
