Dešťová zahrada

Bydlíte v rodin­ném domě a plánu­jete reali­zaci nové květi­nové zahrádky? Co takhle zkusit si rovnou vybu­do­vat něco, čemu se říká BIOKLIMATICKÁ nebo-li DEŠŤOVÁ ZAHRADA. Po este­tické stránce dokáže květi­nový záhon plně nahra­dit a navíc si nebu­dete muset dělat těžkou hlavu s jejím zavla­žo­vá­ním.

Co to vlastně ta dešťová zahrada je? Jedná se o terénní prohlu­beň, kde stéká a je zadr­žo­vána voda z okolí (z tráv­níků, střech, chod­níků a jiných zpev­ně­ných ploch). Jsou v ní vysá­zeny vybrané rost­liny, jejichž koře­nový systém slouží jako filtr a napo­máhá zadr­žo­vat vodu, čímž zabez­pe­čuje její výpar. Filtrační funkce je zde velice důle­žitá, deštěm splách­nuté znečiš­ťu­jící látky by jinak byly odve­deny kana­li­zací nebo pronikly do podzem­ních vod. Schop­nost absor­bo­vat konta­mi­nanty je u tako­véto zahrádky o 30–40 % vyšší než u běžných tráv­níků. Zadr­žení a následný výpar dešťové vody přispívá ke zvýšení retenční schop­nosti krajiny, zlep­šení míst­ních mikro­kli­ma­tic­kých podmí­nek a v širším hledisku i ke snížení povod­ňo­vých rizik.

Foto: http://kravcik.blog.sme.sk/c/228207/Dazdove-zahrady-pre-zdravu-klimu-miest-III.html

Rost­liny, které si tam nasa­díme, musí být schopné snášet 2–4 denní zamokření. Volba závisí samo­zřejmě také na míst­ních klima­tic­kých, půdních a geogra­fic­kých podmín­kách. Můžeme do ní vysá­zet i stromy a keře. Dobré je potom zahradu dopl­nit o mulčo­vací kůru, která redu­kuje ztrátu vláhy z půdy a časem při svém rozkladu pomáhá oboha­co­vat půdu o potřebné živiny. Navíc nemu­síte mít vůbec strach, že si na zahradě vybu­du­jete líhniště komárů, neboť vodní hladina se tam po dešti udrží jen něko­lik hodin, kdežto komáři a jim podobný hmyz potře­buje k vývinu v dospělce mini­málně 7–12 dní.

U nás zatím moc známé nejsou, ale ve světě se dešťové zahrady stávají čím dál oblí­be­něj­šími. S prvním koncep­tem přišli v USA ve státě Mary­land v roce 1990 a jejich popu­la­rita neustále roste. Podrob­nější infor­mace nalez­nete v případě zájmu na těchto strán­kách nebo v publi­kaci: Krav­čík M., Kohu­tiar J., Kováč M., Varga P., Pejcha M., Hron­ský J., Straka P., Orav­cová M. & Krav­čí­ková D. (2010): Voda bez hraníc. Vodou ku klima­tic­kej stabi­lite regi­ó­nov. Košice.

Auto­rem článku je Vero­nika Kalní­ková