Vyberte kategorii

Vybrané dotazy
Dům a byt
Legisla­tiva
Obce a veřejný prostor
Odpadní vody
Příklady z ČR a zahra­ničí
Zahrada
Změna klimatu

Poradna projektu Počítáme s vodou skončila v březnu 2016, pokud nenajdete odpověď v archivu zodpovězených dotazů, můžete svůj dotaz k hospodaření s dešťovou vodou směřovat na emailovou adresu poradny Ekocentra Koniklec: poradna@ekocentrumkoniklec.cz.

Změna klimatu

Urba­ni­zace vedla a vede ke změně odto­ko­vých podmí­nek sráž­kové vody. V rámci urba­ni­zo­va­ných celků stále dochází ke zvyšo­vání množ­ství zpev­ně­ných ploch, což vede ke zvýšení objemu a rych­losti odtoku sráž­kové vody do jednotné kana­li­zační sítě. Stále méně vody má možnost se přiro­zeně vsako­vat a odpa­řo­vat, což na jedné straně naru­šuje přiro­zený koloběh vody (naru­šení malého vodního cyklu, lokální pokles hladiny spodní vody) a na straně druhé dochází k přetí­žení kana­li­zace a čistí­ren odpad­ních vod, ze kterých se dostává stále více nevy­čiš­těné vody do povr­cho­vých vod. Kvůli rych­lému odtoku sráž­ko­vých vod ze zpev­ně­ných ploch do kana­li­zace, potoků, řek či moře je také zvýšené riziko povodní.


Dešťová voda je ve svém „vzniku“ pova­žo­vána za vodu desti­lo­va­nou, jeli­kož k jejímu vzniku dochází odpa­řo­vá­ním vody v tropo­sféře a proto v ní nena­jdeme žádné jiné rozpuš­těné látky. Nicméně právě průcho­dem atmo­sfé­rou dochází ke kontaktu s různými chemic­kými látkami. Kvalita této vody je v tomto prostředí zřetelně ovliv­něna znečiš­tě­ním vzdu­chu. Její pH se pohy­buje okolo 5,6, protože oxidy CO2 a SO2 způso­bují její kyse­lost.

Znečiš­tění již zachy­cené dešťové vody je trojího původu. Hodně známé je znečiš­tění kyse­li­no­tvor­nými látky, ke kterým patří kyse­lina sírová, dusičná, chlo­ro­vo­dí­ková. Pochá­zejí převážně z průmys­lo­vých zdrojů znečiš­tění, převa­žují nad zása­di­tými látkami (uhli­či­tan vápe­natý a hořeč­natý, amoni­a­kální dusík), pochá­ze­jí­cími přede­vším z přiro­ze­ného prostředí. Zdro­jem kyse­lin jsou přede­vším slou­če­niny síry (zejména SO2 a H2S) a slou­če­niny dusíku (N2O, NO, NO2) ze spalo­vání fosil­ních paliv, z výfu­ko­vých plynů moto­ro­vých vozi­del.

Přesto k tomu „nejvý­znam­něj­šímu“ znečiš­tění patří rozpuš­těné a neroz­puš­těné látky v atmo­sfé­ric­kých sráž­kách, znečiš­tění, které se během bezdešt­ného období nahro­madí na povrchu území a během dešťové události je odvá­děno s dešťo­vou vodou, a znečiš­tění, které vzniká při kontaktu dešťové vody s mate­ri­ály na povrchu území. Při stano­vení veli­kosti znečiš­tění v dešťo­vém odtoku je významná délka bezdešt­ného období, inten­zita atmo­sfé­ric­kých srážek a objem dešťo­vého odtoku. Téměř veškeré látkové znečiš­tění, které se vysky­tuje v dešťo­vém odtoku, vyka­zuje na začátku odtoku vyšší koncen­t­race než v jeho dalším průběhu. Když začne pršet, jsou vypla­vo­vána atmo­sfé­rická znečiš­tění a lehčí částice na zkrá­pě­ném povrchu. Znečiš­ťu­jící látky v atmo­sféře jsou jednou z příčin znečiš­tění dešťo­vého odtoku, přede­vším ve velkých městech a v průmys­lo­vých oblas­tech. Během deště dochází k vymý­vání látko­vého znečiš­tění ve vzdu­chu a tím k čištění atmo­sféry.

Dešťová voda není tedy čistý konden­zát, odráží jak přiro­zené pozadí zemského povrchu (mořské soli, erozi půdy), tak i znečiš­tění lidskou činností, přede­vším kouřo­vými plyny a dopra­vou. Látky obsa­žené v atmo­sféře mohou být přená­šeny na velké vzdá­le­nosti. V dešťové vodě se tak proje­vují jak vlivy ze vzdá­le­ných oblastí, tak i lokální znečiš­tění. Znečiš­tění dešťové vody může být způso­beno také slou­če­ni­nami chloru, které vzni­kají ze spalo­vání umělých hmot s obsa­hem PVC, zejména v měst­ských a průmys­lo­vých spalov­nách. Zdro­jem zása­di­tých látek je jednak země­děl­ství (v hnoji­vech) a přiro­zené pozadí (uhli­či­tany). K ostat­ním látkám patří přede­vším těžké kovy (emise z průmyslu a spalo­ven), orga­nické látky (přede­vším uhlo­vo­díky z výfu­ko­vých plynů moto­ro­vých vozi­del) a rost­linné živiny (napří­klad fosfor a amonné ionty).

K znečiš­tění dešťové vody může dojít i odto­kem ze stře­chy, která obsa­huje vysoký podíl rozpuš­tě­ných kyslič­níků (CO2 a SO2) a proměn­livý podíl orga­nic­kých látek, jako jsou pyly, klacíky, listí, ptačí trus, prach a choro­bo­plodné zárodky. Podle dosa­vad­ních zkuše­ností je ale toto choro­bo­plodné zatí­žení vody tak nepa­trné, že při zodpo­věd­ném zachá­zení s dešťo­vou vodou nemůže dojít k ohro­žení zdraví. Kvalita vody závisí také na druhu povrchu, ze kterého stéká. Tím, že přichází do kontaktu se střešní kryti­nou, odpad­ními trou­bami, filtry apod. je tato voda znečiš­těna. Opotře­bo­vá­ním staveb­ních částí budov vlivem vody, slunce, mrazu a deště se uvol­ňují částečky krytiny střech, cihel, betonu, kovů, barev, asfaltu, skla apod. Tyto částice tvoří znač­nou část znečiš­tění v dešťo­vém odtoku. Rozsah znečiš­tění závisí na stavu objektu a použi­tém mate­ri­álu. Z někte­rých druhů střeš­ních krytin, jako jsou eter­nit nebo lepenka, se mohou do vody uvol­ňo­vat nežá­doucí látky, proto je jistější dát před­nost jiným mate­ri­á­lům. Dešťový odtok ze střech, který obsa­huje mate­ri­ály s pest­i­cidy nebo nátěry s obsa­hem pest­i­cidů, musí být zaús­těn do kana­li­zace s odto­kem na čistírnu odpad­ních vod a nesmí být použity pro vsako­vání či zalé­vání rost­lin a ovoc­ných stromů

V současné době se však vlast­nosti dešťové vody pohy­bují v rozmezí normálu, proto není nezbytné mít paniku z výše uvede­ných faktů.