Vyberte kategorii

Vybrané dotazy
Dům a byt
Legisla­tiva
Obce a veřejný prostor
Odpadní vody
Příklady z ČR a zahra­ničí
Zahrada
Změna klimatu

Poradna projektu Počítáme s vodou skončila v březnu 2016, pokud nenajdete odpověď v archivu zodpovězených dotazů, můžete svůj dotaz k hospodaření s dešťovou vodou směřovat na emailovou adresu poradny Ekocentra Koniklec: poradna@ekocentrumkoniklec.cz.

Obce a veřejný prostor

Urba­ni­zace vedla a vede ke změně odto­ko­vých podmí­nek sráž­kové vody. V rámci urba­ni­zo­va­ných celků stále dochází ke zvyšo­vání množ­ství zpev­ně­ných ploch, což vede ke zvýšení objemu a rych­losti odtoku sráž­kové vody do jednotné kana­li­zační sítě. Stále méně vody má možnost se přiro­zeně vsako­vat a odpa­řo­vat, což na jedné straně naru­šuje přiro­zený koloběh vody (naru­šení malého vodního cyklu, lokální pokles hladiny spodní vody) a na straně druhé dochází k přetí­žení kana­li­zace a čistí­ren odpad­ních vod, ze kterých se dostává stále více nevy­čiš­těné vody do povr­cho­vých vod. Kvůli rych­lému odtoku sráž­ko­vých vod ze zpev­ně­ných ploch do kana­li­zace, potoků, řek či moře je také zvýšené riziko povodní.


Prin­ci­pem decen­t­ra­li­zo­va­ného systému odvod­nění je snaha o zadr­žení dešťové vody v místě spadu,  tedy zasa­ko­vání nebo využí­vání dešťové vody na pozemku, nikoli její odve­dení pryč.


Základ­ním prin­ci­pem hospo­da­ření s dešťo­vou vodou je to, aby voda, která naprší a nasněží, zůstala tam, kde spadne. Bylo by totiž vylo­ženě špatně, kdyby se voda ze stře­chy domu svedla okapy do splaš­kové kana­li­zace. Tento prin­cip by se měl odra­zit i na získání staveb­ního povo­lení. Správně by měl místní stavební úřad přímo uložit povin­nost vypo­řá­dat se s dešťo­vou vodou na vlast­ním pozemku. Opti­mál­ním řeše­ním je dešťo­vou vodu svádět do obrov­ské jámy napl­něné štěr­kem, kde se může postupně vsako­vat do okolí. A když je vody opravdu hodně a nestačí se vsák­nout, tak z této jámy vyteče a rozlije se po terénu. Další možnost je dešťo­vou vodu akumu­lo­vat. Maxi­ma­lis­tic­kým řeše­ním je propo­jení jímky či akumu­lační nádoby s domácí vodár­nou, která umožní čerpat vodu otoče­ním kohoutku, a která může být napo­jena na rozvod užit­kové vody po domě pro spla­cho­vání záchodů a dokonce i pro praní. Nicméně i tento způsob akumu­lace může být pro někoho nepo­ho­dl­ným a proto spousta z nás tento způsob využije pouze pro případné využí­vání dešťové vody na zahradě — zejména k zalé­vání a mytí aut. Celé řešení je na věky (když nepo­čí­tám čerpa­dlo, které asi na věky nevy­drží) a vložené inves­tice se vrátí za cca 5 let.

Pouze v případě, že je podloží nepro­pustné a vsako­vání neumožní, je možné dešťo­vou vodu s povo­le­ním přísluš­ného vodo­hos­po­dář­ského úřadu nechat vtékat do veřejné kana­li­zace. Nicméně hledají se různé další možnosti, které by dešťo­vou vodu umož­nili vsák­nout i v jiné oblasti než jen na našem pozemku.

Další infor­mace je možné nalézt např. v tomto článku:

http://www.pocitamesvodou.cz/stavim-renovuji-dum-renovuji-zahradu-ktera-opatreni-hospodareni-s-destovou-vodou-jsou-pro-me-nejvhodnejsi/


Podle § 20 odst. 6 zák. č. 274/2001 Sb. o vodo­vo­dech a kana­li­za­cích pro veřej­nou potřebu se povin­nost platit za odvá­dění sráž­ko­vých vod nevzta­huje na plochy dálnic, silnic, míst­ních komu­ni­kací a účelo­vých komu­ni­kací veřejně přístup­ných, vlast­níky drah celo­stát­ních a drah regi­o­nál­ních včetně pevných zaří­zení potřeb­ných pro přímé zajiš­tění bezpeč­nosti a plynu­losti drážní dopravy, zoolo­gické zahrady a plochy nemo­vi­tostí urče­ných k trva­lému bydlení a na domác­nosti. Z uvede­ného zákon­ného usta­no­vení tedy vyplývá, že občané, kteří v nemo­vi­tosti bydlí a nepod­ni­kají v ní, jsou osvo­bo­zeni od úplaty sráž­ko­vých vod a tato povin­nost se vzta­huje pouze na práv­nické osoby a fyzické osoby — podni­ka­tele, kteří v nemo­vi­tos­tech podni­kají. Na základě shora uvede­ného para­grafu jsou občané ze zákona osvo­bo­zeni od úplaty za odvod sráž­ko­vých vod. Nicméně v praxi bychom tedy měli odvá­dět méně peněz za stočné pitné vody pokud použí­váme dešťo­vou, ale na druhé straně, místní společ­nosti provo­zu­jící systém vodo­vodů a kana­li­zací zcela určitě při reali­zaci druhého potrubí na vodu užit­ko­vou nain­sta­lují druhý vodo­měr, který bude zjiš­ťo­vat množ­ství odebrané dešťové vody, na základě které bude připoč­teno množ­ství stoč­ného za odpadní vodu. Tento krok je logický a je výhod­nější než doda­tečný přepo­čet.


Podmínka naklá­dání s dešťo­vou vodou vyplývá z níže uvede­ných před­pisů. Poku­síme se uvést, jak tyto před­pisy na sebe nava­zují:

  1. Stavební zákon č. 183/2006 Sb., v plat­ném znění (stavební zákon): Podle § 110 odst. 5 staveb­ního zákona obsa­hové nále­ži­tosti žádosti o stavební povo­lení a rozsah a obsah projek­tové doku­men­tace stanoví prová­děcí právní před­pis, kterým je vyhláška o doku­men­taci staveb č. 499/2006 Sb., v plat­ném znění.
  2. Vyhláška o doku­men­taci staveb č. 499/2006 Sb., v plat­ném znění: Podle § 2 vyhlášky o doku­men­taci staveb rozsah a obsah projek­tové doku­men­tace pro ohlá­šení stavby uvedené v § 104 odst. 1 písm. a) až e) staveb­ního zákona nebo pro vydání staveb­ního povo­lení je stano­ven v příloze č. 5 k této vyhlášce.

V příloze č. 5 k vyhlášce o doku­men­taci staveb je pod bodem „A.3 Údaje o území“ bod f), podle kterého se do projek­tové doku­men­tace musí uvést údaje o dodr­žení obec­ných poža­davků na využití území. Toto je řešeno ve vyhlášce o obec­ných poža­dav­cích na využí­vání území č. 501/2006 Sb., v plat­ném znění:

V § 20 odst. 5 vyhlášky o obec­ných poža­dav­cích na využí­vání území se uvádí, že se stavební poze­mek vždy vyme­zuje tak, aby na něm bylo vyře­šeno mj. vsako­vání nebo odvá­dění sráž­ko­vých vod ze zasta­vě­ných ploch nebo zpev­ně­ných ploch, pokud se neplá­nuje jejich jiné využití; přitom musí být řešeno

  1. před­nostně jejich vsako­vání, v případě jejich možného smísení se závad­nými látkami umís­tění zaří­zení k jejich zachy­cení, není-li možné vsako­vání,
  2. jejich zadr­žo­vání a regu­lo­vané odvá­dění oddíl­nou kana­li­zací k odvá­dění sráž­ko­vých vod do vod povr­cho­vých, v případě jejich možného smísení se závad­nými látkami umís­tění zaří­zení k jejich zachy­cení, nebo
  3. není-li možné oddě­lené odvá­dění do vod povr­cho­vých, pak jejich regu­lo­vané vypouš­tění do jednotné kana­li­zace.

(Podle § 26 zmíněné vyhlášky je za podmí­nek stano­ve­ných v § 169 staveb­ního zákona z usta­no­vení § 20 odst. 5 vyhlášky možná výjimka.)

Podle § 21 odst. 3 vyhlášky o obec­ných poža­dav­cích na využí­vání území vsako­vání dešťo­vých vod na pozem­cích staveb pro bydlení (jak uvádí § 20 odst. 5 této vyhlášky) je splněno, jestliže poměr výměry části pozemku schopné vsako­vání dešťové vody k celkové výměře pozemku činí v případě a) samo­statně stojí­cího rodin­ného domu a stavby pro rodin­nou rekre­aci nejméně 0,4, b) řado­vého rodin­ného domu a byto­vého domu 0,3.

V příloze č. 5 o doku­men­taci staveb je pod bodem „A.4 — Údaje o stavbě“ bod e), podle kterého se do projek­tové doku­men­tace uvádí údaje o dodr­žení tech­nic­kých poža­davků na stavby. Toto je řešeno ve vyhlášce o tech­nic­kých poža­dav­cích na stavby č. 268/2009 Sb., v plat­ném znění:

Stavby, z nichž odté­kají povr­chové vody, vzniklé dopa­dem atmo­sfé­ric­kých srážek (dále jen „sráž­kové vody“), musí mít podle § 6 odst. 4 vyhlášky o tech­nic­kých poža­dav­cích na stavby zajiš­těno jejich odvá­dění, pokud nejsou sráž­kové vody zadr­žo­vány pro další využití. Znečiš­tění těchto vod závad­nými látkami nebo jejich nadměrné množ­ství se řeší vhod­nými tech­nic­kými opat­ře­ními. Odvá­dění sráž­ko­vých vod se zajiš­ťuje před­nostně zasa­ko­vá­ním. Není-li možné zasa­ko­vání, zajiš­ťuje se jejich odvá­dění do povr­cho­vých vod; pokud nelze sráž­kové vody odvá­dět samo­statně, odvádí se jednot­nou kana­li­zací.

V příloze č. 5 o doku­men­taci staveb je bod „B.3 — Připo­jení na tech­nic­kou infrastruk­turu“, podle kterého se do projek­tové doku­men­tace uvádí i výpo­čtové množ­ství dešťo­vých od a způsob s jejich naklá­dá­ním.

Napo­jení stavby na tech­nic­kou infrastruk­turu se pak zakres­luje do situ­ač­ního výkresu. Nejde tedy o dvojí rozvod vody v domě, ale o naklá­dání s dešťo­vou vodou obecně – přede­vším o způsob její nezá­vadné likvi­dace (vsakem, napo­je­ním na kana­li­zaci apod.).

Pokud si staveb­ník zvolí navíc i rozvody pro dešťo­vou vodu přímo v domě, jde pouze o jeho rozhod­nutí. Vím, že jde o proble­ma­tiku složi­tou, ale každý auto­ri­zo­vaný projek­tant, který projek­to­vou doku­men­taci na stavby rodin­ného domu zpra­co­vává, si s tako­vou zále­ži­tostí jako je naklá­dání s dešťo­vými vodami u novostavby rodin­ného domu obvykle snadno poradí.

Něko­lik prak­tic­kých infor­mací k tématu nalez­nete zde:

http://www.pocitamesvodou.cz/stavim-renovuji-dum-renovuji-zahradu-ktera-opatreni-hospodareni-s-destovou-vodou-jsou-pro-me-nejvhodnejsi/