Zelená neboli vege­tační stře­cha je stře­cha částečně nebo zcela pokrytá vege­tací a půdou, nebo pěsteb­ním substrá­tem vysa­zo­va­ným nad hydro­i­zo­lační membránu. Stře­chy se v zásadě dělí podle tloušťky humu­sové vrstvy na exten­zivní (slabší vrstva hlíny) a inten­zivní (silná vrstva hlíny, umož­ňu­jící např. růst křovin).

Pro inten­zivní stře­chu musíte mít dimen­zo­vánu nosnou konstrukci, protože metr silná vrstva zeminy něco váží (plošná hmot­nost až 1500 kg/m2). Dělá se pouze na ploché stře­chy a je i poměrně složitá na správ­nou skladbu hydro­i­zo­lace, drenáž­ních vrstev, zábran proti prorůs­tání kořenů, a na vymyš­lení přiro­ze­ného hospo­da­ření s vodou ve střešní skladbě. Výsled­kem je stře­cha, na které si můžete udělat zahradu — tráv­ník, keře, menší stromy, pěsto­vat rajčata, posta­vit gril, apod. Je to silné řešení s perfekt­ním výsled­kem a užit­nou hodno­tou, vyža­du­jící ovšem také silné finanční posta­vení.

Pokud nemáte všechny před­po­klady k tvorbě inten­zivní stře­chy, je tu levnější a méně náročné řešení stře­chy exten­zivní. Ta může být za urči­tých okol­ností i šikmá, ale v našich krajích to není zvykem, takže to nedo­po­ru­čuji (žádná stavební firma s tím nebude mít zkuše­nost a je velká šance, že to udělá špatně). Exten­zivní stře­cha má stan­dardně skladbu (odspoda): nosná konstrukce, paro­těsná zábrana, tepelná izolace ve spádu, hydro­i­zo­lace, dila­tační a sepa­rační vrstva (např. kaší­ro­vaná folie z mPVC), drenážní vrstva, filtrační vrstva (např. geotex­ti­lie), hydro­a­ku­mu­lační vrstva (lze použít nasavé desky z mine­rál­ních vláken, ale i třeba raše­linu), a navrch tenká vrstva hlíny (větši­nou od 3 do 15 cm) porostlá nená­roč­nou zelení (mechy, rozchod­níky, skal­ničky). Plošná hmot­nost okolo 200 kg/m2, dá se tedy použít i při rekon­strukci staré tradiční stře­chy.

Finančně vychází trochu dráž než stře­cha tradiční, protože ji v podstatě dopl­ňuje o další vrstvy, které stojí další peníze. Na hoto­vou plochou stře­chu tradiční konstrukce si ji ale můžete v podstatě sami dodě­lat, když nakou­píte správný mate­riál (a když si budete jisti, že ta kila navíc ještě unese).

V každém konkrét­ním případě je potřeba vyře­šit vyspá­do­vání stře­chy a její hospo­da­ření s vodou tak, aby se neza­pla­vo­vala a aby z ní co nejméně vody odté­kalo (větši­nou nic).

O zelené střeše lze hovo­řit jako o jedné z mnoha možností, jak využí­vat dešťo­vou vodu. Jako každé řešení, má své výhody i nevý­hody.

K výho­dám napří­klad řadíme:

- produ­kují kyslík a zadr­žují oxid uhli­čitý,

- absor­bují škod­li­viny ze vzdu­chu, filtrují částice prachu a zabra­ňují jeho víření

- zabra­ňují přehří­vání střech, redu­kují výkyvy teplot mezi dnem a nocí

- mohou být konci­po­vány i jako zahrádky pro pěsto­vání květin a zele­niny atd.

K zásad­ním nevý­ho­dám patří hlavně

- konstrukční nároč­nost

- nutné je doko­nalé prove­dení hydro­i­zo­lační vrstvy

- nezbytná menší nebo větší údržba

- je nutné staticky zesí­lit nosnou konstrukci

 

O vege­ta­tiv­ních stře­chách se můžete více dozvě­dět v člán­cích na našich webo­vých strán­kách:

http://www.pocitamesvodou.cz/zelene-strechy/

http://www.pocitamesvodou.cz/destovka-nepatri-do-kanalu/


Kate­go­rie:Dům a byt, Zahrada
Tagy:, , ,

← Pora­díte mi, jak si udělat zele­nou stře­chu? Kolik to stojí, co to obnáší, jaká jsou omezení, nároč­nost, výhody a nevý­hody?