• Hlavní strana
  • O projektu
  • Akce
  • Články
    • Exkurze, konference, semináře
    • Legislativa
    • Voda v krajině
    • Domov a zahrada
    • Obce a veřejný prostor
    • Příklady z praxe
    • Člověk a voda
  • Otázky a odpovědi
  • Ke stažení
  • Kontakty
  • Hlavní strana
  • O projektu
  • Akce
  • Články
    • Exkurze, konference, semináře
    • Legislativa
    • Voda v krajině
    • Domov a zahrada
    • Obce a veřejný prostor
    • Příklady z praxe
    • Člověk a voda
  • Otázky a odpovědi
  • Ke stažení
  • Kontakty
Toggle panel Social icons
Člověk a voda
Browse:
  • Home
  • Člověk a voda
  • Jak mohou sjezdovky ovlivnit vodní režim krajiny?

Jak mohou sjezdovky ovlivnit vodní režim krajiny?

Ilustrační foto. Autor: M. Topiarzová

Ilustrační foto. Autor: M. Topi­ar­zová

Vyjet si někam na lyže patří k široce oblí­be­nému zimnímu vyžití. Už od konce podzimu čteme, slýcháme nebo i jinak se z nejrůz­něj­ších médií dozví­dáme o tom, zdali už konečně nastaly ony kýžené vhodné sněhové podmínky, jestli už je ten správný čas sbalit lyže a vyra­zit. Za poslední roky ale u nás zimy za moc nestály. Leto­šek zatím z tohoto trendu příliš nevy­bo­čo­val, sněžilo jen málo, a pokud se někde lyžo­valo, tak hlavně na umělém sněhu. I když je pravda, že nyní to začíná vypa­dat, že se k nám zima konečně vrátila… Zmíněný dlou­ho­době neutě­šený stav se ale už v letošní zimě stihl pode­psat na tom, že některé společ­nosti provo­zu­jící lyžař­ské areály zkra­cho­valy. Jedná se napří­klad o firmu Ski Beskydy, která provo­zo­vala areál v Mostech u Jablun­kova. Para­do­xem je, že neda­leko, v Dolní Lomné, vznikla před čtyřmi lety načerno posta­vená sjez­dovka. Jistá společ­nost zde bez jaké­ho­ko­liv povo­lení vyká­cela lesní porosty na souvislé ploše o výměře přibližně 1,5 hektaru – a to včetně porostů mlad­ších než 80 let.Viníci ale tak snadno nevy­vázli; ke konci minu­lého roku se případ uzavřel a oblastní inspek­to­rát České inspekce život­ního prostředí v Ostravě potrestal firmu poku­tou ve výši 3,2 mili­onu korun. Bylo tam ale opravdu zapo­třebí budo­vat novou sjez­dovku? A potře­bu­jeme jich u nás tolik? Naopak se můžeme ptát, vadí to něčemu? A pokud ano, tak jaká nega­tiva přesně s sebou budo­vaní a provoz sjez­do­vek přináší? Shrňme zde tedy některé problémy.

Ilustrační foto. Autor: M. Topiarzová

Ilustrační foto. Autor: M. Topi­ar­zová

Vznik každé nové sjez­dovky je obvykle spojen s rozsáh­lými terén­ními úpra­vami při kácení lesa, odstra­ňo­vání pařezů a zarov­ná­vání povrchu. Dochází k degra­dač­ním změnám fyzi­kál­ních a chemic­kých vlast­ností půdy, jsou převrstveny půdní hori­zonty a zlik­vi­do­vána humu­sová vrstva, snižuje se množ­ství uhlíku váza­ného v půdě a vypla­vují se další důle­žité prvky. Dále výrazně klesá­její retenční schop­nost a také se snižuje diver­zita půdní fauny. Tato činnost se provádí pomocí těžké tech­niky, takže pokud je nějaká část půdy od těchto nevrat­ných trans­for­mací uchrá­něna, tak je dost prav­dě­po­dobné, že ke ztrátě jejich vlast­ností dojde přinejmen­ším vlivem zhut­nění. K mecha­nic­kému poško­zo­vání půdy a vege­tace poté dochází i při násled­ném provozu sjez­do­vek, např. při údržbě tratí rolbou v období nedo­statku sněhu či při jejich úpra­vách mimo zimní sezonu.

Ilustrační foto. Autor: M. Topiarzová

Ilustrační foto. Autor: M. Topi­ar­zová

Právě v souvis­losti s odles­ně­ním a terén­ními úpra­vami se zásadně mění hydro­lo­gické poměry dané loka­lity. Dochází k vysy­chání či snížení vydat­nosti prame­nišť v místě zásahu i v širším okolí, zrych­luje se odtok vody z bezle­sých svahů a snižuje se schop­nost jejího vsako­vání. Obna­žená půda je velmi náchylná a nesta­bilní, a tak při deštích přichá­zejí na řadu spla­chy její svrchní vrstvy a plošná eroze. To přede­vším do doby, než se vytvoří zapo­jené bylinné patro, často k tomu ale při větších průtr­žích dochází i poté. Dále se na sjez­dov­kách a v jejich okolí­zvy­šuje riziko sesuvů a lokál­ních záplav. V širším krajin­ném měřítku mohou přispět k jejich zvýšené inten­zitě a niči­věj­ším násled­kům. K riziku povodní při případ­ných jarních deštích přispívá rovněž stla­čený sníh na sjez­dov­kách, který má menší schop­nost jímat vodu.

Jiným problém je, že díky nepří­z­ni­vým zimním podmín­kám jsou sjez­dovky čím dál více závislé na umělém zasně­žo­vání. Některé studie proka­zují významně nega­tivní vliv zasně­žo­vání a tech­nic­kého sněhu na vodní poměry a celé prostředí vůbec. Sjez­dovky s tech­nic­kým sněhem jsou zatě­žo­vány nejméně dvakrát větší masou sněhu, než tratě se sněhem přírod­ním. Tech­nický sníh má jiné fyzi­kálně-chemické vlast­nosti než sníh přírodní a taje o 2–6 týdnů později. Upra­vo­vané sjez­dovky (i ty s přírod­ním sněhem) mají vyšší hustotu, tvrdost a obsah vody než plochy s neupra­ve­ným sněhem. Dále komprese sněhu zvyšuje jeho tepel­nou vodi­vost, teplota povrchu půdy klesá až hluboko pod bod mrazu a zhor­šuje se výměna plynů. Výsled­kem je změna půdní fauny, nižší diver­zita všech orga­nismů a nižší celková produk­ti­vita ovliv­ně­ného stano­viště. Skladba vege­tace se mění a přibý­vají později kvetoucí druhy. Tech­nický sníh ovliv­ňuje složení spole­čen­stev rost­lin a živo­či­chů na sjez­dovce pomalu a změny jsou tak často zjis­ti­telné až po něko­lika letech.

Ilustrační foto. Autor: V. Kalníková

Ilustrační foto. Autor: V. Kalní­ková

Na výrobu tech­nic­kého sněhu při nedo­sta­tečně nízkých teplo­tách je potřeba použí­vat různá aditiva biolo­gic­kého, ale i chemic­kého původu. Ty dále přispí­vají ke změně půdních poměrů a k vyšší eutro­fi­zaci (= oboha­cení o živiny) půdy i vodních toků. U bílko­vin­ných přípravků navíc není dopo­sud jedno­značně potvr­zeno, že nemají i další vedlejší účinky. V chrá­ně­ných územích je sice jejich apli­kace zaká­zána, není však zřejmé, jestli je to striktně dodr­žo­váno. Umělý sníh může být potom příči­nou změn druho­vého složení vege­tace či dokonce úbytku druhů, a to hlavně na oligo­t­rof­ních (= živi­nami chudých) nebo suchých sjez­dov­kách, protože je do půdy najed­nou dodáno značné množ­ství mine­rálů a vody. Druhy, které prefe­rují živi­nami více bohatá stano­viště, zvyšují na sjez­dov­kách s umělým sněhem svou pokryv­nost na úkor druhů ze suchých a živi­nami chud­ších stano­višť.

Ilustrační foto. Autor: V. Kalní­ková

K vytvo­ření 1 m3 umělého sněhu je třeba 250–500 l vody, což při jeho vrstvě 20–35 cm před­sta­vuje spotřebu 70–120 l/m2 (tj. 700 000–1 200 000 litrů na 1 hektar sjez­dovky). Voda je obvykle čerpána z míst­ních zdrojů a jejich využí­vání může způso­bit změny ve vodním režimu dané krajiny. Období největ­šího čerpání vodních zdrojů se shoduje s obdo­bím jejich přiro­zené nejnižší hladiny, takže vodní toky mohou v tomto období ztra­tit většinu své vody. Navíc z vody využité na tvorbu umělého sněhu se třetina ztrácí v podobě výparu. Pokles vodní hladiny je patrný i na větších vodních plochách, napří­klad hladina Štrb­ského plesa v Tatrách klesne během zimní sezóny až o 1 metr. Z fran­couz­ských Alp se udává pokles průtoku vody v dotče­ných tocích až o 70 %. Tomuto problému se často před­chází výstav­bou umělých vodních nádrží. Dochází tak ale k dalšímu záboru půdy, ke změnám reli­éfu, k čerpání vody (větši­nou přiro­zeně bohatší na živiny) z údolí do vyšších poloh a právě k následné eutro­fi­zaci zasně­žo­va­ných ploch.

Dalším nega­ti­vem je vysoká ener­ge­tická nároč­nost zasně­žo­va­cích zaří­zení (v alpských zemích souhrnně odha­do­vaná až na 600 GWh ročně), což nepřímo ovliv­ňuje životní prostředí v jiných loka­li­tách a na mnohem rozsá­hej­ším území, než se nachá­zejí vlastní lyžař­ská stře­diska. Provo­zo­vání lyžař­ských areálů s sebou opravdu přináší nemálo kompli­kací a toto nebyl ani zdaleka jejich vyčer­pá­va­jící výčet. Lyžo­vání je sport, je to zábava a je prav­dou, že provo­zo­vání zimních stře­di­sek zaměst­nává spoustu lidí. Tato stře­diska bývají význam­ným zdro­jem příjmu pro mnohé jinak hůře prospe­ru­jící horské oblasti. Bohu­žel však mají řadu ekolo­gic­kých problémů, mění ráz krajiny a svým nega­tiv­ním vlivem mohou výrazně překra­čo­vat své lyžař­sko-areá­lové hranice.

Ilustrační foto. Autor: M. Topiarzová

Ilustrační foto. Autor: M. Topi­ar­zová

 

Zdroje a k dalšímu čtení:
Harča­rik J. &Flousek J. (2009): Sjez­dové lyžo­vání a ochrana přírody. Ochrana přírody 6: 8–10

Kocková J. (2008): Srov­nání vege­tace sjez­do­vých tratí s umělým a přírod­ním sněhem v CHKO Bílé Karpaty a v CHKO Beskydy. Baka­lář­ská práce, PřF, Jiho­česká univer­zita, České Budě­jo­vice

Štursa J. (2007): Ekolo­gické aspekty sjez­do­vého lyžo­vání v Krko­no­ších. – In: Štursa J. &Knapik R. [eds], Geoe­ko­lo­gické problémy Krko­noš. Sborn. Mez. Věd. Konf., říjen 2006, Svoboda n. Úpou. Opera Corcon­tica, 44/2: 603–616

Inter­ne­tový maga­zín Gnozis9.net: Umělé zasně­žo­vání škodí přírodě a vyčer­pává vodní zdroje

Webové stránky Šelmy.cz: V Besky­dech vzniká nele­gální sjez­dovka místo lesa

Frýdecko-Místecký a Třinecký deník.cz: Stavi­tel sjez­dovky dostal za vyká­cení 1,5 hektaru lesa v Dolní Lomné pokutu

Autor článku: Vero­nika Kalní­ková

Podobné články

Jak hospo­daří s dešťo­vou vodou na Chatě Prašivá v Besky­dech V posled­ních letech se sucho a problémy souvi­se­jící s nedo­stat­kem vody nevy­hý­bají ani horským oblas­tem, a to i těm nejdeš­ti­věj­ším u nás, Morav­sko­slez­ským Besky­dům. Toto pohoří, a hlavně jeho návě­trné svahy, patří k sráž­kově nejbo­hat­ším územím v rám…
Nedivme se, že je sucho   Bolí­vie 2015 Histo­rické civi­li­zace vyschly, arche­o­lo­gové je nachází pod nánosy písku. Nejstarší velká civi­li­zace byla v Mezo­po­tá­mii na území dnešní Sýrie mezi řekami Eufrat a Tygris. Záběry ze Sýrie můžeme vidět každý den – je to vyschl…
Konfe­rence Počí­táme s vodou 2017, Hospo­da­ření se sráž­ko­vými vodami: základní pod…   Konfe­rence Počí­táme s vodou 2017 V pořadí třetí pokra­čo­vání konfe­rence Počí­táme s vodou 2017 se usku­teč­nilo 16. května 2017 ve zcela za plně­ném sále Novo­měst­ské radnice. Konfe­rence se koná v rámci projektu Počí­táme s vodou, jehož no…
Jak hospo­da­ření s dešťo­vou vodou ovliv­ňuje podobu měst? Jak budou vypa­dat města v budouc­nosti? Jakým směrem půjde jejich rozvoj a obstojí města výzvám spoje­ným s mění­cími se nároky lidí a podmín­kami klimatu? „Udrži­telný rozvoj měst je, a ještě více bude, možný jen tehdy, pokud se města začnou adap­to­vat…

Hledat na webu

mapa PSV
kalkulačka PSV

Rubriky

  • Člověk a voda (106)
  • Domov a zahrada (69)
  • Doporučujeme (17)
  • Exkurze, konference, semináře (34)
  • HP (2)
  • Legislativa (18)
  • Obce a veřejný prostor (84)
  • Příklady z praxe (92)
  • Voda v krajině (60)

Štítky

decentralizované odvodnění dešťová voda dešťová zahrada domov a zahrada doporučujeme dům a byt filtrace vody inspirace z ČR jezírka a rost­liny kanalizace konference kořenová čistička les město nejčastější otázky nádrž odpadní vody pitná voda povodně povodňová ochrana praní dešťovou vodou praxe publikace recyklace vody retence revitalizace rostliny seminář splachování spotřeba vody sucho ubývání vody vegetační střecha vertikální zahrada voda v krajině vodní cyklus vodní plocha vodní tok zahrada zasakování ze zahraničí změna klimatu znečištění životní prostředí živočichové

O projektu

Webové stránky Počítáme s vodou jsou věnované přírodě blízkému hospodaření s dešťovou vodou. Další informace

01/71 ZO ČSOP Koniklec
Vlkova 2725/34, 130 00, Praha 3
Telefon: +420 222 948 758
e-mail: info@ekocentrumkoniklec.cz

RSS Zajímavosti ze serveru TZB-info

  • Víte, kudy se ztrácí energie? 22.4.2018
  • Testování senzorů mechanického namáhání integrovaných ve struktuře nosníku z lepeného lamelového dřeva 22.4.2018
  • PRESBETON naživo v Kroměříži 22.4.2018

Facebook

YouTube

Youtube profil screenshot
Logo: Ministerstvo životního prostředí
Logo SFŽP
Logo: Koniklec

„Tento projekt je spolufinancován Státním fondem životního prostředí České republiky na základě rozhodnutí ministra životního prostředí.“