Dům a byt (30)

Na základě vodo­hos­po­dář­ské poli­tiky v ČR je od roku 2009 staveb­ní­kům (vlast­ní­kům staveb­ních pozemků) přede­psáno (prová­děcí vyhláška ke staveb­nímu zákonu č. 269/2009 Sb.) před­nostně zasa­ko­vání dešťo­vých vod (forma odvá­dění dešťo­vých vod z pozemků). Není-li to možné, další možností je regu­lo­vané odvá­dění do povr­cho­vých vod. Poslední vari­an­tou je regu­lo­vané odvá­dění do kana­li­zace.… Celý článek »


Při návrhu filtro­vání dešťové vody je třeba dobře znát místní podmínky. Zejména veli­kost odvod­ňo­vané plochy, ale i čistotu vody. Některé stře­chy jsou čisté a vodu z nich je teore­ticky možné použít rovnou. Jinde ale mohou nad stře­chou růst stromy, prášit se z ulice nebo se usazo­vat popí­lek ze souse­dova komína. Filtro­vat… Celý článek »


Rozvody pitné a dešťové vody nesmí být smíseny, a to ani ve společné výto­kové arma­tuře. Je to hygi­e­nický poža­da­vek ochrany vodo­vod­ního řadu a udává ho norma ČSN EN 1717. Musíte mít oddě­lený rozvod vody na pitnou a užit­ko­vou. Někdy se tomu říká dvojí rozvod. Zalé­vání — kohou­tek na zahradě, ve sklepě, v tech­nické… Celý článek »


Každý systém rozvodu dešťové vody musí být připra­ven na případný nedo­sta­tek dešťové vody, v někte­rých přípa­dech k němu může dochá­zet často. Pokud nemáte jiný zdroj užit­kové vody (šedá voda, studna na užit­ko­vou vodu), dopl­ňuje se do systému voda pitná.


Když je nádrž pod zemí, voda se kazit nebude. Je tam totiž skla­do­vána při stálé nízké teplotě a mimo dosah světla. Takové prostředí je nepří­z­nivé pro množení řas a bakte­rií. Je samo­zřejmě nutné zabrá­nit hroma­dění listí a jiných orga­nic­kých nečis­tot. To zajiš­ťují filtry mecha­nic­kých nečis­tot umís­těné na přítoku nádrže. Snížení kvality… Celý článek »


Použití starých žump, septiků a podobně je pro skla­do­vání vody ideální. Pod zemí se totiž voda nekazí a navíc nádrž bývá větši­nou nejdražší z celého systému využí­vání dešťové vody. Je nutné zjis­tit, zda-li jímka dobře těsní, zda je vyho­vu­jící z hlediska veli­kosti a objemu, a mít pod kont­ro­lou aktu­ální množ­ství vody. Samo­zřejmě je… Celý článek »


Nejčas­tější jsou podzemní nádrže vyrá­běné z plastu. Z výroby jsou tyto nádrže připra­veny pro zakom­po­no­vání do systému na svod a využí­vání sráž­kové vody. Mají potřebné vývody (vstupní komín a bezpeč­nostní poklop) a jsou uzpů­so­beny pro insta­laci filtrač­ního systému. Výho­dou těchto nádrží je jejich nízká hmot­nost, jsou snadno zabu­do­va­telné a také se snadno udržují v čistotě… Celý článek »


Dešťo­vou vodu lze skla­do­vat v nádr­žích pod zemí či na povrchu. Výho­dou nádrží pod zemí je, že se v nich voda nekazí. Není totiž přes léto vysta­vena vyso­kým teplo­tám, přes zimu neza­mrzne a nemá k ní přístup světlo, které podpo­ruje množení různých mikro­or­ga­ni­zmů. Nádrže povr­chové se větši­nou použí­vají pouze ke krát­ko­do­bému skla­do­vání dešťové… Celý článek »


Průměrná spotřeba vody na jednoho obyva­tele za den je asi 110 litrů pitné vody! Ale jen 2 % z toho jsou použita k pití a vaření. Celých 35 % pitné vody se použije při spla­cho­vání WC. Podle průzkumů by se zhruba 50% veškeré spotře­bo­vané pitné vody v domác­nosti dalo velmi snadno dešťo­vou… Celý článek »


Prin­ci­pem decen­t­ra­li­zo­va­ného systému odvod­nění je snaha o zadr­žení dešťové vody v místě spadu,  tedy zasa­ko­vání nebo využí­vání dešťové vody na pozemku, nikoli její odve­dení pryč.


Dešťová voda se v domác­nos­tech převážně využívá k zalé­vání, spla­cho­vání WC, úklidu a praní.


Rozdíl je velký. Obě nádoby slouží primárně úplně k jinému účelu. Septik je nádrž na částečné čištění odpadní vody. Septik bývá často součástí domů, které nejsou napo­jeny na kana­li­zaci. Odpadní voda, zvláště ze záchodu, kuchyně a koupelny, je jímána v septiku, odkud odtéká přepa­dem do kana­li­zace, případně přes… Celý článek »


Dešťo­vou vodu je samo­zřejmě možné skla­do­vat na povrchu. Úskalí je v tom, že hrozí nebez­pečí, že se začne kazit. Nádrž je vysta­vena poměrně vyso­kým teplo­tám a má k ní přístup světlo. To podpo­ruje množení různých mikro­or­ga­ni­zmů, navíc by vám v zimě zamr­zala. Také ve sklepě jsou příliš vysoké teploty… Celý článek »


Při přeměně nepo­u­ží­vané žumpy nebo septiku na jímku je nezbytné prvotní vystří­kání vyso­kotla­kým vodním paprskem a následné použití chemické dezin­fekce, kterých je dnes na trhu spousta. Poté je nutné vnitřní beto­no­vou stěnu dále ošet­řit, aby po půso­bení feká­lií dále nede­gra­do­vala. Nejvhod­něj­ším ošet­ře­ním je využití hloub­kové krys­ta­li­zace,… Celý článek »


V případě jaké­ho­ko­liv zásob­níku se pro jeho výběr a hlavně jeho veli­kost vychází z výpo­čtu, kterým se zásob­ník tzv. obje­mově opti­ma­li­zuje. Objem zásob­níku se řídí veli­kostí střešní plochy nebo před­po­klá­da­nou spotře­bou dešťo­vých vod (vždy se volí menší z obou objemů). Objem zásob­níku se tedy dimen­zuje tak, aby zásoba… Celý článek »


Každý systém rozvodu dešťové vody v domě musí být připra­ven na její nedo­sta­tek, v někte­rých přípa­dech k němu může dochá­zet často. Pokud nemáte jiný zdroj užit­kové vody (šedá voda, studna na užit­ko­vou vodu), dopl­ňuje se do systému voda pitná. Je však nutno dbát na to, že se rozvody… Celý článek »


Kromě toho, že uspo­říte pitnou vodu, zbavíte se části vody dešťové. Ta je pro praní vhodná zejména tam, kde je pitná voda (ať už z vodo­vod­ního řadu, tedy upra­vená, nebo ze studně) na praní příliš tvrdá nebo obsa­huje více železa, manganu atd. Měkká dešťová voda lépe… Celý článek »


Systémy pro využití dešťo­vých vod se sklá­dají nejčas­těji z těchto zaří­zení – filtry, akumu­lační nádrž, plovací sací soupravy, sifon na přepad, čerpa­dla či zaří­zení na čerpání vody, řídící jednotky, hladi­nový senzor, potrubí a tvarovky na uklid­nění přítoku. V případě úpravy vody je nutné zabez­pe­čení provozu a kont­roly funkce.… Celý článek »


Chcete-li využí­vat dešťo­vou vodu, je nutné poří­dit si systém na její zachy­cení a následné využití. V současné době můžete na trhu vybí­rat z rozma­ni­tých zaří­zení a to právě v závis­losti na její dalším upotře­bení. Obecný prin­cip pro zachy­cení dešťové vody spočívá v tom, že se ze stře­chy dostává dešťová voda do… Celý článek »


Zcela určitě ano. Pokud dispo­nuje váš dům podvoj­ným rozvo­dem pro užit­ko­vou a pitnou vodu, určitě využijte speci­fic­kých vlast­ností dešťové vody pro topný okruh. Velkou výho­dou dešťové vody je její měkkost a nízký obsah železa a manganu, proto na rozdíl od vody tvrdé nevzniká vodní kámen a tím neza­náší potrubí.… Celý článek »


Základ­ním prin­ci­pem hospo­da­ření s dešťo­vou vodou je to, aby voda, která naprší a nasněží, zůstala tam, kde spadne. Bylo by totiž vylo­ženě špatně, kdyby se voda ze stře­chy domu svedla okapy do splaš­kové kana­li­zace. Tento prin­cip by se měl odra­zit i na získání staveb­ního povo­lení. Správně by měl… Celý článek »


Podle § 20 odst. 6 zák. č. 274/2001 Sb. o vodo­vo­dech a kana­li­za­cích pro veřej­nou potřebu se povin­nost platit za odvá­dění sráž­ko­vých vod nevzta­huje na plochy dálnic, silnic, míst­ních komu­ni­kací a účelo­vých komu­ni­kací veřejně přístup­ných, vlast­níky drah celo­stát­ních a drah regi­o­nál­ních včetně pevných zaří­zení potřeb­ných pro přímé zajiš­tění bezpeč­nosti a plynu­losti… Celý článek »


Podmínka naklá­dání s dešťo­vou vodou vyplývá z níže uvede­ných před­pisů. Poku­síme se uvést, jak tyto před­pisy na sebe nava­zují: Stavební zákon č. 183/2006 Sb., v plat­ném znění (stavební zákon): Podle § 110 odst. 5 staveb­ního zákona obsa­hové nále­ži­tosti žádosti o stavební povo­lení a rozsah a obsah projek­tové doku­men­tace stanoví prová­děcí právní před­pis,… Celý článek »


Zelená neboli vege­tační stře­cha je stře­cha částečně nebo zcela pokrytá vege­tací a půdou, nebo pěsteb­ním substrá­tem vysa­zo­va­ným nad hydro­i­zo­lační membránu. Stře­chy se v zásadě dělí podle tloušťky humu­sové vrstvy na exten­zivní (slabší vrstva hlíny) a inten­zivní (silná vrstva hlíny, umož­ňu­jící např. růst křovin). Pro inten­zivní stře­chu musíte mít… Celý článek »


Na strán­kách výrobců a prodejců různých systémů pro využí­vání dešťové vody se dočtete, že pokud chcete využí­vat vodu v domác­nosti na spla­cho­vání a praní, potře­bu­jete řídící jednotku, která zajiš­ťuje zálo­ho­vání systému užit­kové vody vodou pitnou. Tato jednotka je umís­těna v domě a obsa­huje čerpa­dlo, od kterého vede pouze hadice do… Celý článek »


Způsobů jak vodou šetřit je hned něko­lik. Ať už to jsou neka­pa­jící kohoutky, či „ekono­mický“ způsob spla­cho­vání WC. Ke znač­ným úspo­rám zcela jistě patří i použí­vání úspor­ných hlavic či poří­zení nízko­ener­ge­tic­kých praček a myček. Každý z nás pak může pošet­řit a snížit spotřebu vody hlavně při každo­denní hygi­eně tzn.… Celý článek »


Praní v dešťové vodě je tech­nicky vzato možné v jaké­koli běžné pračce, a to za před­po­kladu, že zajis­títe stálý tlak vody 0,05 — 1MPa. Může se však stát, že výsle­dek praní bude horší než ve stan­dard­ních podmín­kách. I přes filtraci může dešťová voda obsa­ho­vat chemické příměsi, které někdy způsobí, že prádlo po… Celý článek »


Česká repub­lika se řadí mezi evrop­ské země s největ­ším počtem koře­no­vých čistí­ren, přičemž ty domovní jsou u nás nejroz­ší­ře­nější. I u koře­nové čističky pouze pro tzv. šedou vodu musí čištění vody před­cházet mecha­nické před­čiš­tění, kdy jsou odstra­ňo­vány pevné neroz­puš­těné látky. Pokud by k před­čiš­tění nedo­šlo, tak by to mohlo vést… Celý článek »


Čistírna je vodní dílo a tudíž je potřeba stavební povo­lení od vodo­práv­ního úřadu. Dále od přísluš­ného odboru život­ního prostředí potře­bu­jete povo­lení k naklá­dání s odpad­ními vodami.  


Při návrhu filtro­vání dešťové vody je třeba dobře znát místní podmínky. Zejména veli­kost odvod­ňo­vané plochy, ale i čistota vody. Některé stře­chy jsou čisté a vodu z nich je teore­ticky možné použít rovnou. Jinde ale mohu nad stře­chou růst stromy, prášit se z ulice, nebo usazo­vat popí­lek ze souse­dova komína.… Celý článek »


Zahrada (9)

Při přeměně nepo­u­ží­vané žumpy nebo septiku na jímku je nezbytné prvotní vystří­kání vyso­kotla­kým vodním paprskem a následné použití chemické dezin­fekce, kterých je dnes na trhu spousta. Poté je nutné vnitřní beto­no­vou stěnu dále ošet­řit, aby po půso­bení feká­lií dále nede­gra­do­vala. Nejvhod­něj­ším ošet­ře­ním je využití hloub­kové krys­ta­li­zace,… Celý článek »


Nejčas­tější jsou podzemní nádrže vyrá­běné z plastu. Z výroby jsou tyto nádrže připra­veny pro zakom­po­no­vání do systému na svod a využí­vání sráž­kové vody. Mají potřebné vývody (vstupní komín a bezpeč­nostní poklop) a jsou uzpů­so­beny pro insta­laci filtrač­ního systému. Výho­dou těchto nádrží je jejich nízká hmot­nost, jsou snadno zabu­do­va­telné a také se snadno udržují v čistotě… Celý článek »


Dešťo­vou vodu lze skla­do­vat v nádr­žích pod zemí či na povrchu. Výho­dou nádrží pod zemí je, že se v nich voda nekazí. Není totiž přes léto vysta­vena vyso­kým teplo­tám, přes zimu neza­mrzne a nemá k ní přístup světlo, které podpo­ruje množení různých mikro­or­ga­ni­zmů. Nádrže povr­chové se větši­nou použí­vají pouze ke krát­ko­do­bému skla­do­vání dešťové… Celý článek »


Dešťová voda se v domác­nos­tech převážně využívá k zalé­vání, spla­cho­vání WC, úklidu a praní.


Dešťo­vou vodu je samo­zřejmě možné skla­do­vat na povrchu. Úskalí je v tom, že hrozí nebez­pečí, že se začne kazit. Nádrž je vysta­vena poměrně vyso­kým teplo­tám a má k ní přístup světlo. To podpo­ruje množení různých mikro­or­ga­ni­zmů, navíc by vám v zimě zamr­zala. Také ve sklepě jsou příliš vysoké teploty… Celý článek »


V případě jaké­ho­ko­liv zásob­níku se pro jeho výběr a hlavně jeho veli­kost vychází z výpo­čtu, kterým se zásob­ník tzv. obje­mově opti­ma­li­zuje. Objem zásob­níku se řídí veli­kostí střešní plochy nebo před­po­klá­da­nou spotře­bou dešťo­vých vod (vždy se volí menší z obou objemů). Objem zásob­níku se tedy dimen­zuje tak, aby zásoba… Celý článek »


Základ­ním prin­ci­pem hospo­da­ření s dešťo­vou vodou je to, aby voda, která naprší a nasněží, zůstala tam, kde spadne. Bylo by totiž vylo­ženě špatně, kdyby se voda ze stře­chy domu svedla okapy do splaš­kové kana­li­zace. Tento prin­cip by se měl odra­zit i na získání staveb­ního povo­lení. Správně by měl… Celý článek »


Zelená neboli vege­tační stře­cha je stře­cha částečně nebo zcela pokrytá vege­tací a půdou, nebo pěsteb­ním substrá­tem vysa­zo­va­ným nad hydro­i­zo­lační membránu. Stře­chy se v zásadě dělí podle tloušťky humu­sové vrstvy na exten­zivní (slabší vrstva hlíny) a inten­zivní (silná vrstva hlíny, umož­ňu­jící např. růst křovin). Pro inten­zivní stře­chu musíte mít… Celý článek »


Česká repub­lika se řadí mezi evrop­ské země s největ­ším počtem koře­no­vých čistí­ren, přičemž ty domovní jsou u nás nejroz­ší­ře­nější. I u koře­nové čističky pouze pro tzv. šedou vodu musí čištění vody před­cházet mecha­nické před­čiš­tění, kdy jsou odstra­ňo­vány pevné neroz­puš­těné látky. Pokud by k před­čiš­tění nedo­šlo, tak by to mohlo vést… Celý článek »


Odpadní vody (6)

Urba­ni­zace vedla a vede ke změně odto­ko­vých podmí­nek sráž­kové vody. V rámci urba­ni­zo­va­ných celků stále dochází ke zvyšo­vání množ­ství zpev­ně­ných ploch, což vede ke zvýšení objemu a rych­losti odtoku sráž­kové vody do jednotné kana­li­zační sítě. Stále méně vody má možnost se přiro­zeně vsako­vat a odpa­řo­vat, což na jedné straně naru­šuje přiro­zený koloběh vody… Celý článek »


Podle § 20 odst. 6 zák. č. 274/2001 Sb. o vodo­vo­dech a kana­li­za­cích pro veřej­nou potřebu se povin­nost platit za odvá­dění sráž­ko­vých vod nevzta­huje na plochy dálnic, silnic, míst­ních komu­ni­kací a účelo­vých komu­ni­kací veřejně přístup­ných, vlast­níky drah celo­stát­ních a drah regi­o­nál­ních včetně pevných zaří­zení potřeb­ných pro přímé zajiš­tění bezpeč­nosti a plynu­losti… Celý článek »


Podmínka naklá­dání s dešťo­vou vodou vyplývá z níže uvede­ných před­pisů. Poku­síme se uvést, jak tyto před­pisy na sebe nava­zují: Stavební zákon č. 183/2006 Sb., v plat­ném znění (stavební zákon): Podle § 110 odst. 5 staveb­ního zákona obsa­hové nále­ži­tosti žádosti o stavební povo­lení a rozsah a obsah projek­tové doku­men­tace stanoví prová­děcí právní před­pis,… Celý článek »


Česká repub­lika se řadí mezi evrop­ské země s největ­ším počtem koře­no­vých čistí­ren, přičemž ty domovní jsou u nás nejroz­ší­ře­nější. I u koře­nové čističky pouze pro tzv. šedou vodu musí čištění vody před­cházet mecha­nické před­čiš­tění, kdy jsou odstra­ňo­vány pevné neroz­puš­těné látky. Pokud by k před­čiš­tění nedo­šlo, tak by to mohlo vést… Celý článek »


Čistírna je vodní dílo a tudíž je potřeba stavební povo­lení od vodo­práv­ního úřadu. Dále od přísluš­ného odboru život­ního prostředí potře­bu­jete povo­lení k naklá­dání s odpad­ními vodami.  


Při návrhu filtro­vání dešťové vody je třeba dobře znát místní podmínky. Zejména veli­kost odvod­ňo­vané plochy, ale i čistota vody. Některé stře­chy jsou čisté a vodu z nich je teore­ticky možné použít rovnou. Jinde ale mohu nad stře­chou růst stromy, prášit se z ulice, nebo usazo­vat popí­lek ze souse­dova komína.… Celý článek »


Změna klimatu (2)

Urba­ni­zace vedla a vede ke změně odto­ko­vých podmí­nek sráž­kové vody. V rámci urba­ni­zo­va­ných celků stále dochází ke zvyšo­vání množ­ství zpev­ně­ných ploch, což vede ke zvýšení objemu a rych­losti odtoku sráž­kové vody do jednotné kana­li­zační sítě. Stále méně vody má možnost se přiro­zeně vsako­vat a odpa­řo­vat, což na jedné straně naru­šuje přiro­zený koloběh vody… Celý článek »


Dešťová voda je ve svém „vzniku“ pova­žo­vána za vodu desti­lo­va­nou, jeli­kož k jejímu vzniku dochází odpa­řo­vá­ním vody v tropo­sféře a proto v ní nena­jdeme žádné jiné rozpuš­těné látky. Nicméně právě průcho­dem atmo­sfé­rou dochází ke kontaktu s různými chemic­kými látkami. Kvalita této vody je v tomto prostředí zřetelně ovliv­něna znečiš­tě­ním vzdu­chu. Její… Celý článek »


Legisla­tiva (4)

Na základě vodo­hos­po­dář­ské poli­tiky v ČR je od roku 2009 staveb­ní­kům (vlast­ní­kům staveb­ních pozemků) přede­psáno (prová­děcí vyhláška ke staveb­nímu zákonu č. 269/2009 Sb.) před­nostně zasa­ko­vání dešťo­vých vod (forma odvá­dění dešťo­vých vod z pozemků). Není-li to možné, další možností je regu­lo­vané odvá­dění do povr­cho­vých vod. Poslední vari­an­tou je regu­lo­vané odvá­dění do kana­li­zace.… Celý článek »


Podle § 20 odst. 6 zák. č. 274/2001 Sb. o vodo­vo­dech a kana­li­za­cích pro veřej­nou potřebu se povin­nost platit za odvá­dění sráž­ko­vých vod nevzta­huje na plochy dálnic, silnic, míst­ních komu­ni­kací a účelo­vých komu­ni­kací veřejně přístup­ných, vlast­níky drah celo­stát­ních a drah regi­o­nál­ních včetně pevných zaří­zení potřeb­ných pro přímé zajiš­tění bezpeč­nosti a plynu­losti… Celý článek »


Podmínka naklá­dání s dešťo­vou vodou vyplývá z níže uvede­ných před­pisů. Poku­síme se uvést, jak tyto před­pisy na sebe nava­zují: Stavební zákon č. 183/2006 Sb., v plat­ném znění (stavební zákon): Podle § 110 odst. 5 staveb­ního zákona obsa­hové nále­ži­tosti žádosti o stavební povo­lení a rozsah a obsah projek­tové doku­men­tace stanoví prová­děcí právní před­pis,… Celý článek »


Čistírna je vodní dílo a tudíž je potřeba stavební povo­lení od vodo­práv­ního úřadu. Dále od přísluš­ného odboru život­ního prostředí potře­bu­jete povo­lení k naklá­dání s odpad­ními vodami.  


Obce a veřejný prostor (5)

Urba­ni­zace vedla a vede ke změně odto­ko­vých podmí­nek sráž­kové vody. V rámci urba­ni­zo­va­ných celků stále dochází ke zvyšo­vání množ­ství zpev­ně­ných ploch, což vede ke zvýšení objemu a rych­losti odtoku sráž­kové vody do jednotné kana­li­zační sítě. Stále méně vody má možnost se přiro­zeně vsako­vat a odpa­řo­vat, což na jedné straně naru­šuje přiro­zený koloběh vody… Celý článek »


Prin­ci­pem decen­t­ra­li­zo­va­ného systému odvod­nění je snaha o zadr­žení dešťové vody v místě spadu,  tedy zasa­ko­vání nebo využí­vání dešťové vody na pozemku, nikoli její odve­dení pryč.


Základ­ním prin­ci­pem hospo­da­ření s dešťo­vou vodou je to, aby voda, která naprší a nasněží, zůstala tam, kde spadne. Bylo by totiž vylo­ženě špatně, kdyby se voda ze stře­chy domu svedla okapy do splaš­kové kana­li­zace. Tento prin­cip by se měl odra­zit i na získání staveb­ního povo­lení. Správně by měl… Celý článek »


Podle § 20 odst. 6 zák. č. 274/2001 Sb. o vodo­vo­dech a kana­li­za­cích pro veřej­nou potřebu se povin­nost platit za odvá­dění sráž­ko­vých vod nevzta­huje na plochy dálnic, silnic, míst­ních komu­ni­kací a účelo­vých komu­ni­kací veřejně přístup­ných, vlast­níky drah celo­stát­ních a drah regi­o­nál­ních včetně pevných zaří­zení potřeb­ných pro přímé zajiš­tění bezpeč­nosti a plynu­losti… Celý článek »


Podmínka naklá­dání s dešťo­vou vodou vyplývá z níže uvede­ných před­pisů. Poku­síme se uvést, jak tyto před­pisy na sebe nava­zují: Stavební zákon č. 183/2006 Sb., v plat­ném znění (stavební zákon): Podle § 110 odst. 5 staveb­ního zákona obsa­hové nále­ži­tosti žádosti o stavební povo­lení a rozsah a obsah projek­tové doku­men­tace stanoví prová­děcí právní před­pis,… Celý článek »


Vybrané dotazy (13)

Rozvody pitné a dešťové vody nesmí být smíseny, a to ani ve společné výto­kové arma­tuře. Je to hygi­e­nický poža­da­vek ochrany vodo­vod­ního řadu a udává ho norma ČSN EN 1717. Musíte mít oddě­lený rozvod vody na pitnou a užit­ko­vou. Někdy se tomu říká dvojí rozvod. Zalé­vání — kohou­tek na zahradě, ve sklepě, v tech­nické… Celý článek »


Praní v dešťové vodě je tech­nicky vzato možné v jaké­koli běžné pračce, a to za před­po­kladu, že zajis­títe stálý tlak vody 0,05 — 1MPa. Může se však stát, že výsle­dek praní bude horší než ve stan­dard­ních podmín­kách. I přes filtraci může dešťová voda obsa­ho­vat chemické příměsi, které někdy způsobí, že prádlo po… Celý článek »


Při návrhu filtro­vání dešťové vody je třeba dobře znát místní podmínky. Zejména veli­kost odvod­ňo­vané plochy, ale i čistotu vody. Některé stře­chy jsou čisté a vodu z nich je teore­ticky možné použít rovnou. Jinde ale mohou nad stře­chou růst stromy, prášit se z ulice nebo se usazo­vat popí­lek ze souse­dova komína. Filtro­vat… Celý článek »


Na základě vodo­hos­po­dář­ské poli­tiky v ČR je od roku 2009 staveb­ní­kům (vlast­ní­kům staveb­ních pozemků) přede­psáno (prová­děcí vyhláška ke staveb­nímu zákonu č. 269/2009 Sb.) před­nostně zasa­ko­vání dešťo­vých vod (forma odvá­dění dešťo­vých vod z pozemků). Není-li to možné, další možností je regu­lo­vané odvá­dění do povr­cho­vých vod. Poslední vari­an­tou je regu­lo­vané odvá­dění do kana­li­zace.… Celý článek »


Každý systém rozvodu dešťové vody musí být připra­ven na případný nedo­sta­tek dešťové vody, v někte­rých přípa­dech k němu může dochá­zet často. Pokud nemáte jiný zdroj užit­kové vody (šedá voda, studna na užit­ko­vou vodu), dopl­ňuje se do systému voda pitná.


Když je nádrž pod zemí, voda se kazit nebude. Je tam totiž skla­do­vána při stálé nízké teplotě a mimo dosah světla. Takové prostředí je nepří­z­nivé pro množení řas a bakte­rií. Je samo­zřejmě nutné zabrá­nit hroma­dění listí a jiných orga­nic­kých nečis­tot. To zajiš­ťují filtry mecha­nic­kých nečis­tot umís­těné na přítoku nádrže. Snížení kvality… Celý článek »


Použití starých žump, septiků a podobně je pro skla­do­vání vody ideální. Pod zemí se totiž voda nekazí a navíc nádrž bývá větši­nou nejdražší z celého systému využí­vání dešťové vody. Je nutné zjis­tit, zda-li jímka dobře těsní, zda je vyho­vu­jící z hlediska veli­kosti a objemu, a mít pod kont­ro­lou aktu­ální množ­ství vody. Samo­zřejmě je… Celý článek »


Nejčas­tější jsou podzemní nádrže vyrá­běné z plastu. Z výroby jsou tyto nádrže připra­veny pro zakom­po­no­vání do systému na svod a využí­vání sráž­kové vody. Mají potřebné vývody (vstupní komín a bezpeč­nostní poklop) a jsou uzpů­so­beny pro insta­laci filtrač­ního systému. Výho­dou těchto nádrží je jejich nízká hmot­nost, jsou snadno zabu­do­va­telné a také se snadno udržují v čistotě… Celý článek »


Dešťo­vou vodu lze skla­do­vat v nádr­žích pod zemí či na povrchu. Výho­dou nádrží pod zemí je, že se v nich voda nekazí. Není totiž přes léto vysta­vena vyso­kým teplo­tám, přes zimu neza­mrzne a nemá k ní přístup světlo, které podpo­ruje množení různých mikro­or­ga­ni­zmů. Nádrže povr­chové se větši­nou použí­vají pouze ke krát­ko­do­bému skla­do­vání dešťové… Celý článek »


Dešťová voda se v domác­nos­tech převážně využívá k zalé­vání, spla­cho­vání WC, úklidu a praní.


Průměrná spotřeba vody na jednoho obyva­tele za den je asi 110 litrů pitné vody! Ale jen 2 % z toho jsou použita k pití a vaření. Celých 35 % pitné vody se použije při spla­cho­vání WC. Podle průzkumů by se zhruba 50% veškeré spotře­bo­vané pitné vody v domác­nosti dalo velmi snadno dešťo­vou… Celý článek »


Prin­ci­pem decen­t­ra­li­zo­va­ného systému odvod­nění je snaha o zadr­žení dešťové vody v místě spadu,  tedy zasa­ko­vání nebo využí­vání dešťové vody na pozemku, nikoli její odve­dení pryč.


Urba­ni­zace vedla a vede ke změně odto­ko­vých podmí­nek sráž­kové vody. V rámci urba­ni­zo­va­ných celků stále dochází ke zvyšo­vání množ­ství zpev­ně­ných ploch, což vede ke zvýšení objemu a rych­losti odtoku sráž­kové vody do jednotné kana­li­zační sítě. Stále méně vody má možnost se přiro­zeně vsako­vat a odpa­řo­vat, což na jedné straně naru­šuje přiro­zený koloběh vody… Celý článek »


Toner and over-doing every­day use http://viagragroupresult.com/ worked didn’t it. Sanctu­ary 79. 95: espe­ci­ally out the,.